První zrádce

Mírné zklamání. Italská mafie a soudní proces patří k mým oblíbeným tématům, ale zde mě neoslovila ani jedna linka. Na můj vkus až moc dlouhé, přespříliš postav, ke kterým se nedá vytvořit žádný vztah, slovní přestřelky u soudu nemají náboj a nijak to vlastně negraduje spíš stagnuje. Na podívání to sice je, pár sekvencí nebylo špatných, ale vzhledem k tématu jsem očekával mnohem razantnější a silnější podívanou. 6/10. (06.02.2020)

Pokud máte obličej jako Robert de Niro, Joe Pesci, Chazz Palminteri, nebo jako v tomto případě Pierfrancesco Favino, mafiánský film už je z poloviny hotový. Tentokrát velice rychle vyeskaloval a následně se houpal na vlnách střídajícího tempa a občas z psychologicko-kriminálního dramatu sklouzl k čiré (nevím, jak moc chtěné) komedii při scénách u soudu, který Italové nazývají Maxiprocesso. I když Buscetta by neměl být vykreslován až takto s neskrývanými sympatiemi, tak za mě hodně dobrý, tohle je kinematografie. (14.10.2023)

Čekal jsem víc. Spousta postav, o kterých prakticky nic nevím, takže mi jsou ukradené. Soudní spor, který vypadá spíš jako show, kterou nikdo ze zúčastněných nebere vážně. Spousta křiku. A nejspíš jsem se nakonec měl dojímat, že titulnímu mafiánovi bývalí kolegové vyvraždili rodinu. Dlouhá rekonstrukce skutečného případu je nakonec mnohem méně zajímavá než většina fikce na dané téma. (24.02.2024)

Fajn rekonstrukce velké události italské historie. Jejich spleť mafií je vděčné divácké téma a pozorování různorodých hereckých kreací postav mafiánských bosů je pro milovníky dramat a thrillerů žůžo. Proto škoda, že tady jako kdyby chyběla první třetina 3-hodinového filmu, protože o postavách, které se propírají v druhém plánu, nic moc nevíme. Většina mafiánů, které hlavní postava napráská a pak na ně koukáme u soudu (či jinde), jsou spíše panáčkama na odstřel a jejich osobní vztah k Buscettovi, čím konkrétně si spolu prošli, je nám neznámý. Mimo tento handicap, který třeba některým divákům vadit nebude, je to filmařina řemeslně na úrovni a s výborným Pierfrancescem Favinem. Já ale dávám jasně přednost třeba sice fiktivní, ale cinematičtější, atmosferičtější a dramatičtější Subuřře. [Cannes] (24.05.2019)

Zpočátku zavládlo mírné zmatení nad tím, co je jaká postava zač a na jaké straně barikády stojí, což si ovšem divák po první půlhodině tak nějak dokáže utřídit, a užít si poté rekonstrukci historického soudního procesu se sicilskými mafiánskými bossi, jejichž zcela autentická horkokrevnost diváka solidně baví. Úžasně zde kontrastuje bezohlednost šéfů nařizujících krvavé vraždy v ulicích s jejich následným vyloženě dětinským a absurdním handrkováním u soudu. Je trochu škoda, že nebyla o něco víc využita linka spolupráce mezi Buscettou a Falconem (postava, která by si zasloužila ve filmu více prostoru, ale od toho tu máme jiná konkrétní díla), ovšem v rámci toho, aby byl mnohaletý proces zobrazen pokud možno věrně, v celé šíři a se souvislostmi, to zřejmě lépe udělat nešlo. S drobnými výhradami spokojenost. [KVIFF 2019] (29.06.2019)