První zrádce

Italské, skutečné, mafiánské, legendární, otřesné, děsivé. Dobrý italský film o italských mýtech, která existují. Cosa Nostra. Krásná vyprávění, ale občasné zvraty časů, míst a osob byly dost matoucí a únavné. Film byl dlouhý a konec zbytečně natahovaný. Pierfrancesco Favino hrál skvěle. ..obávám se, že dovolená po Sicílii nás čeká.. (24.11.2019)

Pokud Vás nevyděsí počáteční nekontrolovatelný příval jmen a dat, tak chvíli poté budete za svou trpělivost náležitě odměněni, jelikož se před Vámi rozestře výtečně zrežírovaná freska o fungování a hierarchii italské mafie, která ale raději upřednostňuje název Cosa Nostra (Naše Věc). Režisér Marco Bellocchio se rozhodl do této společnosti a jejího fungování vnořit naplno a naservírovat nám na zlatém podnose životní příběh Tommasa Buscetty od jeho začátků až po slavný soudní proces v Palermu. Celý snímek má i navzdory svému vrstevnatému tématu a délce velmi svižné tempo, pročež Vám stopáž čítající 152 minut uteče velmi rychle. Právě tento atribut společně se skvělými hereckými výkony, dobovými záběry a již výše zmíněným životním příběhem činí ze snímku Il Traditore delikátní záležitost pro všechny náročnější diváky, které nikdy nepřestane precizní a zásadový život člena mafie, pardon, člena Cosa Nostry, fascinovat a zároveň děsit. Skvělá práce! (21.02.2020)

Že lze prostor kina pro sledování kinematografie něčím nahradit? Ani v nejmenším – jinak by byl divák před začátkem vlastního filmu ochuzen o upoutávku na jiný film: v tomto případě reklama na film „Tenkrát podruhé“ (v orig. „La belle époque“), v němž důchodci vytvoří zážitková agentura ve filmovém studiu svět sedmdesátých let, aby zde mohl prožít svoji první lásku… Také je prokázáno, že Alzheimerova choroba se u starších lidí nejlépe zastavuje jejich umístěním do dobových kulis, původního nábytku jejich mládí, exponováním s jejich vzpomínkami atd… Bellocchio sice ve svém věku jako autor logicky ztratil mnohé ze svého uměleckého ikonoklasmu a formálních invencí, ale nejen, že je stále nad úrovní běžné konvenční kinematografie, kam tento film spadá co do kategorie, ale zároveň funguje jako Bellochiova historická pocta italské filmové belle époque: směs poliziotteschi a italských angažovaných politicko-policejních thrillerů, v rámci nichž stvořil Bellochio jeden ze svých slavných filmů, „Aféra z titulní stránky“ z r. 1972. Italové dodnes dokazují, že americké filmy umějí v Evropě nejlépe oni. (09.12.2019)

Marco Bellocchio, za naprosto nesvědomité, nezodpovědné a bohapusté použití vysokofrekvenční digitální kamery ve snímku o Cosa nostře, který se odehrává od 60. do 90. let, vás odsuzuji k devíti letům veřejně prospěšných prací, během kterých očekávám, že přetočíte noční a interiérové scény tak aby nevypadaly jak natočené na telefon. K volbě snížené sazby trestu jsem přistoupil nejen díky vašemu předchozímu čistému trestnímu rejstříku, ale i kvůli osobnímu obdivu toho, jak jste schopný skrze neokázalé dialogy a absenci patosu vytvořit portrét silného, svébytného člověka, aniž byste z něj vytvořil umělý idol. Výkon trestu počíná tímto dnem. Děkuji. (18.02.2020)

Mírné zklamání. Italská mafie a soudní proces patří k mým oblíbeným tématům, ale zde mě neoslovila ani jedna linka. Na můj vkus až moc dlouhé, přespříliš postav, ke kterým se nedá vytvořit žádný vztah, slovní přestřelky u soudu nemají náboj a nijak to vlastně negraduje spíš stagnuje. Na podívání to sice je, pár sekvencí nebylo špatných, ale vzhledem k tématu jsem očekával mnohem razantnější a silnější podívanou. 6/10. (06.02.2020)