Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Spousta mrtvých civilistů jako nevyhnutelná část drsného života; muži, kteří slovo „law“ berou do úst pouze tehdy, kdy se jim to hodí; žena jako symbol pouhého rozptýlení chlapa… Sam Peckinpah měl koule jako žádný jiný režisér před ním ani po něm a chlapská nadřazenost z jeho filmů jenom čiší. Ale je to nadřazenost upřímná, nekompromisní a drsná zároveň, takže se dá vnímat pouze jako výraz nezaměnitelného tvůrcovského génia, jenž dává téměř až mystické rovnítko mezi slova násilí a umění a filmový western rozšiřuje do nepopsatelné velikosti. ()
Solidní jízda, jejíž morálními hodnotami a sílou přátelství se nechali z části inspirovat i někteří tvůrci současného filmového průmyslu (Woo, Mann). Peckinpahovo zalíbení v krvi/násilí je velmi patrné především v akčních scénách. Ty jsou samy o sobě výtečně natočené, nebývale přehledné a realistické. Občas vadí možná příliš hektický střih, ale jinak víceméně spokojenost. Herci předvádějí přesně to, co je zde potřeba. Drsné tváře, tvrdá gesta a rozhodné jednání. Ústřední dvojice tvoří přímo ukázkové nepřátele. Těžko rozlišitelné dobro a zlo pak hraje jen ku prospěchu věci. ()
Kultový western? To snáď musí byť nejaký omyl, nie? Tak skôr kultová, kolosálna nuda. Netvrdím, atmosféra miestami nebola zlá a herecky to tiež bolo slušné, no všetko to dobré bolo utopené v hroznej nezáživnosti samotného príbehu, ktorý ma miestami až iritoval, tak bol nudný a taký nijaký, ani ryba ani rak. A ešte k tomu to bolo zbytočne rozťahané ako keď ťahá sliepka sopeľ po dvore. Ledva podpriemer. 30/100 ()
Westernový žánr se jednou provždy mění - prudérní Haysův kodex shořel a Peckinpah prezentuje sympatický nekompromisní, anti-romantický obraz plný mrtvol, kurev, ožralých mexíků a jiných odepsaných postav, prašivá pouštní krajina kde všem jebe. Jasná inspirace pro moje srdcovky, Tarantina & The Devil’s Rejects. ()
A to že až Eastwood dokázal demýtizovať divoký západ. Už sa to dávno predtým podarilo Peckinpahovi. Divoká banda je možno najvýpravnejší western, aj keď už z trochu modernejšej doby. Pri zobrazovaní postáv sa s ničím nemazlí, všetci sú prehnití, skorumpovaní, špinaví a naša banda poriadne divoká. Mexičanky sú štetky a zaujímajú ich len peniaze, takže sa tiež dostanú na široký zoznam mŕtvol. Ďalej sa už vo westerne zájsť nedá. ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
![Divoká banda - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/767/159767121_1d2090.jpg)
Zajímavosti (56)
- Remake filmu plánoval natočit Tony Scott, ale 19. srpna 2012 spáchal z nejasných důvodů skokem z mostu v Los Angeles sebevraždu. (JoranProvenzano)
- Pro každého z hlavních herců bylo připraveno sedm identických kostýmů. Během natáčení byly všechny zničeny. (džanik)
- Šestý nejlepší western z deseti podle Amerického filmového institutu (2008). (džanik)
Reklama