Divoká banda

Solidní jízda, jejíž morálními hodnotami a sílou přátelství se nechali z části inspirovat i někteří tvůrci současného filmového průmyslu (Woo, Mann). Peckinpahovo zalíbení v krvi/násilí je velmi patrné především v akčních scénách. Ty jsou samy o sobě výtečně natočené, nebývale přehledné a realistické. Občas vadí možná příliš hektický střih, ale jinak víceméně spokojenost. Herci předvádějí přesně to, co je zde potřeba. Drsné tváře, tvrdá gesta a rozhodné jednání. Ústřední dvojice tvoří přímo ukázkové nepřátele. Těžko rozlišitelné dobro a zlo pak hraje jen ku prospěchu věci. (21.10.2006)

2* neznamenajú, že mám averziu voči westernom, no tento zbytočne rozťahaný, prekombinovaný a nielen obsahovo, ale aj formou (pri päť sekundovej nepozornosti netuším, kto strieľa po kom) náročný western ma skoro priviedol do hrobu a oproti iným, omnoho lepším filmom, si miesto v TOP250 na IMDB rozhodne nezaslúži. Pritom prvá polhodinka vyzerala tak nádejne. (05.08.2010)

Je trochu paradoxní, že jediný film, se kterým mám v rámci filmografie Sama Peckingpaha zásadní problém, je právě ten, který mu definitivně zajistil pozornost filmové kritiky a zájem diváků. Divoká banda kdysi fascinovala krvavým násilím (soudě podle komentářů na ČSFD tím mnohé poutá i dnes, kdy se měřítka posunula a jsme mnohem otupělejší). Publicisté měli tendenci považovat Peckinpahův snímek ze uměleckou reflexi vietnamské války, případně rozmachu násilné zločinnosti v centrech amerických velkoměst. Peckinpah každopádně zavrhl jedno z důležitých žánrových pravidel. Klasický western pracuje obvykle s polarizovanými černobílými charaktery, kdy kladný hrdina čelí zlosynům. V Divoké bandě najdete výhradně více či méně špinavé charaktery, většinou ovládané přízemními pohnutkami. Režisér odůvodňoval chování svých postav pudovostí a živočišností, jenže tohle vysvětlení nemá žádnou logiku. Pudy mají své zákonitosti, fungují na základě potřeby obrany, rozmnožování, získávání potravy a podobně. Výbuchy násilí v Divoké bandě se vzpírají logickému vysvětlení. Nejde tu o to, že filmový hrdina ví méně než divák a má jen zlomek času na zásadní rozhodnutí. Agresivita ve filmu je ve skutečnosti vystavěna na efekt, rozhodování postav jde proti jejich zájmům a leckdy i přirozeným instinktům. Zároveň na mě rušivě působilo i používání humorných odlehčujících prvků. Snímek je podivně nekonzistentní v tempu, náladě i výrazových prostředcích. Na druhou stranu Peckinpah je každopádně silný svým vizuálním stylem - technikou pomalého snímání a pečlivým střihem. Využívá navíc tradiční přednosti westernů, kdy umí kouzlit s panoramatickými záběry krásné a divoké krajiny amerického jihozápadu. Ale s prominutím, u mě to tentokrát za více než 2 hvězdičky nebude. Celkový dojem: 45 %. (05.04.2018)

Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. Mimořádně dobrý krutý antiwestern s krásnými hereckými výkony a invenční režií velkého Sama Peckinpaha. Z celého filmu čiší chlapská pohoda, víno, ženy, zpěv, v kontrastu s četným násilím. Trailer viz: http://www.youtube.com/watch?v=aIwH96iZI7E Film začíná krvavou přestřelkou, v níž (k potěšení režiséra alkoholika) jakoby mimochodem zahyne průvod odpůrců alkoholu. Banda zlých, které známe, bez výčitek zabíjí nějaké zlé, které neznáme. To vše na americko - mexickém pomezí s cílem nabrat si co nejvíc peněz a pak s loupežemi skončit, protože časy už nejsou to, co bývaly. Finální sebevražedná bitva (http://www.youtube.com/watch?v=KJMxGFco57Y&NR=1 ) pak zcela bere dech a odstraňuje všechny hrdiny i kompars. Myslím si, že Peckinpah zde inspiroval mnohé následovníky, např. Spielberga ve Zachraňte vojína Ryana - scénu krvavého vylodění v Normandii, nebo Rodrigueze, Tarantina a další. (05.02.2013)

Když se mi řekne western, tak se mi vybaví Sedm statečných, Sergio Leone, Clint Eastwood a poslední díl Návratu do budoucnosti. Nejsem tedy tak poznamenám tímto žánrem, který je v Americe historickým klenotem a kterého si tam každý váží. Ale doposud jsem neviděl tak brutální kovbojku, kde každý jedná bezohledně a beze studu. Sam Peckinpah ukázal světu, že západ býl vskutku divoký. (18.01.2011)