Barva z vesmíru

Carpenterova Věc a Garlandova Annihilation jsou mé velmi oblíbené filmy, takže když je někdo smíchá do přímočarého hororu v americkém zapadákově, a navrch přihodí už tradičně freneticky šíleného Nicholase Cage, tak prostě neřeknu ne. I když větší ambice než hustou atmosféru a velice hezké vizuální zpracování Barva z vesmíru nemá. 7/10 (10.11.2020)

Na nějakou relevantní filmovou adaptaci díla H.P. Lovecrafta s vyšším rozpočtem čekali fanoušci už dlouhá léta, takže jakmile byl tento projekt před dlouhými měsíci oznámen a spojen se zvučnými jmény, začal jsem mít jistá očekávání. A musím říct, že Color Out of Space má očekávání zcela naplnilo. Kultovní režisér Richard Stanley těží z barvitého lovecraftovského univerza co to dá a vytváří tak působivou reminiscenci 80. let (v jedné scéně cituje třeba Věc Johna Carpentera) s pomalu budovanou temnou atmosférou, kvalitními speciálními efekty a téměř vesmírnou poetikou, která prostupuje všemi jeho filmy. Někdo bude možná trochu postrádat logiku v chování postav (chvílemi vnímají bizarní události kolem sebe až s podivným klidem), ale jinak si scénář pro diváky připraví nejedno překvapení a vizuálně krásně přemrštěné finále rozhodně stojí za to. Po zhlédnutí tohoto snímku mám tři přání: Chci více adaptací H.P. Lovecrafta, chci více filmů od Richarda Stanleyho a chci, aby si neúnavný Nicolas Cage nadále vybíral minimálně jeden takto ambiciózní projekt ročně (vloni bombastická Mandy, letos tohle - uvidíme, co bude dál). Snad třeba s produkčními společnostmi SpectreVision a XYZ Films oba ještě někdy v budoucnu spojí síly. [Sitges 2019] (11.10.2019)

„Nothing has been fucking this place up!“ Alpakový taťulda Cage je se svým úsudkem zase jednou mimo. Stejně jako při svém hereckém projevu, když se stává panem Hydem a v amoku nadává autu do cocksuckerů. Stanleyho láska k Lovecraftovi z toho sálá, obzvláště když sundává tenkou krustu vnímání reality a nechává člověka v jeho nepatrnosti padat do černé díry šílenství, nicméně na můj vkus tím tématem prostupuje až příliš mnoho nucené zábavy. Sic stejná produkce, nezařaditelnost a psychedelické barvičky, na uhrančivost Cosmatosovy Mandy se to nechytá.. (18.02.2020)

Tak si říkám, že chtěl Lovecraft své dílo určitě vidět takhle. :) Já osobně miluju Cageovy výstřelky a mít neomezeně peněz, najmu si nějaké kreativce překypujíc nápady a natočím s ním filmy tak špatné a divné, až by bylo zábavné je sledovat. Něco jako Barva z vesmíru, akorát bych nechal více vyřádit Cage jako v Mendym. Nicméně by mě skutečně zajímalo, co přesně zamýšlel režisér Richard Stanley, jež se do titulků hrdě po tarantinovsku podepsal, a jestli si skutečně myslí, že natočil veledílo (které dokonce šlo do kin a taktéž by mě strašně zajímalo, kdo na to vyrazil a zůstal až do konce). Takže ano, druhá polovina tak nějak splnila má rozpačitá očekávání (jednou musím nakoukat takové ty největší bizáry), v té první jsem se ale začal nudit. Pro milovníky fialové povinnost...4/10!! (21.04.2020)

Lovecraftovy povídky mám velmi rád, protože pracují s představivostí čtenáře, ale pro filmové adaptace je dobré je přizpůsobit, jako to uměl Stuart Gordon. U Stanleyho adaptace je vidět, že rozpočet byl skromný (uchechtnete se, když v některých případech, kdy by se mohlo něco masitého stát, zasvítí fialově neony a když nedostatek financí na monstra ve fyzicky natáčených částech filmu režisér maskuje céčkovou vatou a střihem). Trvá docela dlouho, než dopadne meteorit a i potom se to celkem táhne kvůli delší stopáži, místy to má ale povedenou atmosféru a Cage do kontextu šílenství z kosmu dobře zapadnul. Alpaky a čarodějnictví bylo úplný bizár. (07.03.2020)