In America

Film ukazuje príchod írskej rodiny do Ameriky, traumatizovanej stratou dieťaťa, s ktorou sa vyrovnávajú tým, že si robia ďalšie dieťa napriek tomu, že bývajú v úplnej diere so smazkami a nemajú peniaze. Páčia sa mi rozprávkové prvky ako dievcatka komunikujú s mŕtvym bratom alebo Mateova túžba žiť. Celý príbeh sa vyvrbil strašne pozitívne ale ako realistický príbeh prisťahovalcov film neobstojí. (29.08.2022)

Vím, že to nejspíš vypadá, že jsem v hodnocení nespravedlivá, ale nemůžu si pomoct. Příliš to hraje na city. Na druhou stranu je pochopitelné, jak Sheridan svůj film pojal, když se sám vyrovnával se smrtí syna. Tedy jinak řečeno, je to film pro citlivky, co se chtějí dojímat na příbězích umírajících, věřících v jakési převtělování dobroty. Ti hodnotí nejspíš mnohem výš. Možná tenhle film představuje skvělou terapii pro ty, co se vyrovnávají s podobnou ztrátou. Mně ale vadila poněkud okatá kumulace tragiky a černobílosti, laciného kouzla nonkonformnosti i idealizované víry. Je úžasné, když to člověk nečekaně najde někde kolem sebe, ve skutečnosti. V tomhle filmu v tom vidím jakýsi odkaz devadesátých let. Ale asi už jsem přílišný cynik, než abych věřila, že taky dokážeme nebýt hluší, slepí a bezcitní. I tenhle film si musí vyrobit očividné kontrasty, aby na jejich pozadí vynikla čistota prosté obyčejnosti. (25.11.2014)

Až na menší zádrhel v obsazení hlavní mužské role, neshledávám na filmu nic, co by mi na první shlédnutí vadilo. Film je líbezný, dodává naději všem, se kterými se život nemazlí. O tom, že docílit "amerického snu" není vůbec jednoduché, asi ví každý, přesto neuškodí si to připomenout a tohle je skvělý případ severoatlantického antinarcismu. Prostě doporučuju! (06.02.2008)

Prvních 10 min. začíná velmi zajímavě....ale pak se stane z démonického černocha největší "spasitel" a kladňák, je jasné co se bude dít a mně to všechno pěkně začalo lízt krkem....o závěru se radši ani zmiňovat nebudu. (28.12.2010)

Ako skvelé a nápadité sa mi to zdalo zo začiatku tak znechutene som odvracal zrak na konci. Scény typu "preklial som Boha keď mi dieťa zomrelo na rakovinu a preto sa už nikdy nebudem môcť smiať" nie sú nič iné ako praobyčajné citové vydieranie bez nápadu a vkusu. (05.05.2012)

tohle je film, který mi nějak utekl a vůbec jsem o jeho existenci netušil, až teď jsme na něj náhodou narazil. A byl jsem mile překvapen. Nejde dějově o nic převratného, kouzlo je ale v tom, jak to bylo podáno, s citem a jistou laskavostí. Je o hodnotách, jaké představuje rodina a přátelství, i o nelehkých zkouškách, které nám život připravuje a s kterými je nutno se vyrovnat. Jedinou výhradu tak mám k obsazení, výraznější herecký ansámbl z příběhu mohl dostat ještě o dost víc. Přesto moc pěkný film (04.10.2014)

Po dlhom čase konečne film, ktorý ma úplne dostal. Možno na iných to tak nezaberá, pre mňa však jeden z najlepších filmov, aké som kedy videl. Veľmi citlivý, neskutočne frustrujúci a súčasne neskutočne nádherný. Ale možno som mal len šťastie, že som naozaj od tohto filmu nečakal nič, nevedel som ani kto je režisérom, ani nič. A prišiel mi hlavne strašne úprimný (hoci je zvláštne štylizovaný, hoci je to tak trochu moralita, práve preto, že sa odvažuje byť sentimentálny a súčasne veľmi smutný, a možno aj preto, že sa na scenári skutočne podieľali deti, možno aj preto, že som už v puberte stratil niekeho veľmi blízkeho...). Myslím, že je to príbeh, ktorý môže mnohým klásť odpor, pretože na diváka v podstate neberie ohľad, vzniká čisto z vnútornej potreby (nie z vnútornej potreby exhibovať a z potreby presláviť sa, alebo zarobiť peniaze, ako v podstate väčšina toho, čo bežne vidieť v kinách aj na obrazovkách...) (16.02.2010)

Pokud bych film hodnotil z hlediska off-hollywoodské tvorby, dal bych i pět, protože je strašně osvěžující vidět takový film distribuoavaný a ještě oceněný právě všemocným Hollywoodem. Na druhou stranu mě úplně nepřesvědčil představitel otce a na podobné téma vznikly i lepší filmy. Přesto paráda! (28.05.2010)

Procítěný snímek o nelehké cestě životem, o manželství dvou lidí, kteří se navzájem vytrácejí, o prosté radosti ze života a také o kouzlech dětské duše, která jediná dokáže rozsvítit jiskřičku ve vyhasínajícím srdci. Poselství: nikdy nepřestávejte doufat a dělejte, že jste šťastní tak dlouho, dokud šťastní nebudete doopravdy. (26.06.2010)

Kouzelný film se zvláštní pozitivní atmosférou a úžasnými hereckými výkony. (16.04.2009)

Snímek Jima Sheridana je doslova přeplněný emocionálními scénami ve kterých excelují všichni hlavní představitelé. Ať je to scéna ve které Johnny přivleče horkem trpící rodině starou klimatizaci, která po pár vteřinách vyhodí pojistky po celém domě, dramatické házení míčků na pouti za účelem vyhrát plyšového E.T. pro malou Ariel, hraní otce s dětmi, který začne při hře hledat svého syna nebo dojemná píseň Desperado, kterou na vánoční besídce přednese Christy, je nezapomenutelná.V této i mnoha jiných scénách dává režisér prostor malé ruční kameře, která svým hrubých obrazem ještě více umocňuje divácký zážitek. Režisér Sheridan je známí svým vztahem k rodině a jistě také proto, vytvořil za pomoci svých dcer, tento částečně autobiografický příběh. Roli Sarah si zahrála Samantha Morton. Výrazem plný utrpení, strachu o rodinu a nehynoucí lásky ke svému muži si zasloužila nominaci na Oscara. Oporou jí pro tento snímek byl Paddy Considine, který si zahrál starostlivého otce Johnyho. Nedokázal bohužel udržet nasazenou laťku vysoko po celý film, proto se v určitých scénách jeho postava chová velice nepřirozeně a nepřesvědčivě. Naopak celým filmem krásně proklouzly sestry Ariel a Christy, které si hráli skutečné sestry Bolgerovi. Opravdu vynikajícím zážitkem byl pro mě herecký výkon Djimona Hounsou, který se ujmul role umírajícího černocha Matea. Film je natočen s lehkostí a bez klišé do kterých se mnoho snímků dostane. Hořkosladký příběh rodiny, která se rozhodla začít nový život na neznámém místě, je po celou dobu vyvážený a divákovi přináší nezapomenutelný filmový zážitek. (12.09.2012)