Dívka s perlou

Magické, umělecké, tiché, překrásně provedené technicky i herecky, tak akorát dlouhé, lyrické... a skoro by se mi chtělo říct, že o ničem. Scarlett tu podivuhodně zjemnili (a vybělili;)), a Vermeerův obraz skutečně je kouzelný, ale kromě vhledu do tvorby nizozemského národního pokladu film nenabízí nic moc výrazného kromě srandovních fousků Colina Firtha, ztvárňujícího zde dalšího ze svých hrdinů s jemnou duší. Víc než sedmdesát procent ale dát nemůžu, i když mám pocit, že bych měl kolem filmu jen velmi tichounce našlapovat, abych ho nepoškodil - a to rozhodně není obvyklé. K dokonalosti tomu ovšem chybí nemalý kus, a i když nepochybuji, že záměr tvůrců byl naplněn, a stejně jistě Dívku S Perlou doporučuji k vidění, zůstanu při hodnocení na té hranici nadprůměru a přetrvávající výrazné kvality. To zkrátka je úděl nesmělých a tichých, jako byla zde vyobrazená Griet;) 70% (08.01.2012)

Malíř a jeho můza v love story, která se nestala. Jan Vermeer je pro děj stejně nedůležitý jako Goya ve Formanových Goyových přízracích a o jeho osobnosti se nedozvíme skoro nic. Ve skutečnosti je to velmi ženský film, protože především ženské postavy tu tvoří jakýsi děj (samotná Griet, Vermeerova manželka a její matka... a jeden zlomyslný spratek). Vizuálně se jedná o vytříbený film, ale neuvidíme nic, co by přesáhlo rámec dražší televizní inscenace. Body dolů srážím i za to, že zápletka u Dívky s perlou zkrátka neexistuje. (22.02.2010)

Film zasazený do období Baroka ve vlámsku. Právě tehdy bylo rozděleno na katolickou a protestanskou část obyvatelstva. Film má jednoduchou příběhovou lini, dalo by se řící že je až nudný, avšak má v sobě kouzlo. Kouzlo které Vás prostě donutí vidět tento film celý. Je to dosaženo dokonalou prací s kamerou a s filtry. Tento film má prostě duši. (13.04.2005)

Naprostý herecký i scénáristický minimalismus podřízený kameře, hře světla a stínu, a režii. Křehká bledulka Scarlet Johansson vypadá, že se každou chvíli rozpláče, její úsměv je vzácný a prchavý, o to hřejivěji působí ve studeném světě kalkulu a manželství bez lásky. Colin Firth coby introvertní malíř v ní najde spřížněnou duši a zdroj inspirace, zatímco Cillian Murphy objekt svých tužeb v mezích své společenské třídy a Tom Willkinson jen hračku ve svých intrikánských rukách. V napjatých podmínkách nepřátelské Vermeerovy domácnosti zastoupené věčně těhotnou manželkou, kalkulující tchýní a škodolibými dětmi vzniká obraz světového významu. (04.11.2007)

Vizuálně lahodný film, který je spíše než fiktivním příběhem o vzniku jednoho obrazu, na film zachyceným portrétem mladé, oduševnělé protestantky a světa, ve kterém žila. Krása a umění, peníze a moc, hrdost a stud - to je jen pár z témat, nad kterými se můžete během pomalu plynoucího vyprávění a dlouhých, pečlivě komponovaných záběrů zamýšlet. Velice otevřený konec vás k tomu rozhodně bude inspirovat po projekci. 80% P.S.: Kratičká scéna, ve které si Scarlett Johansson sundá šátek a (poprvé a naposled) rozpustí své dlouhé rusé vlasy je rozhodně jedna z nejsmyslnějších, kterou jsem kdy na plátně viděl. (16.03.2015)