Pět malých prasátek (S09E01)

Magnifique! I přestože musím přiznat, že soustavné koukání na Poirota bystří mozek a budí takzvané poirotovské myšlení, tudíž užuž jsem si myslela, že přemýšlím jako on, chytám stejné nitky a nakonec dospěju ke stejnému závěru, opět jsem se zasekla na ubohém prvním předstupínku a nedala to! Ovšem to je na tom to pěkné, celou tu dobu je to tak napínavé a baví mě to od začátku až do konce a nakonec ještě přichází parádní rozuzlení, které obvykle nečekám. (A pokud čekám, někde je něco špatně a já nedám pět hvězdiček.) (26.06.2014)

Vyvrátiť štrnásť rokov starý jasný prípad vraždy je veľká výzva a Poirot neodmietne. Vznikne tak skladačka zo spomínania piatich podozrivých, kde všetko do seba dokonale zapadá. Film je bez akýchkoľvek hluchých miest, nie je nutné žiadne zoznamovanie s osobami, všetky charaktery vyplynú hladko z ich rozprávania. Veľmi dobrá atmosféra a na konci ešte nečakaný dodatok. (06.11.2013)

Pro mě osobně asi nejlepší zfilmovaný Poirot, v jehož příběhu tentokrát tkví velká síla díky způsobu, jak je vyprávěn a taky díky hercům, co na Poirotovský průměr hrajou jako v prvotřídním dramatu. Sešli se tu Rachael Stirling, Toby Stephens, Marc Warren, Gemma Jones a vycházející hvězdička Talulah Riley, Elsu Greerovou si pak zahrála relativně známá britská herečka Julie Cox, která kdo ví proč není ani uvedená v titulcích. Nostalgickou atmosféru ještě umocňují zlatavé filtry, skutečně nádherné lokace domu a vodní zahrady a to všechno podbarveno přenádhernou Gnossiennou od Erika Satie (zde k poslechu: http://www.youtube.com/watch?v=PLFVGwGQcB0). (19.03.2012)

Po asi již pátém zhlédnutí zvyšuju hodnocení ze čtyř na pět hvězdiček, bude to ostatně ladit s názvem i počtem zhlédnutí;) Tento díl je zároveň s dílem Vražda Rogera Ackroyda poněkud odlišný od ostatních poirotovských filmů. Oba se totiž věnují zločinům, které se odehrály již v minulosti. Zatímco Vražda Rogera Ackroyda je pojata jako retrospektivní vyprávění, Pět malých prasátek je založeno na flashbackových výpovědích svědků, kdy každý z nich popisuje (sebe)vraždu Amylase Cralea ze svého pohledu. V tomto ohledu režisér odvedl bravurní práci - příběh se krásně rozvíjí a díky tomu, že každý viděl události osudného dne svým pohledem, dostáváme velmi plastický obraz celé události jako celku. Pět malých prasátek má značný emocionální náboj, je to příběh silně nostalgicky a melancholicky podbarvený, což je umocněno vynikající hudbou. Herecké výkony jsou klasicky excelentní a nanejvýš citlivé. Brilantní kameru a působivý, dozlatova sluncem zalitý a vytónovaný obraz snad ani nemusím zmiňovat. Nevím, jestli to bylo mou momentální náladou, ale včera při tom asi již pátém zhlédnutí na mě tento film velmi dojemně zapůsobil, tak jako nikdy předtím. Navíc jsem si z něj odnesl opět mnoho nového. Netřeba dále rozepisovat, prostě volím nejvyšší hodnocení! (25.04.2009)

Ty jeden proradný intelektuále! Dejte Herculovi patnáct let starou vraždu, obstarejte mu sezení s účastníky inkriminovaného pohodového víkendu a tra dá - vrah je odhalen a hurá na šibenici! Věru sympatická popravená je ještě za života svého donucena trpět osmnáctku, jež rejdí s jejím chotěm a (což je s podivem) veškeré příbuzenstvo tuto skutečnost bere jako samozřejmý fakt. Proto jsou na konci prodlouženého víkendu všichni šokování zabitím jejich miláčka, jež byl v mimomanželském sexu stejný odborník jako Hercule v problematice belgických pralinek. Hastings opět nikde, tak snad příště! 86% (16.04.2014)