Reklama

Reklama

Lidi krve

Trailer

Obsahy(1)

Filmový příběh sleduje osudy skutečných obyvatel bývalé německé obce Vitín. Ústřední postavou filmu je Otto Hille, pocházející z českoněmecké rodiny. Pro starého a těžce nemocného Leopolda Švarce připraví výpravu, která má být očistnou cestou do minulosti zahalenou tajemstvím. Švarce doprovází věrně sloužící autistický Mišel, kuchař Jan a doktor Ignaci. Otto přibírá do skupiny také žebrajícího zkrachovalého malíře Henryho. Díky výpravě se Otto propadá do krajiny svých předků – do dávno rozpadlé německé vesnice Vitín. Stává se svědkem událostí v roce 1945, kde potkává svého děda Otfrieda Hilleho. Trauma minulosti se stává klíčem k pochopení přítomnosti. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (27)

Dikaiarchos 

všechny recenze uživatele

Mně není proti srsti, když režisér s kuráží, vehementně, odjinud a jinak řízne do tématu, zde toho sudetského, nepředloží očekávanou vypreparovanou filmovou tkáň, ale přijde s in natura obnaženou tkání hýbající se v živém organismu; a to je, aspoň jak já si film vykládám, případ Lidí krve.          V rámci svého úzkého a třeba i scestného hlediska mám režiséra za neurologa, který se k Otto Hillemu chová jako k pacientovi, jemuž do středu mysli, mozkové tkáně, umístí kameru (suplující futuristický tomograf) a po většinu stopáže filmu snímá, co se v jeho mysli pod vlivem lektvaru obrazotvornosti odehrává. Vidíme vyjevovat se sekvence v halucinogenně vodvázaný choreografii, aniž obrazy košatí do svévolného psychedelického vesmíru; naopak v sobě koncentrují motivy spojené s traumatem: skřípající táhla mezi křivdou a mstou, klepání na zabedněné svědomí, provívání konceptu ráje, pekla a očistce i echo někdejšího příběhu. To vše ve snaze Ottovy (a souběžně Švarcovy) mysli strávit nebo vyplivnout trýznivé trauma a dojít v sobě samé u(s)pokojivého stavu.          Lidi (z a od) krve, i přes svůj formální neklid, zaznamenávají proces sebeupokojování mysli, a to s vědomím, že jen upokojená mysl nezavdá příčinu k újmě nové, neboli že práce na upokojení mysli je prací na upokojení světa.           „Jsem syn země a hvězdné oblohy, jsem vyprahlý žízní a umírám. Dopřejte mi napít se studené vody z jezera paměti,“ říká Otto a vrah jeho dědy to opakuje. V tu chvíli vzpěněná krev Ottova a studená krev vrahova poklekají před vyšším lidským pokrevenstvím, definovaným hvězdným prachem a vodou, jež je tvoří a pojí. A v tu chvíli se i podkova Sudet a kopyto Kotliny stávají nerozdílnými částmi cválající klisny Země, na jejímž hřbetu se všichni – nerozdílně – vezeme. Vše je v tu krátkou chvíli, v zákmitu mysli, upokojené.          A Pavel Zajíček ví, oč běží, když zpívá: Chci tě naučit cejtit. ()

Rimsy 

všechny recenze uživatele

„Hoř jako oheň, co hoří ve vodě.“ Surrealistické putování k hranicím státu i vlastní minulosti je přestylizováno do natolik extrémního tvaru, že pro většinu diváků bude útrpným zážitkem; někdo však jistě ocení i odvahu a neotřelost, s nimiž se Miroslav Bambušek složitého tématu chopil. Více zde. ()

Reklama

Filmmaniak 

všechny recenze uživatele

Bizarní a chaoticky vyprávěná směs halucinací, retro flashbacků, teatrálních výjevů, industriálních obrazů a animací, experimentálně zpracovávající téma traumat z poválečné krutosti v česko-německém pohraničí. Trochu Stalker a trochu Habermannův mlýn, leč realizovaný na úrovni psychedelického punkového videoklipu, zcela utopeného ve zmatené a nesrozumitelné symbolice. Je to hodně vybočující a nekonvenční, což může být teoreticky pro někoho plus, ale jakékoli jiné hodnoty v tom moc nalézt nelze. ()

A_FISH 

všechny recenze uživatele

Svérázná menší kopie známějšího bratra nás pomocí halucinací přivádí do poválečných Sudet. Teda do jiných světůůů! Nic nesrozumitelného na příběhu nevidím, linka je víc než jasná. Vystřihaný materiál by měl snad posloužit v připravovaném klipu DG307. Když jsme u toho, pokrátit by filmu neuškodilo. Že se natáčelo i v Počernicích 3,5*. ()

dopitak odpad!

všechny recenze uživatele

Málo filmů nedokoukám, ale tohle nemá šanci. Nevadí mi podivní zpracování, hlavní postava mumlající cosi, imbecil co jezdí v hasičském mundůru a místo na šichtu se jde toulat s nějakou fetkou a toluenem, ale co to je proboha za šílená zvěrstva v té jeskyni. Takovýhle fantasmagorie patří tak do malého Bobeše. Jestli takovéhle projekty podporuje ČT z peněz daňových poplatníků, tak se nedivím nechuti cokoliv jí zaplatit. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Natáčení probíhalo na Ostravsku, například v Dolní oblasti Vítkovice, nebo poblíž koksoven u řeky Odry. (Duoscop)
  • Film se točil více jak dva roky. Režisér a scenárista Bambušek přiznal, že z důvodu nespokojenosti přepracoval za tu dobu scénář nejméně dvacetkrát. (sator)

Reklama

Reklama