Vzpomínky na Afriku

Jeden z najpreceňovanejších filmov všetkých čias! Ja som sa na Afriku po všetkých tých oslavných ódach strašne tešil, ale asi som sa nemal, lebo moje sklamanie bolo ešte aj o to väčšie. Nehovorím, film má nádhernú kameru, pár scén a záberov, ktoré sú skutočne úchvatné (let lietadlom), a naviac celý film je podfarbený famóznou hudbou Johna Barryho. Ale to ešte z filmu nerobí žiadny masterpiece. Spomienky majú jednu obrovskú chybu a slabinu, a tou je stopáž. Tento príbeh skrátka nie je hodný 2 a pol hodín filmového času. Skrátenie na takých 90-100 minút by podľa mňa vôbec nevadilo, a film by trochu pridal na "rýchlosti". Ostatným to, ako vidím, nevadilo, ale ja som sa bohužiaľ neuveriteľne nudil, a to takmer počas celého filmu, od začiatku do konca. Neoslovil ma ani príbeh o láske. Ja nemám nič proti (melo)drámam a romantickým filmom, ani proti Robertovi Redfordovi a Meryl Streep, dôkazom buď, že sa mi páčil Zaklínač koní alebo Kramer vs. Kramer. Aby som to už ukončil, tak Spomienky na Afriku sa mi zdajú ako jedna veľká, zvonka pekne vyzerajúca, ale zvnútra prázdna nafúknutá bublina, ktorú (pre mňa z nepochopiteľných dôvodov) väčšina ľudí obdivuje. 5/10, ale ako protest proti všeobecnému nadšeniu sa v tomto prípade prikláňam smerom dole. (22.10.2005)

Reziser sa pokusal natocit nadherny film o Afrike, tuzbe po laske, krasnej prirody a spolu s nadhernou hudbou Johna Barryho sa mu to aj podarilo. Keby tam nebolo par chvil, pri ktorych som sa trosku nudil, "(150 minut je trosku moc)", dal by som aj 5 hviezdiciek. Tento film sice dostal Oscara za najlepsi film roka 1985, ale mna osobne by viac potesil v konkurencii za najlepsi film Oscar za Spielbergovu PURPUROVU FARBU, ale to je moj subjektivny nazor... 19.03.2009 ____ Meryl Streep - (Karen Blixen) +++ Robert Redford - (Denys Finch Hatton) +++ Klaus Maria Brandauer - (Bror Blixen) +++ Michael Kitchen - (Berkeley Cole) +++ Suzanna Hamilton - (Felicity) +++ Produkcia: Sydney Pollack +++ Hudba: John Barry +++ (19.03.2009)

Abych řekl pravdu, musel jsem si kvůli nepřiměřené délce film pustit na dvakrát. Bohužel, Meryl Streep nikdy nebyla mou favoritkou, navíc já nikdy nebyl fanouškem dlouhých romantických eposů (čest výjimkám jako Indočína atd.). Zato Robert Redford patří k mým nejoblíbenějším hercům a John Barry k nejoblíbenějším hudebním skladatelům - několikrát jsem během hlavního motivu čekal, že se někdo vynoří se sklenkou Mattoni. Sydney Pollack odvedl kus práce, vždyť jde o jeden z prvních filmů svého druhu. Já se ale bavil jen místy. Scéna se lvy mě dostala do kolen, ty nekonečné záběry na africkou přírodu mě zase neskutečně nudily. Kvůli takovým záběrům si pouštím třeba Discovery, Animal Planet či National Geographic. V romantickém eposu mě zajímají trošku jiné věci. Škoda, očekával jsem o něco více než je akademií přeceněný epický flák z bohem zapomenuté Afriky. 3 a 1/2 s obrovským přispěním Roberta Redforda a Johna Barryho. (25.03.2010)

Film, který se nehodí sledovat uprostřed týdne, kdy jsme zatíženi myšlenkami na složenky nebo šéfovo permanetní PMS. Klidné sobotní lednové odpoledne vám však dodá náladu, ve které nebudete trpět touhou přeskakovat rozvláčné a poetické záběry, aby jste stihli před upadnutím v koma ještě vyčistit zuby, nebo alespoň zrychtovat starou/ýho. Byla to krásná doba, ona léta budování infrastruktury na černém kontinentu. Kde jen ty staré časy jsou, ostatně - kde je i ta infrastruktura, že. Tehdy se ještě bílá dáma mohla v poklidu pohybovat po britských korunních koloniích, aniž by ji někdo obviňoval ze snahy o vývoz a adopci roztomilých sirotků. I ti domorodci byli nějací uznalejší. Nikoho neprudili s nesmysly typu lidská práva, minimální mzda nebo multikulturní společnost. A když náhodou všechno krachlo, dalo se vždy ještě se zármutkem na tlamě vrátit mezi ten plebs do Evropy. (09.06.2012)

Skvělý herecký výkon Meryl Streep se tak trochu ztrácí v rozvláčné režii a stylu vyprávění a příběhu, který mě tak trochu minul. Rozhodně by neškodilo film silně prostříhat, aby tak dostal větší spád, protože takhle jsem ke konci (rozuměj asi tak poslední hodinu) několikrát měla nutkání popojet vpřed... Nemůžu popírat objektivní kvality, kromě hereckých výkonů jde samozřejmě také o kameru, líbivou hudbu Johna Barryho (aneb ať žije reklama na kafe) a v neposlední řadě nádherné africké scenérie. Jenže tyhle věci můžeme najít i v lecjakém přídopisném dokumentu, radši bych si pustila National Geographic než se znova podívat na tenhle film. (01.02.2010)