Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Jaroslav UhlířHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Reidinger, Jan Kašpar, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Petr Brukner, Václav KotekObsahy(1)
ŠVESTKA - je to hra o stáří a její umělecká úroveň je bohužel poznamenaná i stářím jejího autora. Ale je to hra cenná právě tím, že v ní dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci.. Dialogy nejsou tak hutné, jak jsme byli u Cimrmana zvyklí, jsou jakoby roztěkané, často opouštějí dějové řečiště a tvoří slepé laguny, odkud není návratu. Také vtipy už zdaleka nemají tu razanci jako za mlada. Ale hra je to cenná právě tím, že v ní i dramatik prozkoumal, jak se zralý věk podepíše na lidské duši, řeči a myšlenkové potenci. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (245)
Neustálé opakování určitých vět a situací ve hře, byť se tak děje pod záminkou sklerózy, není vůbec vtipné, naopak to nudí a nudí, podobně jako ve Vyšetřování ztráty třídní knihy. Stejně tak trable s podáváním ruky působí hodně vykonstruhovaně a tedy otravně, přeci není takový problém říct, pusť mi ten úd. A vymyslet pak jiný závěr. ()
Švestka se po právu zařadila do mé TOP5 (možná TOP3) nejoblíbenějších her Járy Da. Výborný seminář a naprosto geniální píseň Šel nádražák na mlíčí (s ještě geniálnější choreografií, jak je dobrým zvykem) a zejména Smoljakova neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit, které fakt v rámci seminářů i her nemají svou genialitou sebemenší konkurenci a v samotné hře pak výborná zápletka i prostředí, postavy i fantastické hlášky. Téhle hře tentokrát vládne Smoljak (Dovolíte, abych vám potřásl pravicí?), ale Brukner pod maskou v trojroli a Kašpar, který sedmkrát pokořil Milešovku, si to taky slušně dávají. Švestka, kterou Smoljak hnojil vlastníma... hnojivem, patří k těm hrám, které jsou nejzábavnější a užil jsem si je nejvíc. Fakt super. "Tohle je Kryštof, ten jeho harant! Bydlí v Polžicích nebo Bezdružicích!" "Vystoupil Nastoupil" "První pád... Vodopád!" 100%. ()
Slabší Cimrman, možno najslabší. Herecky nezrelé, silno chýba Zdenek Svěrák a Smoljak s Bruknerom nezachraňujú. Vtipu je poskromno, ale znova sa zopár situácií prehliadnuť jednoducho nedá. Dejovo je to tiež slabšie a toto divadlo ma ani zďaleka tak nezaujalo. P.S Chudák kameraman, nevie čo skôr. 65% ()
Švestka, ačkoliv je o stáří, nevypráví o nijak dobře vyzrálé slivovici, ba naopak, ani ty švestky se ještě nedostaly ke sklizni. Hra je strašně zmatená, natahovaná, nejistá, jako by starej Cimrman byl už senilní, ono to vlastně dává smysl, vždyť nás v povinném semináři varovali, že? A přestože je pravda že Svěrák často svým natahováním dokázal otravovat, bylo to zábavné a závěr, kdy Nastoupil vystoupil byl naprosto geniální. Inu, mohu vám nabídnout svoji pravici? ()
Stařecké neduhy stokrát jinak. Tak tady opravdu Smoljak exceluje, jeho sklerotické výjevy nemají daleko k dokonalosti, což ovšem platí také o hereckých etudách ostatních česačů ovoce. U této hry si také více než u jiných všímám toho umění vytvořit zábavu tam, kde vlastně chybí děj. Nicméně, jeho nepřítomnost jsem však přece jen občas pociťoval. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (9)
- Roli Jenny Suk má Petr Brukner ze všech svých ženských rolí nejradši. „Ono se to dobře hraje, protože ta Jenny je na půl chlap a na půl ženská,“ říká Petr Brukner. (mnaucz)
- Typickým neduhem stáří postavy vechtra Přemysla Hájka je zapomnětlivost pustit podávanou ruku člověku, s nímž se vítá. Ve hře tak nastávají několikaminutové úseky, v nichž Hájek drží pravici některé z dalších postav. Jak se tento nápad na vtip zrodil? „Mně se hodil zážitek ze Slovenska, kam jsme jednou jeli za strašnýho počasí do jedné obce na zájezd. Místní vedoucí kulturního zařízení byl opilý. Byl ale nesmírně šťasten, že jsme dorazili, jelikož už to vypadalo na zrušené představení. Já jsem mu podal ruku a on mě nepustil a vodil mě po tom kulturním domě. Vždycky mě někomu představil, ale nedovolil mi, abych tomu druhému podal ruku. Byl tak rád, že jsme dorazili. Vykroutil jsem se z toho tak, že jsem řekl, že se musím jít převlíct, a tak mě nakonec musel pustit,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák. (mnaucz)
- Tato hra jako jediná vyšla oficiálně na dvou CD a deskách. První verze byla natočena 24. 5. 1998. (mnaucz)
Reklama