poster

Poslední císař

  • Velká Británie

    The Last Emperor

  • Francie

    Le Dernier empereur

  • Itálie

    L'ultimo imperatore

  • Slovensko

    Posledný cisár

  • USA

    The Last Emperor

  • Austrálie

    The Last Emperor

  • Kanada

    The Last Emperor

Drama / Historický / Životopisný

Velká Británie / Francie / Itálie / Hongkong, 1987, 160 min (Director's cut: 219 min)

  • Matty
    ****

    Čirý spektákl. Víc vizuálně oslnivý cestopis než drama s prokreslenými postavami a napínavým dějem. Malování velkých pláten šlo ale Bertoluccimu vždy lépe než vyprávění. Z tohoto hlediska je Poslední císař jeho nejlepším počinem. 75% Zajímavé komentáře: Djkoma, Radko, milicjant, PALINO(11.4.2005)

  • sportovec
    *****

    Život posledního čínského císaře je současně kronikou pohnutých, krvavých dějů země, v níž individuální lidský život nikdy neznamenal mnoho. Bertolucciho dílo však současně zvládá - jakoby mimochodem - nemožné: přiblížení alternativního civilizačního okruhu a jeho nesnadného myšlenkového světa i jeho obyčejů a zvyků způsobem, který je právě tak srozumitelný pro Evropana jako - patrně i Číňana, Japonce i Asiata vůbec. Rozklad jedné z největších a nejstarších světových říší, který přes sunjatsenovskou epizodu postupně přerůstá do krvavého trojúhelníku Tokio-Nan-ting-Jen-an s významnou externitou loutkového císařství na severovýchodě Číny je kulisou v podstatě tragického lidského života, který až na výjimky byl žit sice v panovnickém zlatohlavu, ale současně v přímé či nepřímé klauzuře dogmat, příkazů i nezastíraného násilí, z jejichž konfrontace relativně nejméně poničena vychází komunistická epizoda, v závěru filmu pro jistotu "dokořeněná" podvodným šílenstvím choromyslně zločinné tzv. Velké kulturní revoluce. Jak scénáristovi, tak režii i kameře se podařilo vytvořit celistvé plátno, velkolepou fresku "ve znamení cvrčka" z počátku a následně i závěru filmu. Precízní rekonstrukce obyčejů, ceremoniálů, velkorysá, nic nešídící výprava, velkolepé dějinné panoráma objevné i v řadě detailů (japonská suprakrvavá okupace Mandžuska i ostatní Činy, inkviziční scény z maoistického šílení v závěru života hlavního hrdiny, působivá konfrontace Evropy a čínského světa, shled z pomyslných výšin Zákazaného města do do vlastního pekingského všedního dne ad.) i v doslova na kostýmech a interiérech se pasoucí kameře nabízejí divákovi také dnes nejen nevšední zážitky, ale i trvalé hluboké obohacení ve faktech i ve způsobech vnímání světa.(16.5.2009)

  • Slarque
    ****

    Výpravný historický velkofilm, který si všechny ty Oskary za výpravu, kostýmy, kameru, hudbu a spol. nepochybně zasloužil. Co se týká scénáře, nejsem zrovna velkým příznivcem vyprávění filmů od prostředka za pomoci flashbacků a jelikož mi politická historie Číny ve 20. století nic neříká, byl jsem občas poněkud dezorientovaný. Ale jinak byl ten příběh zajímavý.(2.3.2005)

  • Djkoma
    ****

    Zajímavá a krásná freska posledního císaře Číny. Film sleduje celý jeho život od úplných počátků, jeho nástupu na trůn v brzkém mládí, jeho postupné uvědomování si pravdy až ke konečnému porozumění. Symboly plný a vizuálně uhlazený film, který vás chvílemi může dostat do kolen a jindy chvílemi uspává. To je bohužel častý problém takto dlouhých a životopisně založených snímků. Bernardo Bertulocci nám ukazuje svojí představu a chvílemi umí opravdu dostat každého. Scéna v posteli kde se pod sametovou přikrývkou pochybují těla je krásná a představuje, že nejde o to jak vypadáme, jaké jsme pohlaví, nebo národnost, ale jde o sblížení.... Nebo scéna, kdy císař hraje s poddanými hru kdy na sebe přes plátno sahají a on se úmyslně pohybuje, aby na něj sahalo co nejvíce lidí. Symbolizuje jeho chtíč o to být milován, být hlazen a cítit co necítil(byl odtržen od matky a poté od něj byla odtržena i kojná....). Když císař vyjde a vidí všechny poddané, různých barev(podle mě představuje lidi světa, at černá bílí ...), kteří se mu klaní pochopí, že on vládne jim a je tím čemu oni věří. Přijme odpovědnost a tu nechce ztratit....Je zvláštní jak se změnil císař od první chvíle vládnutí až k jeho uvěznění. Celý film proskakuje životem císaře a chvílemi se možná nebudete orientovat co bylo dříve, ale jistě se to dá zvládnout. Závěr filmu symbolizuje... ale to vám dojde a snad i chytí za srdce.(5.3.2005)

  • nascendi
    ***

    Tak som si po mnohých rokoch opätovne pozrel Bertolucciho veľkofilm, ktorí akademici štedro ovešali Oscarmi. A ako obvykle som znížil hodnotenie o hviezdičku. Síce uznávam, že ide o vysoko nadpriemerný, vysoko nákladový a poriadne dlhý film, ale mal som z neho pocit, že sledujem populárno-náučný film z dejín Číny v 20. storočí. Posledného cisára som vnímal ako celoživotného väzňa, ktorému vonkajšie udalosti iba menili klietku. Pôvodne zlatú v Zakázanom meste, neskôr japonskú v Mandžusku a nakoniec klietku v tvare väzenia pre triednych nepriateľov. Ani z jednej klietky sa mu nepodarilo utiecť a keď ho po prevýchove pustili na slobodu, chvíľu zažil slobodu v nejakej botanickej záhrade, vrátil sa do detstva za lístok do Zakázaného mesta a navždy zmizol v dejinách. Ani neviem, či by som kratšiu verziu hodnotil vyššie (veď tých rituálov tam nemuselo byť toľko), skôr by som ocenil, ak by bolo jasnejšie, čo chceli tvorcovia týmto filmom povedať divákovi, lebo ohúriť veľkoleposťou už nestačí. Vlastne stačí, ale mne nie.(23.7.2017)

  • - Produkce vystopovala několik lidí, kteří s Pchu-Im žili, neoficiálně radil i ředitel věznice a jeho sluha. (Kulmon)

  • - Ying Ruocheng, který hrál ve filmu guvernéra, byl tehdy viceprezidentem oddělení lidové kultury v Číne. (Kulmon)

  • - Protože nebyly povoleny žádné automobily, dokonce i Peter O´Toole musel jezdit na kole. (Kulmon)