Barva z vesmíru

Stejnojmenná povídka hororové legendy H. P. Lovecrafta, vyprávějící o meteoritu z vesmíru, který si začne místo svého dopadu na Zemi předělávat k obrazu svému, se dočkala fantastické moderní filmové adaptace, v níž tento fialově zářící meteorit dopadne na odlehlou farmu pětičlenné rodinky, která je následně zbavena racionálního vnímání, postupně přichází o rozum a je vystavena svým nejhorším nočním můrám. V nekompromisní, brutální, snově opojné, neonově psychedelické a osobité vizi nechybí radioaktivní monstra, čarodějné rituály, pískající studna, lamy alpaky, nádherně hysterický herecký výkon Nicolase Cage a dokonce ani reflexe úzkosti současné společnosti z environmentální krize. Děsivý a intenzivní film s působivou kamerou, padnoucí hudbou a originálně ztvárněnou „lovecraftovskou“ atmosférou prohlubujícího se zoufalství, bezmoci a strachu ze zdařile ztvárněného neznámého zla, které je dostatečně konkrétní a současně i mysteriózně záhadné. (12.10.2019)

Další z těch povedenějších filmů s Cagem, kde divák moc netuší, co se bude dít a jak to vlastně celé dopadne. Jednoho večera najde rodinka na svém dvoře meteorit a od té doby se začnou dít podivné věci. Velkou pozornost si zaslouží především kamera, spousta záběrů je zralých k zarámování a pověšení na zeď. Film je dávkován po malých doušcích a hodně dlouho děj neodpovídá tomu, že je v kolonce žánr napsáno horor. Něčeho zásadnějšího se dočkáme až v poslední půl hodince. (09.05.2022)

Carpenterova Věc a Garlandova Annihilation jsou mé velmi oblíbené filmy, takže když je někdo smíchá do přímočarého hororu v americkém zapadákově, a navrch přihodí už tradičně freneticky šíleného Nicholase Cage, tak prostě neřeknu ne. I když větší ambice než hustou atmosféru a velice hezké vizuální zpracování Barva z vesmíru nemá. 7/10 (10.11.2020)

Lovecraftovy povídky mám velmi rád, protože pracují s představivostí čtenáře, ale pro filmové adaptace je dobré je přizpůsobit, jako to uměl Stuart Gordon. U Stanleyho adaptace je vidět, že rozpočet byl skromný (uchechtnete se, když v některých případech, kdy by se mohlo něco masitého stát, zasvítí fialově neony a když nedostatek financí na monstra ve fyzicky natáčených částech filmu režisér maskuje céčkovou vatou a střihem). Trvá docela dlouho, než dopadne meteorit a i potom se to celkem táhne kvůli delší stopáži, místy to má ale povedenou atmosféru a Cage do kontextu šílenství z kosmu dobře zapadnul. Alpaky a čarodějnictví bylo úplný bizár. (07.03.2020)

Nejdřív jsem si po letech oživil znalost literární předlohy a už při četbě mi bylo jasné, že film se Lovecrafta bude držet asi jen hodně volně. A taky že jo. Na zahradu odlehlé chalupy, ve které žije rodina se třemi dětmi, spadne 'povětroň'. A věci okolo, včetně zvířat i lidí, se začnou měnit k obrazu mimozemskému. Až potud to sedí, ale dál už je všechno trochu (vlastně hodně) jinak. Ale to vůbec nevadí, naopak, protože poněkud suchopárná a nezáživná Lovecraftova povídka je hollywoodskými profíky přetransformována do skvělého halucinačního sci-fi thrilleru, který místy připomene Carpenterovu věc, místy možná něco od Kinga, nebo... Ale dost, nebudu tu škatulkovat, mrkněte se sami. Cage řádí skoro jako za mlada, magoři mu jdou pořád dobře, což je jistě dobrá zpráva. A moc se mi líbila i jeho filmová dcera (moderní popčarodějka čtoucí brožovaný Necronomicon z Levných Knih), zvlášť poté, co jí taky hráblo a vykérovala si nožem pizdu na čelo. Jen teď trochu nechápu, co nějací retardi z Future Gate v anotaci mysleli tím angažovaným plkem o "dotýkání se palčivých a aktuálních společenských témat". Mezirasové vztahy (bílá + černý) asi ne, tak že by snad (ne)čistotu vody?? Jděte se bodnout i s tou mongoloidkou Grétou, vy vypatlanci. (08.02.2020)