Asi to ukončím

Hehe. Kaufman s diváky dobře vyjebal, hlavně teda s diváky Netflixu. Naservíroval jim film, u kterého musí myslet, aby ho vůbec pobrali a za to ho cením. JAK JSEM FILM POCHOPIL JÁ Dle mojí interpretace se vlastně jedná o úplně jednoduchý příběh odvyprávěný co nejsložitěji. Je jeden pár. On a Ona. On ji veze představit svým rodičům, Ona se s ním chce rozejít a čeká na vhodný moment, kdy mu to říct. Dorazí k Jeho rodičům, při večeři ji jim představuj a v tu chvíli se to pomalu začíná lámat. My nevidíme, co se reálně stalo, vidíme to, co se odehrává v hlavě Jí - především jsou v tom znát její obavy ze stáří a nemoci s tím spojené. Po opuštění domu jeho rodičů se oba vydávají domů. Obě tyhle "road movie" části jsou vlastně tím jediným, co se pevně odehrává v realitě. Ta druhá však končí Její vyřčenou větou Asi to ukončím. V realitě to On slyšel čistě a jasně a oba se pak následně rozešli. Ve filmu to ale On neslyší a místo toho si jedou dát zmrzlinu, ačkoli je zima a dokonce sněhová vánice. Tohle absurdně vtipné intermezzo se postupně metamorfuje do té "divné" (psychologické) roviny snímku, stejně pomalu jako u té první. Ta druhá psychologická část začne s příjezdem do školy, protože od této chvíle se vše odehrává v hlavě toho chlapa. Je tu jediná nedomyšlená scéna, mimo pve které je Ona zavřená v autě, čeká na Něj, ačkoli stále nepřichází a pak se jakýmsi zázrakem dostane ven. To tam je jen pro kontinuitu, v příběhu to ale nemá úděl. Druhá psychologická část se odehrává ve škole, kde starý muž pracuje jako školník. Ten starý muž je On v budoucnosti. Protože je plachý, nikoho si nenašel a sotva si vydělá na živobytí. Tu noc, která je evidentně výročím událostí, které ve filmu vidíme, na to vše smutně při práci vzpomíná a představuje si, jak krásné by to bylo, kdyby to vše dobře dopadlo a Ona neřekla tu památnou větu. Jenže jestli ho nemilovala, nedá se nic dělat a on s tím musel žít do konce života. Jednoduše - Je to o rozpadu jednoho páru z pohledů obou dvou, jenom jeden je v přítomnosti a druhý je v budoucnosti. KONEC MOJÍ INTERPRETACE. Dalo se to teda líp domyslet, ale to není hlavní důvod, proč nejsem spokojený. Ten film je totiž strašně protivný. Části v autě jsou složené jen z nudných (a někdy i zbytečných) dialogů a všechny postavy mi přišly neskutečně otravné a doufal jsem, že se jich zbavím co nejrychleji. Kvůli tomu to mělo slabou atmosféru a celý film mě docela nudil. A i když to není špatně vymyšlené a i když mám tyhle lynchoviny rád, na víc jak slabé 3* to fakt nevidím. To by to nesmělo mít tak iritující postavy. (30.10.2020)

Ty vole jeden, jak jsi starej, tak jsi blbej, říkal jsem sám sobě už po pár minutách, nicméně na druhou stranu se musím upřímně pochválit, že jsem tohle neuvěřitelný PEKLO dal na jeden zátah. Co jsem každopádně mohl čekat od Charlieho Kaufmana? Že se změní a napíše, respektive natočí stravitelný film? Každopádně to má vážně příznačný název, jelikož kolikrát jsem si během těch více než dvou hodin!!!!!!!!!! říkal, že to asi ukončím, snad ani nelze spočítat. Ty dvě hodiny nicméně trvaly spíš jako hodin šest, a například popsat nějakým smysluplným způsobem, čeho jsem byl během nich svědkem, prostě nedokážu, jelikož jsem za celou dobu absolutně nepobral, co tím chtěl pan Kaufman vlastně říct, co to mělo celé za význam, naprosto jsem nechápal jednotlivé scény, jako třeba onu návštěvu u rodičů hlavního hrdiny, a o závěru ve škole pak ani nemluvě, to jsem jakoukoliv snahu o alespoň nějaké to porozumění definitivně pohřbil a už jsem to jen krutě protrpěl do závěrečných titulků, kdy jsem to měl upřímně také chuť sám se sebou ukončit, protože tohle bylo skutečně nekompromisní filmové inferno, před kterým musím každého potenciálního diváka VAROVAT! Abych ale nebyl úplně až tak zlý, tak herecké obsazení tu je velmi výrazné a působivé, jen vzhledem k veškerému obsahu a zpracování onoho filmu ale zároveň i zcela zbytečné. Zkrátka, již nikdy nic takového! ODPAD!!! (31.01.2022)

Prvá 5* v roku 2021 patrí kontemplatívnemu road movie v zasneženom bezčasí, ktoré sa točí okolo muža a ženy. Nech sa stane čokoľvek, tak za predpokladu, že každý je strojcom svojho šťastia, on je dôvod, ona je príčina. S výnimkou vecí, ktoré sú už dané. Napríklad, že niekto musí byť aj to prasa prelezené červíkmi. A čas nemusíme akceptovať, no aj tak starneme. Film mal okrem iného u mňa dokonalý timing. Horko-sladká bodka za oslavami a návštevami, ktorá mi pomohla zvesiť pomyselné gule z minulovianočného stromu života. (09.01.2021)

Kaufmanove najnovšie dielo neraz pripomína skôr akúsi komornú Kafkovskú esej, než ucelený príbeh (ktoré som mal u Kaufmana vždy najradšej). Na trochu premrštenej stopáži necháva svoje postavy iba tak existovať, vymieňať si svoje životné skúsenosti a zážitky, filozofovať pomocou popkultúrnych odkazov, starnúť pomocou makeupu a masiek a neraz i mlčať a iba sa tak trápiť. V závere napokon ich nesmerovanie nikam, vrcholí v surreálnej muzikálovej scéne, ktorá by príbeh mala pocitovo uzatvárať. Možno i kvôli neznalosti predlohy ma film nedostal rovnako ako Charlieho predošlé režijné zárezy, napriek tomu si myslím že je dobré ho vidieť, už len pre jeho netradičné rozprávanie (Ktorá postava bola vlastne reálna a ktorá nie? Aj sám Kaufman na to odpovedá iba nejasne.) a čudesnú poetiku. A pre tú jeho jedinečnú úprimnosť. (05.09.2020)

ačkoliv sem se s Anomalisou úplně minul,na nového Kaufmana sem se těšil a ukázalo se že oprávněně.Budu sice muset ještě chvilku přemýšlet co že sem to vlastně viděl a vzhledem ke stopáži (těch 134 minut je opravdu,opravdu hodně) to asi jen tak nebudu chtít vidět znova - pokud vůbec,ale jinak má I´m thinking of ending things pro mě podobně vtahující a fasicnující kouzlo jako svého času Synecdoche New York.Spolu s Romou a Irishmanem jeden z nejlepších filmů který zatím Netflix v rámci vlastní tvorby nabídnul...80% (05.09.2020)