Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Co dělá člověka… člověkem? Pixar Animation Studios uvádí celovečerní film Duše, ve kterém se představí středoškolský učitel hudební výchovy Joe Gardner (v původním znění Jamie Foxx), který dostane životní šanci hrát v proslulém jazzovém klubu. Jeden chybný krok ho však přenese z ulic New Yorku do Neznáma před, což je fantastické místo, kde čerstvě narozené duše získávají před vstupem na Zemi vlastnosti, návyky i zlozvyky. Joe však na svém životě lpí a tak spojí síly s duší číslo 22 (v původním znění Tina Fey), která však vůbec nechápe, čím je zrovna lidský život tak výjimečný. A jak se Joe zoufale snaží duši číslo 22 vysvětlit, co je na životě tak skvělé, sám získává odpovědi na otázky, které si sám nesčetněkrát kladl. (Falcon)

(více)

Videa (6)

Trailer 2

Recenze (421)

castor 

všechny recenze uživatele

Stejně jako V hlavě jiný a hlavně dospělejší Pixar. Atraktivní pro všechny generace, inteligentní, ambiciózní, nápaditý. Zatímco tehdy se hlavní hrdinka setkávala s Depkou nebo Hněvem, vyhořelý učitel hudební výchovy se potká s věčně nespokojenou duší. V den, kdy se jeho otravně obyčejný život snad začal obracet v lepší příští, smolně šlápne do prázdna a ocitá se ve stavu mezi bytím a nebytím. A v den, kdy se může stát pianistou v uznávané jazzové formaci, má ještě pořád šanci. Samozřejmě jsme za oceánem, takže nechybí srdečná poselství i mírná ztráta originality, dvě postavy se od sebe učí, obohacují a chápou, že život prostě stojí za to, přicházejí lepší i horší místa, s tempem se hlavně v druhé polovině místy zadrhneme, ale ten úsměv na tváři tak nějak zůstane. A hudební složka je moc fajn. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

Pixar je třída- Tohle legendární animační studio ušlo dlouhý kus cesty a přesto už je přes 25 let zárukou těch nejlepších celovečerních animáků uplynulých let. Od prvního Toy Story Pixar nenatočil vyloženě špatný animák (jistě, záleží na subjektivním pohledu) a je zárukou nejenom té detailní a překrásné animace, ale především i silných a vyspělých námětů, kde se napříč filmů nebojí například témat jako je existenční krize (Toy Story), snaha o realizaci životního snu ve kterém vám není přáno kvůli vaší rase (Ratatouille), puberta (V hlavě) nebo uvědomění si existence rodinných hodnot (Coco). Filmy od Pixaru jsou prostě speciální a osobně jsem nikdy nevařil na nějaký nedovařený (celovečerní) pokrm tohohle studia (I k tomu Hodnému dinosaurovi jsem časem přišel na chuť). Pixar především až na výjimku v podobě Toy Story 2 do roku 2010 netočil vůbec pokračování a sázel na originální tvorbu, právě v roce 2010 ale došlo na Toy Story 3 (nejlepší pixarovka vůbec) a následně i na další pokračování jako Auta 2-3, Úžasňákovi 2 nebo Toy Story 4. Právě Pixar ale slíbil, že právě po Toy Story 4 se vrací k realizaci originálních projektů, což dokazuje i faktem, že letos v roce 2020 vznikli dvě originální pixarovky- Frčíme a Duše. Frčíme ještě v březnu stihlo dokázat, že skutečně stojí za to a i přes to, že patří mezi slabší pixarovky nakonec patří k tomu nejlepšímu co rok nadělil. A jak je to tedy s tou Duší? Ta je na tom za mě ještě líp a společně s Tenetem jde pro mě o nejsilnější filmový zážitek z letošního roku, který dokázal, že Pixar je pořád ve vrcholné formě a pořád dokáže servírovat neskutečně vyspělé příběhy. A tentokrát navíc Pixar dost možná natočil zatím svůj nejdospělejší animák. Režisér a spoluscenárista Pete Docker (Duši napsal společně s Mikem Jonesem a Kempem Powersem) se už dávno u Pixaru osvědčil- Stojí za Příšerkami S. R. O., Vzhůru do oblak a V hlavě (poslední dva zmíněné projekty patří do mé osobní Pixar TOP 10), které fungovali i díky skvělému scénáři a emocionální síle samotných látek. Duše je již 23. snímkem tohohle věhlasného studia a člověk prostě musí žasnout nad tím, že Pixaru pořád nedochází forma. A pořád dokáže skvěle prodat ambiciózní a odvážné látky. Právě Duše je snad ze všech pixarovek nejvíce orientovaná na dospělé diváky, což ale zase zároveň neznamená, že by nová pixarovka nebyla velice sympatickým způsobem v jistých ohledech pořád veskrze dětinská. Jenomže jak samotná synopse napovídá, Pixar se opět pouští do něčeho velkého. A tentokrát se díky snaze hlavního hrdiny vysvětlit, co je vlastně na samotném lidském životě tak skvěle pouští do filozofických otázek. Ne, Pixar nevytvořil animovaný remake Mallickova Stroma života i přesto, že jsem si všiml pár velmi vtipně vzdálených parallel. I zde Pixar vytvořil nový fantastický svět, který je ale tentokráte v zásadě minimalistický a v zásadě nerozjuchaný. Neznámo před je ale přesto velmi přitažlivý a očividně propracovaný svět, kde by opět stačilo, kdyby nám Pixar jen představoval nový svět a veškeré jeho zákonitosti. Do toho všeho tu navíc Pixar zkouší pracovat s novými typy animací, které předtím nevyužil a nadále se snaží přijít se svěžími výtvarnými postupy. Přitom všem navíc tak nějak automaticky platí všechno, co o Pixaru víme- Animace je nadále naprosto detailní a propracovaná, vedlejší anonymní postavičky jde od sebe snadno rozlišit a reálně se tu opět skutečně předvádí zajímavý a svěží svět. Duše navíc zvládne zavčas vysvětlit jaká jsou pravidla hry a jak základní těžiště děje funguje a pak už se vydáme do víru událostí, kde si navíc hlavní hrdina částečně uvědomí, že mu nejde o nic jiného než o hudbu a a šanci prosadit se v ní a že by se možná měl nad sebou samým zamyslet. I v tomhle ohledu je Duše jednoduše geniální- Předvádí na první pohled zcela obyčejného a nezajímavého hrdinu, který se stává zajímavým právě tím, že si sám uvědomí, že je v podstatě nezajímavý a že samotný život není pouze o hudbě. Hlavní hrdina Joe (Jamie Foxx se u mikrofonu neskutečně vyřádil!) se při pokusu o návrat do svého těla dozvídá, co je pravděpodobně smysl života a jestli náhodou neměl svůj život žít na plno. Tímhle faktorem Pixar opět dodal neskutečně přesahový animák, který má opět tuny vrstev, které je následně velmi zábavné rozkrývat. Život sice není jenom o hudbě, tenhle film jí ale má jednoduše skvělou. Skladatelské duo Trent Reznor a Atticus Ross (kteří už letos skvěle hudebně doplnili Fincherova Manka) se spojilo s hudebníkem Jonem Batistem a vytvořili soundtrack, který skvěle těží z vášně hlavního hrdiny a jde o nejpamětihodnější filmový soundtrack letošního roku. Kombinace techna a jazzu se na první pohled jeví jako šílená kombinace, výsledek ale rozhodně stojí za to a tohle trio by si letos mělo dojít pro Oscara za nejlepší hudbu. Zcela určitě. Duše je vizuálně vtahující a předvádí dokonalou práci s kamerou, která se stala u Pixaru už rutinou. Je skutečně zatím nejdospělejší pixarovku, která má pořád dost aspektů, které uspokojí menší diváky, ti starší tu ale definitivně objeví něco speciálního a opět se tu předvádí velice vážné motivy, které se tentokrát točí kolem smysluplnosti lidské existence a ze všech pixarovek je Duše zatím rozhodně nejnáročnější pro dětský mozeček. Má to skvělé vedlejší charaktery (Tina Fey, Angela Bassett nebo Phylicia Rashad dávají do svých rolí všechno), je to neskutečně chytré, realistické a dojemné a zároveň se skutečně podařilo u Pixaru v jistých ohledech zajít ještě trochu dál. Nedorazil vyloženě jeden z vrcholů studia, pořád ale zcela určitě zásadní milník, který navíc tohle studio ztělesňuje v té nejlepší formě a ve svém obsahu předvádí, proč je někdy důležité radovat se z maličkostí a uvědomit si, že jsou naše ´´ strašně velké´´ problémy vlastně někdy víceméně banálními. A i v tomhle ohledu je mi nová pixarovka neskutečně sympatická, protože se jí výborně daří balancovat mezi dvěma cílovkami (děti, dospělí) a skutečně je vlastně zajímavé jak hlavní kolize působí hrozně minimalisticky a zároveň je v jistých ohledech pixarovkou možná nejambicióznější. A i přesto, že k těm TOP pixarovkám nepatří, je to prostě a jednoduše pecka. Tenhle film má duši! Je radost se na něj dívat, mrzí mě, že kvůli aktuální situaci a uvedení na Disney+ se film nedočká tak vysokých výdělků, které by si zasloužil a přesto jsem rád, že jsem ho mohl vidět, protože jde o jeden z filmových klenotů letošního roku, který si budu pamatovat ještě dlouho. Je dost možné, že Pixaru přece jen jednou dojde pára, zatím to ale očividně nehrozí a budu doufat, že se tohohle dne jen tak nedočkáme....... () (méně) (více)

Reklama

Jeoffrey 

všechny recenze uživatele

Nový Pixar je rozhodně opět nápaditý s velmi dobrým tématem k zamyšlení a i ucházející odpovědí na otázky ve stylu "Co je smyslem života?". Mám rád Jazz, mám rád i hudbu Trenta Reznora (a je tam poznat!), takže tady určitě spokojenost. Animace také výborná (ale tak Pixar, že...). Po stránce námětů k zamyšlení rozhodně docela bohatý film, ale z nějakého důvodu jsem to tentokráte tolik neprožíval, jako ty pro mě nejlepší animáky tohoto studia a tak z toho ten nezapomenutelný pocit, který se dostavuje u těch pro mě nejlepších děl, prostě nemám. Ale i tak silné 4*, bodově 8,4/10 ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Další pixarovka, jejíž příběh lépe ocení spíš dospělejší část publika. Příběh samotný sice není tak výborný jako u nedávného V hlavě, ale to bych snad nebral jako výtku. Pixar si prostě nastavil laťku hodně vysoko. Technické provedení je samozřejmě opět dokonalé, přičemž bych se vzhledem k tématu rád zastavil u hudby. Zavedená dvojice Trent Reznor a Atticus Ross mi totiž k filmu o jazzovém hudebníkovi moc neseděla. Ale ve výsledku jejich muzika k sobě s jazzovými improvizacemi Jona Batisteho pasovala dokonale. A samozřejmě, pokud by všechna hudba vycházela z jazzu, tak by to ve filmu nevyniklo. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Jsem dost zklamaný. V Duši jako by se děla scéna z scénou, chybí pořádná linka - značná část filmu je nekonečná expozice, ústřední konflikt je mělký, celé to působí jako snaha "nějak" zopakovat Inside Out a je to v každém svém okamžiku strašně čitelné. Emocionální zásah, jaký jsem cítil na konci Coco, se nedostavil. Celé je to navíc prostoupené pixarovským paradoxem - tak moc se to snaží být víc než animák pro děti, až přestává dávat smysl, proč to je animák pro děti a ne film pro dospělé s pořádně propracovaným konfliktem, co nekončí u srdcehřejných zkratek. V realitě samozřejmě víme, že aby se takový film zafinancoval, musí být pro děti, ale problém je, že k tomu nevede žádný důvod zevnitř toho filmu, naopak při pohledu na něj samotný jeho koncept vůbec nedává smysl. ()

Galerie (19)

Zajímavosti (35)

  • Ve scéně, kdy se Joe neúmyslně vyhýbá smrtícím situacím, projde kolem hromádky dlouhých hřebíků a zároveň můžeme ve výloze obchodu vidět nápis „Devítipalcové hřebíky na prodej“. Jedná se o odkazy na industrial rockovou kapelu Nine Inch Nails. Trent Reznor a Atticus Ross, jediní stávající (v době vydání filmu) členové kapely, se podíleli na soundtracku tohoto filmu. (Schyzartis)
  • První film Pixaru, který byl uveden na Vánoce. (ČSFD)

Související novinky

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

31.12.2021

Přichází den, kdy se každoročně obracíme na nejoblíbenější uživatele, aby se nám svěřili se svými topkami 3 filmů (a případně 3 seriálů) uplynulého roku. Od loňska je navíc doplňují i vybraní… (více)

93. Ceny akademie - výsledky

93. Ceny akademie - výsledky

26.04.2021

Dnes v noci proběhl 93. ročník předávání Oscarů, cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Ceremoniál se odehrál kvůli stále trvajícím protiepidemickým opatřením zcela netradičně ve velmi… (více)

Ceny BAFTA ovládla Země nomádů

Ceny BAFTA ovládla Země nomádů

11.04.2021

Dnes večer proběhlo v londýnském Royal Albert Hall udílení prestižních filmových cen Britské akademie (BAFTA) za uplynulý rok. V počtu nejvíce nominací (7) vedly shodně snímky Země nomádů a britské… (více)

Black Widow a Cruella míří na Disney+

Black Widow a Cruella míří na Disney+

24.03.2021

Špatné zprávy pro kina, dobré zprávy pro nedočkavé diváky. Studio Disney čerstvě oznámilo, že vedle tradiční premiéry v kinech dorazí snímky Cruella a Black Widow rovněž ve stejný den i na… (více)

Reklama

Reklama