Hercule Poirot - Season 11 (2008) (série)
Appointment with Death
Schôdzka so smrťou
Režie:
Ashley PearceScénář:
Guy AndrewsKamera:
Peter GreenhalghHudba:
Stephen McKeonHrají:
David Suchet, Tim Curry, Christina Cole, Tom Riley, Cheryl Campbell, Zoe Boyle, Emma Cunniffe, Angela Pleasence, Paul Freeman, Beth Goddard, Christian McKay (více)Obsahy(1)
Lady Boyntonovou by s chutí zavraždil snad každý. Personálem počínaje a rodinnými příslušníky konče. Zlá, panovačná, do morku kostí nepříjemná žena pila léta krev každému ze svého okolí. Možná že si nezasloužila umřít zrovna tímhle ošklivým způsobem, ale její smrti určitě nikdo litovat nebude. I přesto je ovšem zapotřebí vraha odhalit. Ať už se vraždí v Londýně nebo v syrské poušti.Tak už to prostě na světě chodí a Poirot by byl jistě poslední, kdo by proti tomu něco namítal. Že to ale tentokrát bude tak složitý, hluboko do minulosti zasahující případ, to si na jeho začátku ani nejgeniálnější detektiv světa představit nedokáže. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (95)
Děj mi ubíhal pomaleji než obvykle a střih mohl být maličko souvislejší. Ale jinak opět kvalitní podívaná. V této epizodě je názorně demonstrováno, že i když se pomsta nejlépe podává za studena, může při tom být setsakra horká. Až by se chtělo říct „grilovaná“. Tvůrci mi sem obsadili mé oblíbence Johna Hannaha a Tima Curryho, kteří do psychicky rozdrásaného ansámblu (anti)hrdinů zapadli jako mince do pokladničky. A za to tragické finále by se nemusel stydět ani Shakespeare. ()
Tento film monsieur Poirota mi přišel jako jeden z těch slabších. Vysvětlím proč: Opět jsem se přesvědčil, že čtení předlohy není dobrý nápad. Předloha nejen, že se liší, ale liší se diametrálně a to i co se týče samotného zločinu. Pár postav navíc by se dalo odpustit, aby se pro televizního náročného diváka rozšířil okruh podezřelých, ale tohle bylo moc a přišlo mi to i celkem přehnané. Nicméně Suchet a zajímavý John Hannah, kterého zejména kvůli Mumii nemám příliš v oblibě, tahají tento film vzhůru a tak jsem televizi nevypínal zamračený, ale celkem příjemně pobavený. ()
Tomuto příběhu chyběl humor, začátek vypadal slibně, ale pak se trochu nudně vleklo a konec byl až moc překombinovaný. 70% a 3*, 1.3.2014. ()
Suchet je výborný jako vždy, ale je to překombinované, jak zde i jiní poznamenali, každý je někdo jiný a to nejméně jedenkrát. Navíc finále je až sladkobolně melodramatickjé, ubohé dítě, které najde rodiče a o pár minut později vidí, jak se zabíjejí, Zlovolná jeptiška dobrovolně volí smrt v poučti atd atd atd ()
Všichni tady pořád řešíte, že jsou velké změny oproti knize. Já tedy souhlasím, ano, přidali tři postavy, zločin trochu pozměnili, pár drobností dodali, ale pořád to není tak strašné! Atmosféra mrazivá a chladná, ačkoliv se příběh odehrává v rozpálené Sýrii. Postavy trochu kostrbatější než obvykle. Ale to herecké obsazení - eňo ňuňo! Veleherci Tim Curry a John Hannah - to byl prostě úžasný výběr. I Elizabeth McGovern skvěle sekundovala. Provedení vraždy se mi hrozně líbilo s flashbacky. Motiv trochu okoukaný, ale zato dojemný. Závěrečná scéna s vrahem mě opět skoro dohnala k slzám. ()
Jelikož jsem četla nejprve knihu, očekávala jsem mírné zklamaní. Ale opak byl pravdou. Děj příjemně překvapoval v každé scéně a byl stejně poutavý jako v knize. ()
Strašně hloupě překombinovaný, z knižní předlohy tady zbyl skoro jenom název. Spojler: nejvíc wtf moment bylo odhalení jeptišky jako obchodníka s lidmi, to se odbylo asi za 15 vteřin, žádnej kontext, žádný vysvětlení ani vlastně žádnej důvod v ději. Asi aby se ta postava taky nějak využila. Následováno zcela zbytečnou smrtí jeptišky, asi abysme si užili, že zlo neunikne. Fakt nevim. ()
[2009-02-01] * Poirot se ocitá v Sýrii a jede se podívat na vykopávky lorda Boyntona (Tim Curry) spolu s několika členy Boyntonovy rodiny a jejich přáteli (psychiatr John Hannah). Na druhý den se většina hostů vydává na výlet do okolí, během něhož je na nalezišti zavražděna lady Boyntonová. Kdo může být vrahem, když většina podezřelých má důkladné alibi (byli pryč s Poirotem)? * Přílliš překombinovaný způsob vraždy stejně jako některé další detaily ve vrahově plánu vyšly jen díky náhodám. Také vysvětlení událostí kolem jeptišky ještě umocňuje nepravděpodobnost tohoto příběhu. ()
Ani není potřeba komentovat samotný film, Agathu Christie mám velice ráda a tento seriál má úroveň. Jen bych ráda upozornila/poučila kritické fanoušky knižní předlohy, že změnu pachatelů a motivací provedla sama Agatha, a to pro divadelní adaptaci stejnojmenné knihy. Tento film tudíž není založen na knize Agathy Christie, ale na jejím divadelním scénáři. A popravdě řečeno tato filmová/divadelní verze se mi líbí i o něco víc. ()
výborné, odkazující se k prvním sériím Poirota ♣ ()
Proč bylo nutné takhle zprznit knižní předlohu Agathy Christie??? Proč taková fantasmagorie, místo původního promyšleného příběhu? Jeden z nejslabších Poirotů co jsem viděla. Opravdu škoda, protože knížka je skvělá a mnohem více logická, lidská a psychologicky uvěřitelnější. Velké zklamání :( ()
Veľmi smutný príbeh, výborná hudba, ktorá sa hodila k danej atmosfére a veľmi dobre zahraté úlohy a zaujímavé prostredie s vykopávkami. Táto verzia sa mi dokonca páčila viac ako tá s Ustinovom. ()
Neviem sa pridať k takémuto vysokému hodnoteniu. Od začiatku som skoro ani nemala pocit, že sledujem Poirota, jedine čo ma ukľudnilo boli chvíle, kedy sa objavil na scéne a videla som, že je to naozaj on. Miestami trocha psycho až hororový Poirot a niektoré postavy mi už liezli na nervy, najmä keď pri záberoch na nich som si pripadala ako v nejakom strašidelnom panoptiku. Dve hviezdy za chvíle kedy sa to ku koncu všetko zdramatizovalo, aj keď to bolo dosť prehnané. Inak som sa len celý čas snažila prísť na kĺb tomu, čo sa to vlastne na tej obrazovke odohráva. Predlohu som síce nečítala, ale verím tomu čo viacerí píšu, že bola pomerne odlišná. V Orient exprese sa podarilo vytvoriť veľkolepo mrazivú a prosto geniálnu atmosféru. Tuto v slnečnej Sýrii akoby bola snaha o niečo podobné, ale nejako to nefungovalo. A to inokedy mám Poirotove výlety dosť rada. ()
Výborná část co se týče exotického prostředí, silných herců i dost promyšlené zápletky. Jediný problém je snadná předvídatelnost - bylo okamžitě jasné, že "bodnutí" sršně je útok, že nehybně ležící Lady Boyntonové něco je, že očividně podezřele vypadající lék je jed. Předlohu jsem nečetl, takže nemůžu srovnat. ()
Nie som síce nejakým megafanúšikom "suchých" poirotových epizód, čiže "púštnych, arabských, či koloniálnych", keďže už len pomyslenie na tie horúčavy ma odrádza, skôr preferujem "ostrovné" (britské) časti, kde je neustále zamračené, čo mi navodzuje pocity večného šťastia a blaženého čajíkového kľudu (neviem prečo sa zaužívalo spojenie "pekné počasie = slniečko"), ale táto epizóda, byť "piesočnatá", je vykreslená vskutku umelecky. Hoci istotne je to pre réžiu aj ťažšie zvládať 200 hercov-nehercov, ktorí sa ponevierajú sýrskym koloniálnym trhom, tak, aby to zapadlo do scenérie, a aby sa každý sa tváril prirodzene, hoci je to aj finančne nákladnejšie aj technicky náročnejšie, keď si uvedomíme, že jeden priemerne veľký anglický dom prenajať na natáčanie na týždeň nie je drahá vec, plus postačí zo 10 hercov a stačilo - to je lacnejšie než hrubá výprava do Sýrie (alebo hocikde do púšte), kde treba vyzdobiť kulisy Arábie, zohnať komparz, zaučiť začiatočníkov, letecky tam preniesť všetky tie staré autá.. atď, a hoci je to istotne aj nepríjemnejšie pre pehatých anglických hercov, trepať sa niekam do Sýrie, kde je stále dosť teplo (vtedy keď to natáčajú je aspoň 30°C), a potiť sa, a navyše Poirot operoval najmä v Anglicku, lebo bol žid, a utekal pred nacizmom v tridsiatych rokoch minulého storočia (ale to s príbehom nijak nesúvisí, lebo Sýria nebola nacistická..), takže, hoci majú arabské príbehy isté nevýhody, najmä tú, že sú príliš piesočnaté, ale niekedy niektorá časť padne vhod, napríklad ako táto, kde je scenéria a výprava, hudba a vizuálna stránka filmu urobená veľmi kvalitne, takže sa mi to potom.. páči. Navyše neustále sa story odohráva vonku, čo robí film svetlejším, jasnejším, žiarivejším, a tým sú aj rysy tváre hercov ostrejšie, krajšie, ale najmä to, že sú osvetlenejšie, činí potom aj čitateľnejšími ich zámery, a môžeme ľahšie detekovať psychologické pohnútky aktérov, ich prípadnú vinu či nevinu, alebo podozrenie, keďže svetlo je.. (ako by náboženský básnik povedal) ..pravdou :). Ja si dosť často všímam spracovanie filmu, scenérie, som klasik v tomto, páči sa mi neklasika vtesnaná do hladkej sladkej klasiky :), experimenty v oblasti geometrie záberov, a zvuky posilujúce emócie, najmä zvuky hudobného charakteru, a hudba bola v tejto časti odlišná než zvykne Poirot mať, bola ojedinelá, žiadna klasická melódia, ani na začiatku ani na konci, len individuálne skomponovaná hudba konkrétne pre tento diel, proste krása, už hneď druhá či tretia scéna sa začína tou peknou emočne pôsobivou melódiou, fakt vkusnou, rovnako ako motýlikom prišpendlené Poirotove biele až bielosivé či béžové obleky, ktoré častejšie /asi kvôli kvôli odrazu svetla od seba/ nosieva v arabských dieloch, hudba naznačuje záhadu, už to nie je ten lacný úvod s lupou, lokomotívou a jeho troj-okým ksichtíkom :), ale vkus, jemnosť, cit, a najmä záhada naznačené v hudbe od prvých detailov. Vadieva mi, keď v starom Anglicku nie sú scény dobre osvetlené, hoci Dogme95 ma čiastočne oslovuje, ale nie po vizuálnej stránke, a hoci Poirot nie je Dogme, ale preferujem SVETLO a akoby ťahy štetca bez efektov na pohyblivej obrazovke, takže odraz slnka na piesočnatých plážach bez oceánov, príbehy kreslené v moslimskom átriu, kde sa zachováva vlhkosť prameniaca z fontán, kde nesvieti tak príšerne to slnko, v krajine kde ani vejár nepomáha, kde je vykladaný každý portál mramorom, šperkami,či až zlatom, kde sa všetko očividne jagá krásou, ktorá je nanič, a pomedzi to sluhovia, vykorisťovaní a zle platení (čo necháva človeka kúsok aj myslieť, aké to bolo, aké to je, a ako sa mala vtedajšia "šľachta", utekajúca pred nacizmom, stále však zazobaná dostatočne na to, aby si mohla čítať ranné news, kedy ostatní ľudia mreli hladom, iní makali jak fretky na kolonistov, a niektorí mali problém, či si majú dať vitanímy teraz alebo až poobede... atď) a to všetko mysliace aj antimysliace, detektívne aj lascívne, spravodlivé ale aj vražedné, to všetko sa dokonale spracováva v záhadnom kombinačne zložitom príbehu nevinných krehkých ľudí, pohybujúcich sa však nežne medzi nenápadnými brutálnymi vrahmi, ktorých netušíte až do poslednej sekundy, to je Poirot. Zápletka tohto dielu je asi najzaujímavejšou zápetkou medzi piesočnými príbehmi Poirota, vyústenie je absurdné, vrahovia sami seba zabijú priamo pred očami svojej vlastnej dcéry, a zostáva len malá a krehká vec, ktorá sa dostala ako posledná z Pandorinej schránky, a tou je.....nádej. () (méně) (více)