Dlouhé horké léto

První polovina příběhu nemá daleko k dokonalosti, ale ta druhá je poněkud uspěchaná - drze si dovoluju tvrdit až odbytá. Obecně nerada srovnávám: Zastávám názor, že každý snímek má právo na svobodný filmový život bez ohledu na to, zda je originálem - nebo více či méně zdařilou kopií. Ale v tomhle případě se poměřování přes veškerou snahu nedokážu ubránit, protože s každým záběrem se mi automaticky vybavují tytéž scény ze stejnojmenného televizního filmu "Dlouhé horké léto", který vznikl za režijního vedení Stuarta Coopera až v roce 1985 a jehož léto je daleko žhavější - jeho děj je složitější, dramatičtější ... a pro mě nesrovnatelně přitažlivější. Leč zároveň musím připustit, že ani snímek Martina Ritta nevychladl na pokojovou teplotu, takže si slabší 4* zaslouží. (23.06.2011)

Sympatický svéráz Ben Quick se špatnou pověstí (mistrovsky zahraný Paulem Newmanem), ještě svéráznější patriarcha farmářské rodiny Will Varner s pevnými názory, chováním a zásadami (v podání legendy Orsona Wellese), živá a obdivovaná dcera Eula Varner (ztvárněná Lee Remick), labilní a ve stínu svého otce žijící Jody Varner, půvabná, klidná a dosud neprovdaná dcera Clara Varner (v podání Joanne Woodward) a její dlouholetý přítel, avšak pouze na konverzaci, Alan Stewart. Tyto postavy tvoří jádro dramatu Martina Ritta, který mistrně přenesl atmosféru dlouhého horkého léta a střety různých charakterů na filmové plátno. Tento snímek je trochu podobný kultovní Kočce na rozpálené plechové střeše, ovšem prostor, v němž se odehrává je rozmanitější, je tu více postav a děj nabízí víc akce, čímž jej ale nechci upřednostnit, jelikož oba filmy představují vynikající podívanou. Pro mě další velký zážitek z filmografie modrookého pana herce - Paula Newmana. (08.01.2012)

Jeden z filmov, ktorý som videl ešte ako desaťročný. Aj teraz, po niekoľkých dekádach, som v ňom rozpoznal niektoré dialógy. Lenže stará láska niekedy hrdzavie. Dej nie je príliš dramatický, postavy prenášajú niekedy viac, niekedy menej uveriteľné dialógy, ktoré sú ale vždy osudové a skrýva sa v nich zakaždým nejaké dôležité životné múdro. Tak by to asi v skutočnosti nefungovalo. Zmeny nálad a názorov postavy Orsona Wellesa by jeho rodinu a spoluobčanov priviedli na kraj šialenstva. Celkovo ale film odporúčam, predovšetkým kinofilom zameraným na 50te roky. (22.07.2012)

Tento týždeň mám za sebou dva filmy s Lee Remick, lebo v Dňoch vína a ruží ma zaujala natoľko, že som ju chcel vidieť znovu. Dlhé, horúce leto je však značne rozdielne. Zatiaľ čo prvý menovaný je na svoju dobu dosť odvážny, v tom druhom, aj keď skôr natočenom, sa ocitáme uväznení v čase a priestore južanského konzervatívneho kapitalizmu. Jediný znak pokroku, je tu emancipácia postavy Joanne Woodward, ktorá sa snaží vzoprieť tlaku okolia. Inak sme väčšinou svedkami pokusov o veľké frázy a nestratenie dobrého mena, ak nejaké daná rodina má. V opačnom prípade o únik zo zatratenia. Vyššie uvedené motivácie podľa mňa posúvajú dej dopredu bizarne a nasilu. (21.07.2017)

Nevím proč Češi (znám jich spoustu) trpí na jižanskou nostalgii, jež se zobrazuje stejně jen vyhranými bitvami prohrané občanské války, jejíž skutečné příčiny nám řádně neodhalil ani Oliver Stone se svých dějinách. (Vietnam byl dobrým důvodem si ji zopakovat). Že Jih má v sobě něco - o čemž vědomě nemáme ani páru -, ale co nás ale všechny současně znepokojuje i přitahuje, nespočívá na infantilní jižanské tradici, ale dští to na nás především z her Tennessee Williamse a románů Williama Faulknera a většiny stejně úspěšných filmových adaptací. Nikde nic podobného není! Nikde se v cestě za úspěchem nechodí tak brutálně přes mrtvoly, často i vlastní. Ale úspěch byl nakonec na té druhé straně, vyhrála vojska bojující pod vlajkou neomezeného konzumu, meziročního zvyšování HDP a globálního vykořisťování světa. Pozn. 2: Faulknerova románová trilogie rodiny Snopesů "Vesnice - The Hamlet (předloha tohoto filmového zpracování), Město a Panské sídlo", je z "jižanské" literatury asi to nejlepší. Pozn. 3: Souhlasím s gudaulinovým **** posouzením závěru filmu i zdůvodněním jeho hodnocení. Happy End má vždycky katarzní účinek. Pokud se ovšem nepřežene. Samozřejmě si přeji, aby všichni herci i jejich role dosáhli nakonec svého štěstí, ale moc štěstí je přece jen podezřelé, a katarzní účinek může až eliminovat. Co by tomu řekl Houston (myslím toho, který se zapletl s Minkem Snopesem, ne toho z tý písničky), a co teprve Faulkner? Pozn. 4: Paul Newman je mi příliš svázán s rolí Cold Hand Lukea; v roli Bena Quicka bych si dovedl představit i někoho jiného, samozřejmě Marlona, který toho uměl přece jen trochu víc. (11.04.2018)