Noc postupuje

Cynický detektiv (skvělý Gene Hackman), který pro ránu a ani pro hlášku nejde daleko, krásné ženy s tajemstvím (budu muset vyhledat ještě něco s Jennifer Warrenovou), deziluze z květinových let, emoce vroucí pod pokličkou, zločin, který měl zůstat zatajen. Klidná a pomalá atmosféra si diváka doslova hýčká, aby mu v závěru zasadila ránu mezi oči. Arthur Penn tyhle filmy zvládal na výbornou. 85%. (28.10.2011)

Gene Hackman je v tomhle snímku velmi dobrý. Na jednu stranu - hlavně ze začátku - máte pocit, že je to klasický drsný hrdina, ale ono to s ním zase tak drsné není a rozhodně to není Dirty Harry. Má svoje problémy a dostane se do úzkých. Dějově není film také špatný a finále je velmi dobře natočené. (22.08.2017)

"Já jsem tak línej, tak překrásně línej a nejhezčí na tom, že nechci bejt jinej..." Tuhle trampskou klasiku by si Šachová partie mohla prozpěvovat klidně celou noc a určitě by jí to náramně ladilo, protože něco tak línýho neparkuje ani v naší garáži, a to tam máme rzí zdobenou škodovku z doby černobílé. Ono je ale docela možné, že na rozdíl od našeho veterána je tenhle film línej úmyslně, no a protože mu Arthur vdechl poutavou atmosféru, dám si jednou šachovou partii s Hackmanem znova. A uvidíme, co si budeme broukat potom... (28.08.2013)

Tyhle pomalé lenivé neonoirovky ze 70. let (viz např. výborné THE LONG GOODBYE Roberta Altmana) nejsou pro každého, obzvláště ty, kde nejde ani tolik o případ jako o postavu samotnou. Moc se tam toho neděje, ale ty postavy, tihle životní "private eye" loseři, co padají na hubu a mají zkurvenej i osobní život (čti nemaj ženskou, nebo je podvádí manželka, případně je podrazí kámoš) mi jsou moc blízcí. Film, který by měli vyhledatpředevším ti, kteří už přesně dopředu vědí, co od toho čekat a ví, že tenhle styl mají rádi. Jako třeba já :) Arthur Penn snad ani nemohl zklamat P.S. Bude uvedeno na letošním MFF KV v rámci sekce Nový Hollywood 2 (06.04.2008)

Arthur Penn na své nejlepší díla nenavázal a natočil lehce nevyrovnaný neo-noir, kde rutinou filmařinu prokládá výbornými momenty a motivy. Zápletka je vcelku banální, ale postupem času se ukáže, že o ni až tak úplně nejde. Důležitá je samotná postava Harryho Mosebyho. Ten sice z venku působí jako drsňák, vnitřně však pochybuje jak o sobě, tak o svém místě v životě. Gene Hackman se role chopil s přirozeností sobě vlastní a především jeho výkon držel film nad vodou v líně se vlekoucích prvních dvou třetinách stopáže. Závěrečných dvacet minut, kdy tempo konečně zrychlilo a nabídlo i pořádné napětí a mysteriózní prvky, zvedlo hodnocení o hvězdičku. (21.07.2012)