Najväčší dar
Kamera:
David PloyharHudba:
David StypkaHrají:
Bolek Polívka, Anna Polívková, Chantal Poullain, Sabina Rojková, Radek Melša, Jiří Dvořák, Zuzana Slavíková, Petr Vančura, Radim Fiala, Drahomíra Hofmanová (více)Obsahy(1)
V dávných dobách ovládali naši zemi pohanští bohové a bohyně. Nejen na Valašsku dobře známý bůh Radegast, ale plno jiných – dobrých... i zlých, laskavých i hašteřivých, veselých i vážných. To jsou hrdinové pohádky Největší dar. A kromě nich také svérázní obyvatelé malé valašské vísky. Jak to dopadne, když se bohové začnou plést do života lidem a lidé do života bohům? Zvítězí Morena, bohyně zimy, která na zemi přinese věčný led a mráz, nebo ji přemohou bohyně jara, léta a podzimu? Dozví se nejvyšší bůh Svarožic o Morenině řádění včas a vrátí koloběh čtyř ročních období do rovnováhy? To všechno jsou otázky, na které vám přinese odpověď pohádka Největší dar. Jedno vám ale prozradíme už teď! Ostatním bohům se nakonec podaří Morenu zastavit. Budou k tomu však potřebovat něco daleko silnějšího než svá kouzla. Pomůže jim jedna prostá valašská dívka, která má ten největší dar, na nějž ani Moreniny čáry nestačí! (Bontonfilm)
(více)Recenze (78)
Proboha, už se na to vykaslete.. Češi neumí natočit krásnou pohádku. Takhle byla absolutně divná, nedalo se na to dívat. Postavavy byli divný. Začátek panebože smrka, dítě umře a najednou ožije.. Zase ta smrka tam.. Copak to nejde udělat nějak jinak aby se pak děti nebáli?! Za mě postava moreny byla strašná jako dítě bych se jí bála. Ne tohle se nepovedlo a nikdy víc.... Nechápu proč jsem to vůbec pustila.. A výkon dětských postav bože.. Kde jsou ty časy, že pohádka byla krásná a pohodová bez smrti apod... ()
Sice fajn nápad využít (dosud téměř neznámý) potenciál slovanských pohanských božstev, jenže tvůrci se spokojili jen se zcela povrchním uchopením, navíc silně zkomoleným, což hned v zárodku nadělalo problémy a vyústilo ve zmatenost celého filmu. Prvním paradoxem je moravský původ této taškařice, jestliže Morava byla už od počátků vždy „křesťanštější“ než Čechy a dodnes to tak je. Druhým paradoxem je situování děje do regionu tzv. Valašska, jestliže osidlování tohoto výše položeného území probíhalo až v hodně pozdním středověku (tzn. skutečné pohanství raného středověku tam nemělo téměř žádný vliv) a děj filmu se podle kostýmů a staveb (rožnovský skanzen) odehrává až v nějakém 19. století. Třetím paradoxem je záměna raně středověkého pohanství za pseudofolklorní novodobé tradice, což je jev naprosto odtržený od původní reality. Prostě z bohů, které lze napasovat do pravděpodobného pohanského pantheonu, jsou to jen Svarog (Svarožic byl údajně jeho syn, tedy o zimním slunovratu novorozený sluneční bůh, z něhož křesťané potom stvořili Ježíška), Perun a Veles (jezinky, víly, skřítkové byly bytosti nižšího řádu). Všichni ostatní (Černoboh, Morana, Oseň!, Radegast, Vesna, Živa atd.) jsou až výmyslem národního obrození a znovustvořeného folkloru 19. století. Bohové ve filmu ovšem mají kostýmy ve stylu těch raně středověkých (s velkou mírou stylizace, která by jinak nevadila), takže se to tluče s oděvy lidí doby cca o tisíc let pozdější.. Nemá asi smysl rozepisovat se dál o spoustě ptákovin, svědčících o totální neznalosti a odfláknutosti čili amatérismu, věnoval jsem tomu čas jen proto, že je mi dost líto právě toho tématu, který u nás bohůmžel neumíme dobře uchopit či pochopit (to byl i případ slovenského seriálu Slované). A vím že je to pohádka, pro děti, ale proč jim, "probohy", blbnout hlavu.. ()
Největší dar je KONEČNĚ krásná, klasická, klidná pohádka, která už navždy bude patřit mezi ty, na které se podívám vždycky. Po všech těch scifi, fantasy aj. je to něco, co člověka doslova pohladí. Zvlášť děti, které jsou odkázány na hrůzy nejen v televizi, by to mohlo být něco, co jim připomene, že ne vždycky to na světě vypadalo tak jako v této šílené době. Návrat k hodnotám, návrat k tradicím, zvykům, návrat k obyčejnému lidskému klidu a porozumění. Pro mě pohádka s velkým P. A ta nádherná hudba Davida Stypky to ještě všechno umocňuje. Děkuji všem tvůrcům, vzniklo něco úžasného!!! ()
Po dlouhé době čistá autorská pohádka, kde nikdo neječí, nejančí, která má myšlenku a vtip. ()
Jedna hvězda za Polívku a Nového, Jinak další brak, šli jsme na to s dětmi, já a moje manželka, ani ne v polovině filmu, jsem odešel z kina. naštvaný a lehčí o osm stovek za vstupné. Katastrofa, kde jsou ty časy starých, kvalitně natočených a kvalitně zahraných pohádek, které nás baví do dnes? Poslední normální a poctivé pohádky, byly "O princezně Jasněnce a létajícím ševci" a "S čerty nejsou žerty" a možná ještě "Jezerní královna", zbytek je hnus. ČESKÉ FILMY A POHÁDKY...UŽ RADĚJI NE, páni režiséři, Bočan, Vorlíček, Mach, Moskalyk apod., to byla elita. Troškova poslední krásná pohádka byla "O princezně Jasněnce a létajícím ševci", pak už nic. ()
Film má příjemnou atmosféru a odehrává se v přenádherných lokacích. Díky tomu je koukatelný. To jsou ale jediná dvě pozitiva. Možná ještě Chantal, jejíž hlášky byly vtipné. Kostýmy vesničanů byly dobré, kostýmy a líčení bohů naprosto nedotažené a laciné. Příběh je plochý bez dynamiky. Zápornou postavu si v dnešní době představuji jinak, než jak byla prezentována zde. Paní Slavíkovou mám velice rád, a vím, že hrála tak, jak ukládal scénář a paní režisérky, ale myslím, že záporná postava lze vytvořit moderněji, než jako uječená a hysterická paní. Zlo má být zlo. Ani kostým nebyl příliš povedený. Paní smrti ve světle modrých šatech? Moderní zápornou postavu v pohádce si představuji např. jako Murien z pohádky Princezna zakletá v čase (dokonalý kostým a šel z ní strach i bez ječení a hysterie). Pohádka má prostě nevyužitý potenciál. Chybí v ní akce, napětí, zajímavější efekty. Proč nedošlo třeba k boji mezi zápornou Moranou a pánem bohů? Morana chce ovládnout svět, dělá pro to možné, nemožné, pán bohů pak na ní udělá bububu, ona ihned sklopí uši jako štěně a všeho se dobrovolně vzdá? Prostě mnohá místa nedávala smysl. Škoda! ()
Paní Santovjáková si opět hrála na filmařku? Po všech stránkách amatérský film s profesionálními herci. Na tohle do kina rozhodně nechoďte. ()
Dobrý nápad využití pohanských slovanských božstev a zvyků, hezká stylizace i hudba (kromě písní), ale hloupý scénář, příšerné dialogy a dost špatné herecké výkony, obzvlášť těch všech neherců - dětí a víl. Režie je taky dost tragická a celkově to vše působí hrozně chaoticky a amatérsky. Nejhorší ovšem je ten pitomý křečovitě nucený smích působící jak z retardovaných lidí smějících se čemukoliv. ()
Nijak nenadchlo.... O čem vlastně táto pohádka byla? Už jsem na ni zapomněl. ()
Jedinej dobrej je Smrťák. Naspeedovaná Jaruška je dost strašná. Ne jako herečka, ale ta role. Jako je tam pár hezkejch okamžiků. Soundtrack je hroznej, jako nějaký na sílu udělaný Stypkovo demo. ()
Opět se ukázalo, že ačkoliv má česká kinematografie v pohádkovém žánru čas od času světlejší momenty, dokáže někdy zopakovat omyly typu Princ Mamánek, případně i Kouzelník žito. K čemu se nyní upsal Bolek Polívka, Jiří Dvořák, nerozumím. Přeci jen, druhý zmiňovaný se alespoň dokázal předvést ve Šťastném smolaři, kde si zahrál výbornou roli Karlose. Zde, v podání Černomoga, však předvádí jednu kravinu za druhou. Jistě, je zde cítit jeho talent, a podobně tomu může (částečně) býti i u první zmíněné postavy, jenomže ani jejich "nejlepší v nejhorším" zkrátka nedokáže vyvážit tu odpornost, již předvedl nejen Petr Vančura jako Smrťák, (jeho závěrečná homosexuální zamilovanost mi udělala trochu zle) Zuzana Slavíková coby ukřičená Morena, ale zejména Sabina Rojková coby Vesna, jež asi nikdy neuměla zjistit, kdy má přestat se svým "úžasně" hraným smíchem. Ostatní postavy ihned škrtám, odsuzuji, cokoliv. Snad jen nad Drahomírou Hofmanovou coby starou inteligentní babičkou mohu přimhouřit oko, ale nic víc. Scénáři si zde museli zřejmě hodně popíjet vodky a dávat drogy, jelikož pomíchanost děje, kde jsou jednou vsuvky, jednou úplné pomatenosti apod. fakticky nechápu. Rozpočet byl pravděpodobně natolik skromný, že ubohé promítání obrazu na kámen, záhadný průnik Svarožice stromem, kdy jen skočí do propasti, a poté se zjeví za stromem, a ještě onen zpětný chod filmu po zázraku od Boha Podzemí, mi připomínalo triky ze sedmdesátých let (...). Inu, dost bylo kritiky, jdeme na hodnocení. 30 - 35 procent, víc ne. Rozesmála mne hlavně chvíle se Zedníčkem, kde se i host v hospodě podivoval nad jeho přítomností. Moc nedporučuji, ale můžete to risknout! ()
Prehlidka hereckeho odpadu a nemehel. ()
Celkově nepodařený film. Vypadá to spíš pouze jako taková reklama na skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Děj je tak jednoduchý, až se člověk diví tomu, jak z toho mohli udělat celovečerní pohádku. O nesmyslnosti tohoto díla vypovídá i to v jakém pořadí jsou zde uvedeni herci, Polívka jako nejvyšší bůh a nejznámnější je na prvním místě snad oprávněně i když zdaleka nehraje hlavní postavu, ale jeho dcera a jeho ex tam hrají jasně vedlejší role a přesto jsou uvedeny hned za ním, zatímco hlavní postavy Vesna a Jarmilka jsou odsunuty do pozadí. Ovšem hlavní chybou je ten zcela slabý scénář. Takže dávám pouze jednu hvězdičku za nádhernou přírodu a prostředí skanzenu v Rožnově a Beskydy vůbec. ()
Otřesný film s bezduchým a nedramatickým scénářem, trapnými postavami a příšernou režií. Zločin na poli české kinematografie, který nespraví ani místy sympatická hudba, nebo pohledná kamera. ()
Když jsem si přečetl anotaci, trochu jsem se vyděsil: pohanští bohové a česká tvorba - to nedopadne dobře. Ale autorky se s tím popraly velmi dobře - rezignovaly na Holywoodské velkopášské efekty a vzaly to spíš jako "my malí Češi" nebo jinak řečeno bohy poněkud zašvejkovaly a posunuly tím, jaksi implicitně, do komediální roviny a to pohádce sluší. Jinak ji považuji za příjemnou odpočinkovou záležitost, taková Vánoční pohádka pro televizi. A rozhodně souhlasím, že je třeba vyzdvihnout Sabinu Rojkovou, která celou pohádku tahá ještě o úroveň výš. ()
Pohádka je to pěkná a námět nový a svěží. Jen se tvůrcům rozplihla do spousty postav a tak jsem se časem začal nudit a zoufale čekal na konec. Zbytečně baculatá Jarmila a eterické víly, spolu s Polívkou i Polívkovou, Novým atd. Krásná jako vždy Rojková. Tři hvězdy dát nemohu. ()