Najväčší dar
Kamera:
David PloyharHudba:
David StypkaHrají:
Bolek Polívka, Anna Polívková, Chantal Poullain, Sabina Rojková, Radek Melša, Jiří Dvořák, Zuzana Slavíková, Petr Vančura, Radim Fiala, Drahomíra Hofmanová (více)Obsahy(1)
V dávných dobách ovládali naši zemi pohanští bohové a bohyně. Nejen na Valašsku dobře známý bůh Radegast, ale plno jiných – dobrých... i zlých, laskavých i hašteřivých, veselých i vážných. To jsou hrdinové pohádky Největší dar. A kromě nich také svérázní obyvatelé malé valašské vísky. Jak to dopadne, když se bohové začnou plést do života lidem a lidé do života bohům? Zvítězí Morena, bohyně zimy, která na zemi přinese věčný led a mráz, nebo ji přemohou bohyně jara, léta a podzimu? Dozví se nejvyšší bůh Svarožic o Morenině řádění včas a vrátí koloběh čtyř ročních období do rovnováhy? To všechno jsou otázky, na které vám přinese odpověď pohádka Největší dar. Jedno vám ale prozradíme už teď! Ostatním bohům se nakonec podaří Morenu zastavit. Budou k tomu však potřebovat něco daleko silnějšího než svá kouzla. Pomůže jim jedna prostá valašská dívka, která má ten největší dar, na nějž ani Moreniny čáry nestačí! (Bontonfilm)
(více)Recenze (40)
Bohyně zimy Morena se rozhodla vládnout navždycky. Lidi čekají zlé časy. Povede se ostatním slovanským bohům v čele s jejich vládcem Svarožicem a bohyní jara Vesnou vše napravit? Povede. Jsme přeci v pohádce. Ale v takové, které je lepší se vyhnout. Největší dar nejdříve rozesměje nepovedenýmy kostýmy a maskami, pak vás u vrhne do deprese tím, jak mizerně je tu odvyprávěný příběh a nakonec otráví nenápaditou režií, pitomoučkými vtipy a celkovou nezáživností, nudou a amatérismem. Běžte na něco jiného. Krom hezkého skanzenu tu není nic. ()
Jestli na filmu něco oceňuji, tak asi určitě neplánované umocnění zážitku, kdy Morena vcelku úspěšně s děním na plátně pronikla i do kinosálu, aniž bychom museli navštívit 4dx projekci. Jinak jsme na film zavítali spíše náhodou ve stylu, jdeme na to, co dávají nejdříve a v dilematu, jestli na Mamánka, Největší dar, nebo animák, zvítězilo obsazení (Polívkovic). Bohužel, to je asi na filmu to jediné pozitivum, jinak je pohádka cítit hodně amatérštinou, příběh nezaujme (pokud nebudu brát v potaz, že se tu na pohádku dost popíjí) a v televizi na Vánoce může vyplnit maximálně dopolední díru, kdy vysílání slouží spíš jako podklad k vaření. Letos určitě nejslabší film, na jakém jsem v kině byla. ()
Tématika slovanských bohů je v české pohádkové tvorbě naprosto neprobádaná. Látka tak představovala jistá úskalí. Morena (Zuzana Slavíková), zlá bohyně zimy, jednoho dne najde způsob, jak zamezit koloběhu ročních období. Aby po celý rok nepanoval jen sníh a mráz, vypraví se Vesna, bohyně jara, Živa, bohyně léta, a Oseň, bohyně podzimu, v lidském přestrojení do vesnice, kam se mezitím Morena se svým synem v přestrojení infiltrovali mezi místní obyvatele, kde se pokusí vše dát zase do pořádku. Námět je svěží. Ovšem výsledná realizace vyvolává tak nějak dvojí dojem. Na jedné straně má vizuální stránka mnohdy filmové cítění. Nemalou měrou ale prosakuje jistá forma laciného amatérismu. Kostýmy nejsou moc líbivé. No, jsou přímo otřesné. Sice vidíme, jak si tvůrci představují slovanské božstvo na čele s nejvyšším bohem Svarožicem (Boleslav Polívka), dostaví se i Radegast (Pavel Nový) a mnozí další, akorát herci v těchto rolích budí nechtěný smích. Buď jim kostýmy plandají pod nánosem tukových polštářů, nebo je výsledné namaskování natolik groteskně vyvedené, až to odvádí pozornost nežádoucím směrem. Vykreslení charakterů jednotlivých bohů je dost překotné. Nebyl moc čas se s tím detailně párat. A nadpozemský domov božstva představuje jakýsi palouk se statným stromem uprostřed, v jehož koruně trůní Svarožic a kolem stromu tančí skupinka víl. Triková stránka je hodně skromná a pár výsledných trikových expozic sotva někoho uzemní. Z herců nejvíce vyniká Zuzana Slavíková jako Morena, i když trochu přehrává, Petr Vančura v roli jejího syna Smrťáka a sympatická je i Sabina Rojková jako Vesna. Režijní duo Daria Hrubá a Marta Santovjáková Gerlíková přišlo s látkou, která má v pohádkové tvorbě ojedinělé zastoupení. Realizační přednosti i slabiny se spolu bijí a režijně je to spíše průměr. Valašský kraj plný božstva tady dlouho nebyl, tak se děti i dospělí mohou s ním seznámit. A být i případně poučeni. 6/10 ()
Největší dar mi svou atmosférou a příběhem hodně připomínal televizní film Dvanáct měsíčků, přičemž první jmenovaný mě zaujal o maliličko více. Pohanští bohové a slovanská mytologie jsou bezpochyby atraktivním námětem, který byl však v případě Největšího daru uchopen (želbohu Radegastovi) průměrným způsobem. Film osloví nádhernými lokacemi Rožnova pod Radhoštěm a s ním spojeným valašským koloritem, nicméně to na druhou stranu sráží vykreslení jednotlivých postav bohů a lidí, které bylo místy spíše televizního ražení. Tak či onak film v kině rychle uteče a nenudí - a s výjimkou poslední písně zaujme i svým hudebním doprovodem. ()
Tak hezky to znělo na tom papíře (konečně něco o slovanských bozích!), až jsem na to šel do kina málem dobrovolně (nakonec jsem musel tak jako tak). Žel bohům tady ale místo Moreny převzala vládu scénáristická impotence spoléhající na neskutečně infantilní humor, kde se každej furt směje naprostým ptákovinám, až to často připomíná totální cringefest, nebo spřádá ďábelský s afektovaným přehráváním. Což je primárně případ hlavní kladný postavy a hlavní záporný postavy, který mi skoro od začátku tímhle lezly na nervy. A celková scénáristická neschopnost je vidět prakticky na všech postavách, kterých je spousta, ale jejich dějový linky téměř nefungujou, protože na žádnou z nich není kladenej dostatečnej důraz a většina toho, co se stane, působí jako vycucaný z Morenina prsu. To sice platí i postavě Vesny, ale přesto je to díky ní celý aspoň trochu koukatelný, což přisuzuju Sabině Rojkový, která je sakra sympatická a bohyni ztvárnila... inu, božsky a bez afektovaných výlevů a její scény přináší aspoň trochu toho pohádkovýho tepla, tak jak se na bohyni jara sluší a patří. Černobog to ale vem, protože i její "chemie" s lidským protikladem, která měla bejt povinnou romantickou vsuvkou, je tady naprosto odfláklá a omezuje se na pár nic neříkajících interakcí. Přesto za ní jedna hvězda, druhá za relativně slušnou hudbu a některý obrazový krásy. ()
Méně známé režisérky měly s uvedením svého projektu do kin velké problémy kvůli koronavirové pandemii a s ní souvisejícím nedostatkem financí. I díky kampani na Hithitu se jim nakonec povedlo pohádku dokončit a za výsledek se rozhodně nemusí stydět. Pohádka zaujme už svým prostředím a postavami, neobjevují se zde totiž princezny a knížata, ale staří slovanští bohové a obyvatelé jedné valašské vesnice. Ne nadarmo plakáty a materiály k snímku zobrazují právě skupinku pohanských bohů symbolizujících roční období (zejména Sabinu Rojkovou jako Vesnu, Annu Polívkovou jako Oseň, Zuzanu Slavíkovou v roli zlé "zimní" Moreny a Bolka Polívku jako praotce bohů Svarožice). Hlavní hrdinové z řad obyčejných lidí zde nemají zdaleka takový prostor a navíc je hrají nevýrazní herci. Moje hlavní výtka míří hlavně ke slabšímu scénáři a k nepovedenému zúčtování se záporačkou. Na jedno zhlédnutí můžu ale pohádku doporučit. ()
Největším darem byla ve finále naprostá banalita, ale vlastně pravdivá. Byť tím shodila podstatnou část děje. Příběh začal dost utrápeně a vlekl se, u písní jsem trpěl. Po polovině přišlo přece jen zlepšení. Dlouho jsem si říkal, že tato báchorka nepatří do kina, ale na vánoční obrazovky. V hlavních rolích herci bohužel bez charismatu a bohové zase neměli moc prostoru se předvést, až na divnou Morenu. Potěšila mě rodina Polívkova, Petra Čtvrtníčka jsem málem nepoznal a proč tam byl i Pavel Zedníček jsem nepochopil. Klidně by mu slušela větší role, viz výše. Jako připomenutí starých tradic celkem fajn, ale i to se závěrem vyšumělo. ()
Barevně přebujelá, folklórem nasáklá, ale hlavně ne příliš zábavná pohádka. Na jedno kouknutí ano, ale můžete to sledovat jen naoko. 30%. ()
Pozitiva jsou to, že je to pohádka se slovanskými motivy , herečka Vesny a herečka Jaroslavy a songy negativa vše ostatní. Střídají se 4 roční období zimě (Moreně) se to nelíbí a navíc ji štve léto (Vesna) tak ukradne jedné holce co dala Vesna naušnice , aby neumřela ty naušnice a získá žezlo s tím , že bude mít neomezenou zimu a to je zhruba celý film. Skoro vše se na to odehrává buď kdesi u stromu případně někdo občas chodí lesem nebo v vesnici kde je zhruba 15 domečků případně v jakési jeskyni . Herci kromě těch dvou nemají čím zaujmout jediný na , kterého si možná ještě vzpomenu po konci je zrzavý Ron Weasley a holka co neumí říkat r (ne kvůli tomu, že by byla něčím úžasná , ale kvůli tomu, že jak začne mluvit hovno jí rozumíte). Film nemá ani děj jelikož se vše vyřeší ze dne na den samo tak, že v podstatě celý předchozí děj byl k ničemu jelikož si ti lidé pomohly sami bohové jsou zde k ničemu (k čemu byl ten hlavní všichni jsou z něj posraní ,, ale proč, když nic nedokázal jen si je zavolal). Vesna se zde zamiluje chce zbavit božství hlavní bůh řekne ne ona začne k divákům mluvit ať nejsou smutní, že to zvládne střih máme svatbu a konec 60 procent ()
Emberassing clusterfuck! 1* dávam z milosti za hot víly. ()
Ten nápad se slovanskými bohy byl nějaký nápad aspoň, ale to provedení bylo absolutně bez nějaké akce, něco co překvapí, zaujme. Kandidát na zbytečnost roku, sotva na jedno použití. ()
Docela povedené pohádka, ovšem konec se moc nepovedl a písničky byly také strašné ()
Valašsko a tradice, Morena, Vesna, Radegast, Černobog, Svarozič a Smrťák...Celkově moc folklor nemusím a tady jsem poprvé poznala hudbu Davida Stypky. Po dlouhé době milá pohádka. ()
Za prznění slovanské mythologie by měli tvůrci trvale zmrznout. Nenápadité a zoufale neuspořádané. Humor toporný a dialogy nablblé. Jediné co fakt bylo pohádkově kouzelné je hudba a písničky. Ty jsou krásné, stejně jako prostředí skanzenu. Za to dávám jednu a půl hvězdy. ()
Nááárodil se Kristus pán... zpívají o Vánocích v době slovanských bohů Svarožice, Velese, Radegasta, Peruna, Moreny,... Takový boží galimatyáš... Ale jinak to celkem šlo. ()
Ve srovnání s Princem Mamánkem tato pohádka zaručeně vítězí. Po všech těch experimentech na pohádkové scéně, po všech pištících princeznách a čarodějnicích, po všech rádoby vtipných přisluhovačích, po všech negramotných králích a královnách, jsme se dočkali pěkné české pohádky, která dětem ukazuje jak to kdysi vypadalo. Jaké byly hodnoty, zvyky, bohové a různé další aspekty obyčejného venkovského života. Schválně tuto pohádku nadhodnocuji, protože se mi hodně líbila myšlenka. ()
Naprostá katastrofa. Obsazení sice na české poměry hvězdné ale role snad nikomu nesedla. Bohové, především Radegast, vypadají spíše jako parodie na bohy. Obzvláště veliké zklamání byl Belzebub... Tu roli Dvořák buď nenáviděl nebo byla příšerně napsaná. Téhle hrozné šarádě dává korunu herečka hlavní role, která je od prvního pohledu nesympatická jak to jen jde. Jediná světlá výjimka byla Vesna. Herecké obsazení a výkony nejsou bohužel to nejhorší na tomto filmu. Suverénně nejhorší je scénář a příběh. Veškeré zvraty se dějí tak nesmyslně hloupě, že je z toho člověku zle. Postavy ví věci, které by vědět neměly, nechápu, proč Jaruška nesmí vědět, proč nikomu nemá dávat své náušnice, vážně má Belzebub dělat takové věci jen kvůli tomu, že ho Vesna škádlí? Bylo zde spousta zbytečných scén, kdy se třeba člověk dozvěděl, že malá holčička neumí říct "R". V jiných scénách jen potřebovali pravděpodobně autorky upozornit na to, že nemají rádi křesťanství, jinak scény nedávali žádný smysl. Celkově se jedná o příšernou a hloupou slátaninu, která zvládne zkazit večer. ()
Z celého obsazení snad jako jediná obstála Sabina Rojková. Na zápletku se člověk načeká. Zdlouhavé a bez pohádkového nádechu. Absence hlavního hrdiny a nějakého sdělení. Kdyby se z filmu odstranila většina bohů a náctiletých víl, nic by se nestalo a zmizela by spousta rušivých elementů. Podruhé bych to už nedal. ()
Nudná a hrozně amatérská pohádka. ()
Za mě bohužel opět průměrná pohádka. Bohužel, protože námět byl skvělý a neokoukaný. Pohanská mytologie je bohatá a bylo rozhodně z čeho čerpat, ale režisérky pořádně nevyužily její potenciál. Většina postav bohů působí spíš jako doplňky k celkovému dojmu bez jakékoli důležitosti v ději. To je bohužel i případ Polívkova Svarožice, který nám akorát dvakrát seskočí ze stromu, specifikuje víly, ale dějem nezamíchá. Věčná škoda. Ze začátku vyprávění působí dost rozpačitě a objevují se příliš velké střihy mezi scénami. Pak se tempo postupně zlepšuje. Ovšem ke konci se objeví spousta nových zápletek, které vůbec nejsou dořešené (Co se stalo s Černobogem po vypití lektvaru? Odešel Smrťák studovat medicínu? Kdo dělá Smrt místo něj? Kdo je teda vlastně nová Vesna???). Tahle skutečnost neuvěřitelně kazí celkový dojem. Snímek se může pyšnit překrásnými lokacemi a líbivými kostýmy. Herecky nejvíc vyniká rozkošná Sabina Rojková, která konečně dostala hlavní roli ve filmu. Největší plus je ovšem nádherná hudba Davida Stypky a režisérkám patří můj dík, že ho stihly zachytit i na kameru. On byl hlavním důvodem, proč jsem na pohádku šla do kina. ()