Rvačka mezi muži

Rvačka mezi muži - už sám název napovídá, že se tu bude odehrávat cosi patriarchálně zemitého, podvědomě násilného a archaicky opravdového... Ten zvláštní podtón násilí, ta do příběhu vepsaná osudovost, ty ostře řezané rysy ve tvářích hrdinů, především toho hlavního...film noir. Přes expresionisticky stylizovaný filmový plakát se divák dostává do výlučného světa mužů - tedy apriori světa násilí, zločinu, peněz, tedy i moci, žen a majetku. Hlavní hrdina příznačně hned v expozici přichází z vězení, což v rámci žánru predestinuje jeho budoucí cestu. Ve světě pařížských šamstrů nelze žít bez peněz. Zločin determinuje nejenom osud hrdinů, ale i všech jejich blízkých - žen, přítelkyň, dětí... Exprese černobílého obrazu, exprese nasvíceného obličeje hrdinova, jeho ostře řezaných rysů a chladného pohledu, exprese šedavého pohasínajícího velkoměsta... Svět zločinu. Zvítězí-li tu někdo, pak je to vždy Pyrrhovo vítěství, draze zaplacené a vykoupené tou nejvyšší cenou... Všehoschopných mužů je v Paříži dost a argumenty mají vždy pádné. Černobílý film zdobí nejen precizně nasnímaná kamera, ale i do posledního detailu promyšlená mizanscéna (hlavně vozový park tu hraje důležitou roli), kvalitní práce s herci, dokonale promyšlený scénář. Formálním vrcholem snímku je pak více než dvacetiminutová scéna bez potřeby byť jen jediného slova, kdy gang vniká předem secvičeným způsobem do klenotnictví. Jednotlivé úkony do sebe logicky zapadají a divák tak bez dechu sleduje doslova balet či výrazový tanec lupičů... Celá ta kasařská choreografie má hlubší rámec v struktuře příběhu i filmu. Tato ,,estetizace" překročení zákona je jakýmsi významovým předělem mezi kauzálním rozehráním a jeho nutnými neodvratnými dopady. Osudovost je vůbec vepsána do samotné struktury příběhu. Narace se děje přesně v šabloně zákonitostí žánru noir. Nechybí nezbytné propriety - osudová famme fatale, osudový sok, ukotvení v oblasti tragédie. Tahle gangsterka má prostě hluboký záběr a mimořádné filmové kvality... (07.12.2007)

Rififi není tak skvělým snímkem, jak jsem očekával, ale přesto má nepopiratelnou kvalitu. Nejde jen o obsazení velmi dobrými herci, slušnou příběhovou linií, která plyne poměrně rychle, ale i celkovým režijním uměním Julese Dassina, který dokáže 15náct minut nenechat jediného herce promluvit a divák stejně z filmu nespustí oči. Možná v závěru je film trochu klišé a dá se s přehledem odhadnout, ale proč si kazit tak příjemnou podívanou? Dvě hodiny je stopáž možná o trochu delší než by měla, ale film to dobře maskuje několika velmi silnými okamžiky (např. samotná loupež). (11.07.2008)

A dál? Pochcípáte všichni, jeden po druhým. Celá ta vaše partička! Vykrádačka klenotnictví je pro mě jednou z nejlepších scén, jaké kdy byly natočeny. Celým filmem se prolíná ponurá atmosféra a napětí, které vás místy donutí nedýchat. Dostat se pomocí výkružníku do sejfu přímo v klenotnictví byl naprosto dokonalý a odvážný nápad. Kolik lidí by na to přišlo a mělo nervy to provést? (13.07.2008)

Za všetkým hľadaj ženu, alebo tiež o tom, aké nešťastie dokáže privolať jeden nerozumne venovaný darček... Táto svižná krimi gangsterka, zabalená do temnej film-noir atmosféry, má veru čo divákovi ponúknuť. Dejová linka nenudila ani chvíľu a čo je zaujímavé, nenašla sa tu ani jedna postava, ktorá by nemala v sebe aspoň kúsok charizmy. Udalosti okolo krádeže a hlavne po krádeži boli dostatočnou zárukou napätia v energickom tempe. Tiež sa mi páčilo ako sa to nakoniec uzavrelo. Skrátka nadčasová, temná gangsterka, ktorá dala vo svojom žánri základ mnohému. 85/100 (03.03.2017)

O dvě třídy lepší než Kubrickovo "Zabíjení". Vynikající podívaná a jedna z největších klasik filmu noir. Již začátek je stylový - pohled na ruce karbaníků volně přejíždí na jejich ostře řezané tváře. Prvních zhruba 40 minut je sice pomalejších, ovšem ne nudných. Omračující je scéna loupeže beze slov a hudby - snad nejlepší zobrazení loupeže na filmovém plátně. Druhá polovina je jedno veliké napětí a na závěrečných deset minut tu máme jednu velkou katarzi. Herci jsou do jednoho naprosto fenomenální - Jean Servais coby Tony Lapka byl skvělý, mladý Robert Hossein si svého vyšinutého vrahouna rovněž užil. "Rvačka mezi muži" (nebo chcete-li známější název "Rififi") je po všech stránkách poctivé a bezchybné noirko, kde muži jsou mužní a charismatičtí, z žen sálá vášeň a nepředvídatelnost, rány bolí, pot je opravdový a kulky mají zvuk. Jules Dassin do nejsilnějších scén záměrně nedával žádný hudební motiv a ani žádné dialogy. A tak to má být. (07.12.2007)