Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (315)

lesumir 

všechny recenze uživatele

Sam Peckinpah publikuje divoký západ úplně jinak než všichni ostatní. Bylo by hloupé vám popisovat jak, proto se na to určitě podívejte sami, budete překvapení, že ti muži s koltem u pasu nebyli vždy tak dokonalí a né vždy ovládali svoje "umění" a ne vždy bylo podle mlýnů božích. William Holden v jedné ze svých nejlepších rolí (no co si budeme povídat, co druhá role, to klenot). Démonická hudba. Skvělá režie, nadčasová kamera. Srovnávat to s Tenkrát na západě se vůbec nehodí, protože tam je i vedlejší příběh, který je o cti, lásce a touze, tady je to pouze jedna velká mela. Přesto si myslím, že Divoká banda je jedním z nejlepších westernů, který si na nic nehraje a nic nepřikrášluje. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

No neviem, ale ja som z tohto westernu az tak nadseny nebol a to mam westerny celkom rad. Aj napriek drsnym krvavym scenam rezisera Sama Peckinpaha ma nedokazal film nadchnut tak, aby som mu mohol dat aspon 4* a to aj preto, lebo niektore sceny, ako napriklad prepad vlaku na mna posobil ako gulas, pri ktorom som nevedel, co sa to tam vlastne deje. Teda vedel som, ze kradnu zbrane, ale bolo to natocene na moj vkus prilis nepriehladne. Neskor sa dej filmu vdaka mexickemu generalovi Mapacheovi rozbehol celkom fajn, ale bolo tam aj par hluchych miest, ktore ma trosku nudili a tie by som vystrihol. Moj posledny western, ktory som videl nedavno a pacil sa mi omnoho viac, ako tento je Mangoldov 3:10 VLAK DO YUMY (2007) a pritom nemusel byt ani tak drsny a zaujal ma na 5*... 06.08.2010 ________ William Holden - (Pike Bishop) +++ Ernest Borgnine - (Dutch Engstrom) +++ Robert Ryan - (Deke Thornton) +++ Edmond O´Brian - (Freddie Sykes) +++ Warren Oates - (Lyle Gorch) +++ Jaime Sánchez - (Angel) +++ Emilio Fernández - (Gen. Mapache) +++ Hudba: Jerry Fielding +++ ()

Reklama

Slasher 

všechny recenze uživatele

Westernový žánr se jednou provždy mění - prudérní Haysův kodex shořel a Peckinpah prezentuje sympatický nekompromisní, anti-romantický obraz plný mrtvol, kurev, ožralých mexíků a jiných odepsaných postav, prašivá pouštní krajina kde všem jebe. Jasná inspirace pro moje srdcovky, Tarantina & The Devil’s Rejects. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Spousta mrtvých civilistů jako nevyhnutelná část drsného života; muži, kteří slovo „law“ berou do úst pouze tehdy, kdy se jim to hodí; žena jako symbol pouhého rozptýlení chlapa… Sam Peckinpah měl koule jako žádný jiný režisér před ním ani po něm a chlapská nadřazenost z jeho filmů jenom čiší. Ale je to nadřazenost upřímná, nekompromisní a drsná zároveň, takže se dá vnímat pouze jako výraz nezaměnitelného tvůrcovského génia, jenž dává téměř až mystické rovnítko mezi slova násilí a umění a filmový western rozšiřuje do nepopsatelné velikosti. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

„If they move, kill ˈem!“ Když si při tomto soumraku pistolnické éry odmyslíme všechno to vystřílené olovo, děvky a násilí údajně vedoucí ke katarzi, zbyde něco, co by zaujalo? Postavy šedé jak zvířený prach Sonorské pouště to rozhodně nejsou a závěrečná řežba, co i díky předchozímu nadužívání mexické kapely připomíná Saint-Clarovu akci v hnízdě padoucha Karpofa, taky ne. Na svou dobu revoluční kombinace většího množství kamerových úhlů, rychlého střihu a zpomalených záběrů, jenž měla zvýraznit chaotickou povahu přestřelky, není něco, co by to v mých očích pozvedlo na nějakou vyšší úroveň a navzdory nálepce kultu trvám na tom, že není všechno zlato, co se revisionisticky třpytí.. ()

Galerie (197)

Zajímavosti (52)

  • Poslední scéna, na které se pracovalo, byl výbuch mostu přes Rio Nazas, která měla představovat Rio Bravo. Pracovalo na ni pět kaskadérů, z nichž každý dostal 2 000 amerických dolarů, natočena byla na jeden záběr, který zabíralo 6 kamer, z nichž každá filmovala jinou rychlostí. Jedna z kamer byla štábem "utopena". (džanik)
  • Během produkce bylo pravděpodobně použito více slepých nábojů (90 tisíc) než bylo ostrých vystřeleno během Mexické revoluce na počátku 20. století (kolem této revoluce se "točí" děj filmu). (džanik)
  • Sam Peckinham sa filmom snažil povedať publiku, že nastal čas konca jednej éry. (vander19)

Související novinky

Gibsonův western nabírá slavné hvězdy

Gibsonův western nabírá slavné hvězdy

18.05.2019

Remake ikonického westernu Divoká banda od režírujícího Mela Gibsona (Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny, Statečné srdce) nabírá obsazení. V hlavních rolích se tak objeví Michael Fassbender, Jamie Foxx a… (více)

Mel Gibson natočí remake Divoké bandy

Mel Gibson natočí remake Divoké bandy

25.09.2018

Mel Gibson (Statečné srdce, Ve jménu krve) si svůj návrat mezi Hollywood užívá a jeho poslední projekty musí dělat radost nejednomu fanouškovi. Kromě natáčení nového filmu z druhé světové války… (více)

KRRRnov již podesáté zve na „sedmdesátky“

KRRRnov již podesáté zve na „sedmdesátky“

11.04.2015

Již podesáté přivítá krnovské kino Mír 70 fanoušky festivalu 70mm filmů. O víkendu 17. – 19. dubna 2015 se historickými projektory prožene na dva miliony filmových políček, která v době svého uvedení… (více)

Will Smith a nejhorší den jeho života?

Will Smith a nejhorší den jeho života?

26.10.2013

To zní jako vydatný bulvár, ale ve skutečnosti jde o zápletku nadpřirozeného thrilleru Selling Time studia 20th Century Fox, ve kterém by si chtěl zahrát Will Smith. Scénář Dana McDermotta je o muži,… (více)

Reklama

Reklama