Režie:
Jane CampionScénář:
Jane CampionKamera:
Ari WegnerHudba:
Jonny GreenwoodHrají:
Benedict Cumberbatch, Jesse Plemons, Kirsten Dunst, Kodi Smit-McPhee, Thomasin McKenzie, Frances Conroy, Keith Carradine, Adam Beach, Geneviève Lemon (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Charismatický, ale despotický majitel ranče se chová krutě k bratrovi, který si domů přivedl novou manželku a jejího synka. Jenže pak se stane něco nečekaného. (Netflix)
Videa (3)
Recenze (325)
Síla psa na mě působí jako takový ten neotřelý artový dramatický snímek, který naznačuje homosexuální téma, aby to nakonec stočil do amerického dramatu dvacátých let dvacátého století a zůstalo tak hlavně u hezkých záběrů, které jsou v kontextu s příběhem stejně docela o hovně. Jane Campion z toho filmu je hrozně znát. Nesedí mi její styl a nesedlo mi to ani tady. ()
Radši tady ani nebudu psát po kolika letech (hm hm desetiletích) jsem si dala čisté a průzračné rande s filmem Jane Campion.... A hleďme ono to zase bylo vcelku intenzivní! Máme tu striktně nedoslovnou optiku, k (anti)hrdinům si hledáme postoj skrz jejich nejednoznačné činy a jen těžce v nich hledáme emoce, a přesto oni v nás ty emoce vyvolávají. Hraje krajina, dobytek, koně, interiéry, banjo, piáno, divná hudba a taky samozřejmě Benedict, kterej mě ve své kreaci s pozérsky ošuntělým honák feelingem spolehlivě přesvědčil o tom, jakým lidským monstrem se jeho hlavní zmetek díky drásavé vnitřní samotě stal, jak dokonale si dokázal objektivizovat svůj vnitřní mindrák a s jakou klidnou krutostí si na něm pochutnal. Ale co už, spravedlnost si ho naštěstí našla! ()
Jane Campion se pustila do boje s náročnějším a pomalu plynoucím románem plným náznaků a nejasností a poměrně uspěla, ačkoli bez jeho znalosti se nedostaví úplné pochopení filmu, což je malinko problém. Motivace postav je značně osekaná, což paradoxně odnesla nejvíc právě postava Benedicta Cumberbatche v naprosto klíčovém vztahu k Bronco Henrymu, který je v knize úplně zásadní a ve filmu se bohužel odbude jedinou větou. I děj, který tedy není nijak rozsáhlý, je částečně zredukovaný, což je na jednu stranu dobře, protože tím pádem vypadne spousta vaty, na tu druhou ale tím pádem působí zjednodušeně a paradoxně trochu překotně, protože některé věci se stanou extrémně rychle (typicky svatba George a Rose). Atmosféra je nicméně potřebně hutná, tempo pomalé a kamera opravdu kouzlí nádherné obrazy, které všemu dodávají specifické kouzlo. Samotná pointa je oproti knize lépe vysvětlena, o tom, zda je šokující, ale lze vést debaty. Cumberbatch je vynikající a úlohu zamlklého despota zvládl až fenomenálně, o moc pozadu ale nezůstal Jesse Plemons, jehož herectví je spíš niterní, o to ale intenzivnější, Kirsten Dunst a Kodi Smit-McPhee jsou neméně výborní, ačkoli jim toho scénář zase tolik nedovoluje. The Power of the Dog je hodně zvláštní film, který samostatně stojí někde na půli cesty a někomu se může zdát prvoplánový, se znalostí předlohy si ho ale divák užije o něco více. 70 % ()
Silnější gay mrdá. Každý rok se vynoří několik poctivých kalkulů cílených na členy Akademie a zde můžeme bezpochyby vidět jeden z nejlepších. Campion zkušeně vykastrovala western a zapojila i módní prvek LGBT. Její režijní přístup, ve stylu domysli si sám, ocení hlavně diváci, kteří v pubertě neměli pravidelný přístup k internetu. ()
Film, ve kterém se na sebe hlavní protagonisté v různých hereckých pozicích a skoro celou dobu potutelně dívají, hudba podporuje celkovou tenzi a jakési neviditelné pnutí a kameraman válí zabíráním panoramat Montany. Mohlo se toho dít hodně, ale nakonec se neudálo vlastně vůbec nic. Nedobře uplácaný film režisérky, která zřejmě chtěla zopakovat křehkost a poetiku z Piana, ale zakomponovat to do drsné westernovské výpravy nefunguje. Oscara nechápu, věřím, že nejeden divák usnul. Skoro se to povedlo i mne. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (15)
- Zajistit dobový nábytek pro natáčení na Novém Zélandu se ukázalo jako problém, rekvizity nakonec musely být dovezeny z Los Angeles. (sirjohn)
- Benedict Cumberbatch se kvůli roli naučil hrát na banjo. (sirjohn)
- Kirsten Dunst musela náročně trénovat hru na piano pro danou scénu. Nakonec se naučila dvě písně, jedna z nich však byla vystřihnuta. (NiWi)
Reklama