Viděla jsem vraždu (S12E02)

Skutočne vynikajúca atmoška, krásny a temný anglický vidiek, hudba v pozadí, doslova "cintorínová" scenéria, šialené prostredie, smutná, osamelá a uzavretá záhrada, strašidelný Halloweensky večierok nič netušiacich detí, jesenné lístie, súmrak dňa, a hororové prestrihy do noci, búrky a blesky, a medzi tým všetkým bylinkový čaj, uzdravujúca sa Ariadne, a ladne vraždené deti. Vymyslel som niekoľko možností, ale presnú verziu rozuzlenia som neuhádol. Detaily som si pozrel niektoré až na druhýkrát cez archív, niektoré mi ušli, a to je vždy ten pravý Poirot, keď ma "dostane" a neprídem im na uzol, v tom je to čaro, to krásno, tie kombinácie uhádnem len čiastočne a potom ma vždy niečim prekvapia, v tom je epizóda Poirota kvalitná, keď to ostáva zatemnené až do posledného momentu. Vizuálne je to tiež veľmi dobrá epizóda, najma žltá, zelená, hnedá, béžová, oranžové tekvice a mŕtve vrany zavesené na stromoch, plus akoby tu a tam sa prenesie kamera do ríše snov, do akejsi psychedélie, ako v obrazoch od Van Gogha, ktoré padajú do jednej strany, tu a tam obrazy snímané nakrivo.... Moja mama akurát hraje na PC nejakú hru, vo vedľajšej izbe, a cinká to vždy keď trafí trojkombináciu, nejaké guličky, Poirot už skončil, ale ja stále počujem v tých cinknutiach akoby spev detí: 'Chnip chňap dráčik, chnip chňap dráčik, neber veľa už máš dosť, veď chamtivosť nie je cnosť, chnip chňap dráčik...' :)) Jedna z najlepších epizód. A pozeral som ju akurát dnes na Halloween. (02.11.2011)

Správne zamotané a na konci bezchybne rozmotané. Spústa očividných pomôcok a dokonale do seba zapadajúcich súčastí hry sa spojí až na úplnom konci pri Poirotovom hororovom, ale skutočnom príbehu. Aj pri druhom pozretí po pár rokoch som sa dokázal v indíciách stratiť. (27.7.2013) –––– Tak ani na tretíkrát táto kriminálka nestráca nič zo svojej záhadnosti. (17.1.2016) –––– Jak nesymetrické! –––– Staré hříchy vrhají dlouhé stíny, madam. (27.07.2013)

No jo, Ariadne Oliverová (v podání nesnesitelné Zoe Wannabeactress) je sice nejprotivnější postavou v dějinách detektivky, takže se člověk vždycky (samozřejmě marně) těší, že obětí zločinu se stane právě ona, ale zde aspoň onemocní a je odklizena na lůžko. Poirot tak má dost prostoru a času rozjet koncert svých šedých kamarádek. Je to takové zahradní drama, s chudinkou au-pair z Československa, ovšem s ruským jménem. Stručně, je to klasika, kde jde o dědictví, ne-falešné dokumenty, malé venkovské sídlo a dušičky. A zdrcující Poirotovu kritiku anglosaské tradice Halloweenu. "V Belgii lidé na Dušičky zapalují na uctění památky zemřelých svíčky, mon ami." (18.01.2017)

S12E03 - Díl Viděla jsem vraždu se povedl. Poprvé je tady obětí dítě, což není zrovna dvakrát příjemné téma, ale když se to navíc odehrává všechno na Halloweena, děti mají masky, všude jsou rozsvícené strašidelné dýně a po okolí se potuluje třeba jedna bláznivá čarodějnice, pak to mělo svoje "kouzlo". Bylo to dost temné, hlavně ten začátek, ale i noční scénka na zahradě skoro v závěru vyvolávala dost škaredé pocity. Moc chválím, že nakonec do sebe všechno krásně zapadlo, někdy se to tak hezky nepovede, ale tady jsme viděli jeden ukázkový případ rozlousknutí jednoho velkého zločinu. Hudební motivy už jsem někde v Poirotovi slyšela, ale to nevadí, však je to seriál a ta hudba k ději dobře pasovala. (12.01.2016)

"Poirot měl pravdu: O Hallowinu se nemají vykládat děsivé příběhy, ale mají se zapálit svíčky za mrtvé. " Další nevšední příběh. Každý díl je jiný a to mě baví. Tento byl přinejmenším podivný. Tolik smrti. Opravdová jatka, horor. Fantazie pracuje. Určitě nenudil i když měl delší stopáž. Málem mě od samotného přemýšlení málem praskla hlava :) V tomto díle nechybí Poirotovo sebe obdivování úsměvným způsobem. Ubírám za tento svátek, cítila jsem jak je to na sílu a na efekt strašidelné. (Misionářská práce: farář a Poirot rozhovor: před časem jsem navštívil Československo a navázal spojení s několika farnostmi mnoho rodin toužilo po tom aby jejich dcery čekal lepší život zde v Anglii, Olga byla jednou z nich.) (16.11.2013)