poster

Poslední císař

  • anglický

    The Last Emperor

  • italský

    L'ultimo imperatore

  • slovenský

    Posledný cisár

Drama / Historický / Životopisný

Velká Británie / Francie / Itálie / Hong Kong, 1987, 160 min (Director's cut: 219 min)

  • lamps
    *****

    Mohu nedat plné hodnocení životopisnému filmu, který mě za celých 160 minut ani na chvilku nenudil? Filmařsky po všech stránkách vynikající, od překrásné výpravy a kostýmů, nádherné hudby a výborných herců až po ohromný lidský rozměr, kterého celé vyprávění dosahuje. Asijští herci vesměs skvělí, Peter O´Toole jen potvrdil pověst hereckého velikána. Pro mě zkrátka výpravný velkofilm se vším, co k němu patří. 90%(4.7.2013)

  • anais
    *****

    Zaujalo mě množství dobových detailů. Tak skvěle propracovaná výprava se jen tak nevidí. Nemnoho filmů dokáže téměř v každé minutě nabídnout něco nového, neokoukaného, něco so zaujme na první pohled. A Poslední císař to minimálně v první půli dokáže. Ve chvíli, kdy je císařská rodina vystěhována ze Zakázaného měta, vyzuální hody ustoupí do pozadí, a prim začne hrát jakýsi dozvuk císařova života. Doznívající rezonance slavných dnů. Krom bohaté formální stránky nabízí Bertolucci i silný příběh císaře, který i přes to, že byl po celý život, ať už v Zakázaném městě či mimo něj, loutkou, nepřestává věřit v dobro v lidech. Co si ale Pchui myslel, když ho zklamal i sebepožírající maoistický režim? Když zjistil že ten, kdo ho zlomil, a dokázal mu svou pravdu, se podle ní nechová? Je to příběh smutný, ale je dalek prvoplánovistosti. Konec i přes svou vnitřní dramatičnost nepůsobí dojemně, nijak hrdinivo chování neomlouvá, ani nestaví do lepšího světla, ba není ani velkolepý. Císař se vrátil tam odkud vzešel, do míst kde si hrál jako dítě, kde na něm ještě neležela tíha nevyužité odpovědnosti.(13.3.2005)

  • kleopatra
    *****

    Sága o posledním čínském císaři je zvláštní film a to nejen formou, kdy pro nádhernou kameru, kostýmy a vůbec výpravu a hudbu, nevíte, kam dřív soustředit svoje smysly, ale též obsahem, který velmi detailně zprostředkovává život člověka, který byl vezněm pravidel jiných v přelévajících se režimech, který neměl možnost volby a byl přes veškerou vzdělanost, tradice a pocty související s úřadem císaře, ochuzen o samozřejmosti jako je prostá lidská komunikace, přátelství a láska.(2.3.2005)

  • Frajer42
    odpad!

    Tak konečně mám tuhle dvou a půl hodinovou nudu za sebou i já. Přiznám se, že jsem film viděl asi na 4 tažení. Zhlédnout to vcelku byl pro mě úkol vskutku nadlidský. Jak už to u asijských filmů bývá, tak normální evropan je naprosto neschopný rozlišit o koho se zrovna jedná, ať už je to kvůli ksichtům, jménům, nebo kvůli zhlédnutí na 4 části. Takže jsem vždy asi pouze odhadnul, kdo je ten slavný císař a o nikoho dalšího jsem se nestaral. Kostýmy i prostředí je koukatelné, to jsem schopný uznat. Bohužel příběh stojí za méně než nic. Jsem toho názoru, že když nic zabalíte do překrásného kabátu, stále se ve většině případů jedná o nic. (Vyjímkou nechť je USA, kde i z ničeho se dá uvařit vysoce koukatelný a hlavně nenudící film.) A jelikož se nepovažuji za pokrytce, tak mi nečiní větší problém dát filmu hodnocení, které mu právem náleží. ODPAD! A dlouho jsem si nebyl odpadem tak jistý, jako jsem teď.(26.10.2011)

  • H34D
    ***

    Poslední císař představuje inteligentní (intelektuální) přístup k velkofilmu, kdy na sebe prakticky ničím nestrhává pozornost, žádnými emocionálními tlaky, nápadnými dějovými zvraty, berličkami udržující divácké napětí, dokonce ani kamerou a výpravou, přestože jsou výborné. Jen poslušně zachycuje historické události a vykresluje život posledního císaře ve vší objektivitě a komplexnosti. Bohužel takhle se nelze divit, že film si nenajde cestu k řadě divákům, jimž by trocha toho "oslnění", ať už v jakémkoliv smyslu, nevadila. Připadal jsem si, jakobych se u sledování neměl čeho chytit, dokonce ani ta postava císaře (hlavně po tom, co vyrostla) nebyla jednoznačným sympatickým hrdinou, jehož život lze skrz obrazovku prožívat... 7/10(15.1.2010)

  • - Bernardo Bertolucciho původně nabídl hlavní ženskou roli taiwanské herečce Sylvii Chang, ta ovšem roli musela odmítnout, protože jí tehdy hrozil zákaz filmování na Taiwanu, pokud by roli přijala. Tato perzekuční politika pro herce byla posléze opuštěna, neboť na Taiwanu v roce 1988 po smrti Čankajškova syna jménem Chiang Ching-kuo nastalo demokratické uvolnění. Nový prezident Lee Teng-hui se stal prvním etnickým prezidentem Taiwanu a důsledně pokračoval v politice demokratizace. (Vavča)

  • - První film, kterému čínská vláda povolila natáčet v Zakázaném městě. (Kulmon)

  • - Protože nebyly povoleny žádné automobily, dokonce i Peter O´Toole musel jezdit na kole. (Kulmon)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace