Reklama

Reklama

Anatomie vraždy

  • USA Anatomy of a Murder (více)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

Film líčí případ pomstěného znásilnění. Jeho hrdinou je venkovský advokát Paul Biegler, který převezme obhajobu poručíka Maniona, obviněného z vraždy muže, který znásilnil jeho vyzývavou ženu Lauru. (oficiální text distributora)

Videa (1)

Trailer

Recenze (111)

Tayen 

všechny recenze uživatele

Skvělé soudní drama, které začíná dobře, dobře pokračuje, zbytečně se nezastavuje ani nerozpitvává jednotlivé scény a u soudu se film mnohdy mění v komedii se všemi svými pichlavými poznámkami advokáta Bieglera. Jen ten konec byl zklamáním. Režisér celou dobu budí dojem, že má v rukávu schované nějaký překvapující zvrat, který nakonec bohužel nepřijde. ()

Madison 

všechny recenze uživatele

3* neznamenajú z mojej strany nejaké pohŕdanie a chýba mi veľmi málo k 4*, no predsa snímke až príliš ubližuje nemožná dĺžka, ktorá by sa dala zniesť pri Spielbergových sci-fi víziách, ale nie pri súdnom prípade, kráčajúcom navyše jasnou cestou s občasnými odbočkami, ktoré nakoniec napriek želaniu diváka nedávajú žiadny zmysel. Ak neviete, na čo narážam, pozrite si Svědek obžaloby od Wildera, kde dejové zvraty a konečný šok vyzdobili inak nezaujímavý prípad, ktorý sa vyhrotil tak, že budete žasnúť nad jeho genialitou. Anatomie vraždy je príliš strohá, no vtipné scény na súde a najmä krásne sarkastický James Stewart mi to pomerne vynahradzovali. Najviac ma však rozčuľuje, že dôkazy doslova navodia nový pohľad na vec a zmätú diváka, no scenárista napriek novým nepriamym cestičkám, pokračuje ďalej bez šance diváka ohromiť. Škoda, predstavovala som si to trochu inak. ()

Reklama

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Velice podařené soudní drama s místy slušným nadhledem a vtipem, jindy dost dramatické a většinou hodně přitažené za vlasy (skoro vše co dělá obhajoba, nevím nevím zda by to obvzláště tehdy prošlo), které je známé na svou dobu skandálními věcmi typu "kalhotek". Především, ale se skvělými herci v čele se Stewartem, který bez problému uhraje i poměrně laciné scény kdy se musí zbytečně čertit či hrát hodně emočně. Těch 160 minut nudných není, přesto tu je pár scén, které by dnes patřily spíše na DVD do položky "Vystřižené scény". ()

JohnnyD 

všechny recenze uživatele

Nejednoznačná súdna dráma, pri ktorej je divák v role zmätenej poroty. Postavy sú skazené a prefíkané ako v noirovke (vrátane Jamesa Stewarta v možno jeho najslizkejšej role - hoci postavu hrá ako sympaťáka, ako je to u neho bežné) a čo sa v skutočnosti stalo je nejasné. Celá tá cynická atmosféra zľahčujúca vraždu i znásilnenie je ešte viac uvoľnená jazzovým soundtrackom Duka Ellingtona. Veľmi zmiešané pocity ale ako náhľad do dobovej morálky je Anatomy of the Murder určite podnetný film. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Film je komplementární k Dvanácti rozhněvaným mužům (DRM) a tvoří s tímto snímkem logický a ucelený komplet, který bere dech. Anatomie vraždy vznikla o dva roky později a na DRM průběžně odkazuje různými výstavbovými technikami, od vývoje a skladby syžetu po práci s kamerou a znejisťování logických myšlenkových postupů – a těsně před závěrem k nim navíc přiznaně a otevřeně vede spojnici replikou „starouše Parnella“. Film Dvanáct rozhněvaných mužů důsledně odkryl základní lidskou nevybavenost zajistit si objektivní (jedinou možnou, pravdivou) rekonstrukci minulosti – předvedl, že nic takového v plynutí času vůbec neexistuje. Minulost vždy re-konstruujeme, naše podmínky a nástroje se člověk od člověka liší, a na čem se shodneme, je věc aktuální akcidence, nikoli odkrytí „toho, co se skutečně stalo“. „To, co se skutečně stalo“, není, nemáme k tomu přístup, nikdy jsme neměli, je to vymyšlený konstrukt na uklidnění a nasměrování mas. Minulost neexistuje, vytváříme ji (což nijak neumenšuje naši zodpovědnost), znovu a znovu, a na základě svých výtvorů i soudíme, odsuzujeme, zajišťujeme si nové podmínky pro nový vývoj a pokračování existence, vytváření budoucnosti. Snímek DRM nechává diváka, aby zažil a uvědomil si tuto absolutní existenční a názorovou neukotvenost celé konstituované lidské společnosti v plynulém toku času. Ani společnost se nebude mít o co opřít, pokud se rozhodne své procesy vnímání a vyhodnocování vjemů, své metody reflexe a postupy myšlení podrobit pečlivé revizi. Anatomie vraždy pak na toto zjištění logicky navazuje a zcela v řádu věcí s ním osvobozeně od objektivity pracuje – je ironičtější, veselejší a lehkovážnější, má větší nadhled – to platí o filmu samotném i o všech jeho postavách. Děj se na rozdíl od snímku DRM přenáší z uzavřené místnosti, kde o podstatě naší reality rokuje porota, zpátky do soudní síně a nechává tentokrát diváka zažít, jak to vypadá, když všichni zainteresovaní (obhajoba, obžaloba, sám soudce, žalovaný, jeho žena a dokonce i zastřelený muž) dobře vědí či intuitivně chápou, že minulost a z ní plynoucí kauzalita je čistě otázka výkladu a aktuální situace. Přestože je zřejmé, že soudní proces je vážný (tj. bude mít reálný dopad, jasné důsledky), je zároveň evidentní, že inteligentní vtipkování soudce ani právníků nemůže jeho průběh ohrozit – neexistuje totiž jediný správný průběh – stejně jako předem neexistuje jediný správný výsledek. Vražda není součástí filmu a divák se stává sám spolutvůrcem reality, v níž je jednání obžalovaného omluvitelné, nebo ne (vinen-nevinen se tu už vůbec neřeší). Velice silné na celém snímku je, že se žádná z postav nesnaží lhát, být k sobě neupřímná nebo manipulovat s fakty: každý ze své pozice v podstatě upřímně specificky, zodpovědně a naplno pracuje s logickými možnostmi, jež se v každém novém kole nově otevírají. Výkony všech herců jsou dokonale vyvážené (i to je společné se snímkem DRM a pro to, aby oba filmy úspěšně sdělily, co chtějí, je to navíc naprosto nutné) a je radost tento koncert hereckých schopností i logických kliček a lopingů sledovat – na rozdíl od existenciální tísně DRM zde již s pocitem žonglérské a eskamotérské lehkosti, byť tato nijak neznamená nezodpovědnost. () (méně) (více)

Galerie (56)

Zajímavosti (17)

  • Film je podľa Amerického Filmového Inštitútu 7. v rebríčku 10 Najlepších drám zo súdnych siení. (fishki)
  • Vyzývavá a flirtující Manionova žena Laura (Lee Remick) je velmi fixovaná na svého psíka Muffa a neustále o něm mluví. „Muff“ je přitom anglický slangový výraz pro vagínu. (Please)
  • Krom toho že Duke Ellington pro film udělal hudbu tak si i zahrál v malé cameo roli jako "Pie-Eye." (formelin)

Reklama

Reklama