Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Recenze (315)
Western, který vlastně až tak moc westernem není. Po filmařské stránce vymazlené dílo, které ale od absolutního hodnocení odtrhuje poněkud rozvleklejší první polovina a potom jakási odcizenost celého filmu - člověk má pocit, že se vše děje jakoby mimochodem, jde to mimo něj, nevtáhne to. Ovšem závěrečná přestřelka je hodně solidní, to se musí nechat. ()
Co se týče mě, tak to byla strašná nuda a po hodině a půl trápení jsem to posunul až na závěrečnou střílečku, ale ta byla taky nudná ... hlavní problém filmu je, že se tady vůbec nevykreslí jednotlivé postavy, nejsou vůbec definované ... nevím, proč dělají, co dělají ... pak ani nevim, kdo po kom střílí. Viděl jsem od Pekinpapa "Útěk" a "Strašáky" a u toho jsem si lebedil. U bandy tupců s pistolemi jsem se akorát nudil. Strašný přehmat v očekávání dle místního hodnocení. ()
Masakr ze staré školy,který si zakládá na zábijení kolemjdoucích civilistů ve většině přestřelek. Ženský se tu používají i jako štít proti kulkám :) Jediný co mi kazilo dokonale brutální atmosféru byla přítomnost Ernesta Borgnina. ()
Začátek jsem sledoval s nadšením a chutí. Pak začala přicházet hluchá místa a chvíle, kdy jsem se začal odklánět od filmu k jiným věcem. A přesně tam mě film ztratil. Přes dvě hodiny čistého času, to je prostě pro takovouhle "utahanou fuchtli" moc. Jinak musím říct, že přestřelky a akční scény jsou tady moc dobře natočený. To zase uznám. Bohužel bych řekl, že režie daleko předila finální scénář či předlohu. ()
Divoká banda je bez debat řemeslně výborně zpracovaným westernem, na který jsem se hodně těšil. Bohužel mě však film svým dějem vůbec nedokázal zaujmout, a tak jsem jeho sledování spíše protrpěl. 60% ()
Nakolik se Divoká banda blíží tehdejší realitě a nakolik jsou ,,ostatní" westerny zidealizované, to vážně netuším. Pro mě je snímek Sama Peckinpaha zkrátka něco jiného, krapet brutálnějšího, ale vůbec ne špatného. Ovšem z pohledu žánru mám přece jen raděj tu klasiku :) ()
Na konci slušnej masakr, celkově průměr. ()
Plny pocet davam malokdy a navic pred shlednutim by me to ani nenapadlo (navic westernu!). Avsak stalo se....Mistrne odvedena filmova prace (ve vsech smerech), napinava podivana se silnou atmosferou a neprekvapivym presto famoznim koncem. Zatim nejlepsi film od mistra Peckinpaha, jaky jsem mel moznost videt. Jaky bude Patt Garret a Billy The Kid? ()
Tenhle film začne i skončí masakrem. Po tom počátečním jsem si řikal, že by konečně mohlo jít o snímek, který zobrazí divoký západ opravdu jako divoký, bez zbytečné romantiky. Asi tomu i tak bylo, jenže zas příběh mi nepřišel moc strhující. Asi byla po začátku laťka příliš vysoko. Snímek se dá v pohodě zhlédnou a má i pár velmi dobrých momentů, ale určitě to není ten druh film, na který budu dlouho vzpomínat. ()
Nenajdete tu kladneho hrdinu. Hoci niektori sa este snazia tvarit, ze maju hrdost a zvlastne pokryvenu moralku, su to vsetci banditi a zlocinci, ktorym ide iba o peniaze a moc a vela vina s mexicankami. Tak by asi vyzeralo "Sedem statocnych" tocenych podla skutocnych udalosti. Velmi dobre a zaujmavo. ()
"Co kdybyste políbili prdel černý kočky mý sestry?!" ()
Nejlepší western všech dob. Tedy kromě Tenkrát na Západě, jenž mě svého času emocionálně zlomil. ()
Kamarádi, které baví zabíjet a nevadí jim být zabiti. Jejich existence je protikladná k šmejdům od železnice, kteří zabíjejí kvůli hrabivosti. K mexickému generálu, kterému jde o moc. K domorodcům, kteří bojují o autonomii. Když se jim navíc dostane do pazour strojní puška, je zaděláno na velkou tučnou zabijačku, neboli situaci, kdy si strany sporu vyjasňují stanoviska a všude lítaj' drůbky. ()
Sedm statečných unrated hardcore version. Na svou dobu nebývale brutální film s opravdu špinavým divokým západem. Leč Peckinpahova poetika mě dost míjí. ()
Jak miluji mainstreamové westerny, tak se mi libí, když to občas natočí někdo trošku jinak. Peckinpah a třeba Eastwood v Nesmiřitelných nás vracejí z těch romantických Leoneovských a Vinnetouovským výšin zpátky na zem. Není špatný vidět divoký západ trošku out of box, i když si na to člověk musí sakra zvyknout. Například aktivní přítomnost kulometu pěkně symbolizuje, za jaký že konec to tentokrát režisér vzal. ()
Western z jedním z nejpamátnějších masakrů v historii,něco podobného jsem snad viděl už jen v Lepším zítřku 2 od Johna Woo.Posledních 10 minut je doslava nehoráznej nářez. ()
Inu, je to Peckinpah se vším všudy, tedy i s obskurní zálibou v hippies aranžmá. Chvílemi to připomíná spíš levné východoněmecké porno, včetně dědků v hlavní roli. A to je další problém. Staří pánové mají tu ztělesňovat jednak Johna Wayna, ale zároveň i zhuleně se chechtajícího Jim Morrisona (asi jako že mají radost z bezstarostného života). Tahle rozporuplnost, která je dána především pošahaností režiséra, je ale naštěstí vyvážena skvělou úvodní přestřelkou, docela dobrou zápletkou a absencí černobílého vidění. Za což lze odpustit i revoluční moralitu závěru a poněkud přehnanou emocionalitu Mexičanů. K odpadu to má ještě daleko, ale proč je to "klasika", fakt netuším. ()
Tohle byla spíš parodie na western než western. Peckinpah mi vždycky připadl drsnej, ale to, jak ztvárnil třeba závěrečnou scénu, kde sice chcíplo asi 150 lidí, ale já se u toho musel smát, za to by zasloužil kulku z toho kulometu Maxim nebo co to bylo. Ani ostatní scény nestály za to, abych se připojil k zástupu nadšených obdivovatelů tohohle díla. ()
1.dabing ■■■■ 3.dabing ■■■■ https://dabingforum.cz/viewtopic.php?f=3&t=13872 ()
Za ty přestřelky a hlavně za závěrečnou bitvu prostě musím dát pět hvězd. Takový masakr, kde všude sviští kulky a teče krev, se ve westernech jen tak nevidí. ()