Hra na oliheň

Nerozumím proč je kolem toho takový buzz, je to jen hrozně rozpliznutá variace na kultovku Battle Royale s přidáním sociálně kritického podtextu ala nedávny populární Parazit - což tu moc nefunguje, když všechno kolem Hry je tak přitažené za vlasy, že pak ani ten svět, ani postavy v něm nejsou uvěřitelné ani trochu.Jediný moment kdy mi na těch lidech opravdu záleželo byl díl s kuličkami, ten byl vážně výborný, ale ani ten nic nemění na faktu že tohle by bylo daleko lepší jako jediný film. Nápady na jednotlivé hry jsou zábavné, ale není žádný důvod pro  jejich roztahání na osm hodin. Stačilo by to celé zrychlit a vyházet úplně zbytečně dějové odbočky které vůbec nikam nevedou. 5/10 (07.10.2021)

Byl jsem na to zvědavý, protože jsem o tom všude četl, ale když jsem konečně našel čas si to pustit, přišlo mi to podobně vyhajpované, jako před 2 lety Parazit (aniž bych měl nutně tendenci film a seriál nějak víc srovnávat). Beru, že to asi fakt je chytrá kritika kapitalismu, s násilím ve filmu obecně nemám nejmenší problém, a každá epizoda je vypointovaná tak napínavě, že člověk téměř musí dát celý seriál na jeden zátah ať chce nebo nechce. Na druhou stranu mám obecně problém s čímkoli, co slaví tak gigantický komerční úspěch a nekritické divácké ohlasy, protože aby se něco mohlo líbit tolika lidem, nutně to ve mně vyvolává obří podezíravost, a v tomto konkrétním případě mi asi prostě vadilo už jen to, že jsem u toho celou dobu prožíval docela nepříjemné pocity, všechno to cynické zabíjení jednotlivých postav a znepokojivý soundtrack a šílené dekorace mi nedělaly dobře, celé je to - pro mě osobně až nepříjemným způsobem - nesnesitelně napínavé a člověka to dokonale do sebe vtáhne, ale že by mi u toho bylo psychicky dobře, to se prostě říct nedá, a za druhé mě dost otrávilo finální rozuzlení, u něhož jsem se jako dost jiných lidí cítil zklamaný, a tak celkově hodnotím Oliheň spíše průměrně. (02.11.2021)

Kdyby se dnes taková zábavná soutěž konala v naší republice, asi byme si vybrali nějaké nudné dětské hry typu „Chodí Pešek okolo", „Škatulata, Škatulata, hejbejte se" nebo skákání v pytli. Určitě by se do ní přihlásilo pár bezdomáčů z Hlaváku a samozřejmě také pár gayů, kteří se chytí každé příležitosti, aby mohli hlásat do světa ty svý bludy a ukazovat to svoje visící nádobíčko. Taktéž je nutno dodat, že božský Hollywood už dorazil i do Asie a zanechal tam po sobě pachuť otevřených konců. Taktéž je nutno si přiznat, že soudruzi ze severní části korejského poloostrova se asi museli popadat za břicha, když vidí, jak to vypadá v jižním cípu tohoto poloostrova a jak lidé doslova bojují o holý život a to hlavně díky dluhům a nenažranosti jistých peněžních institucí, které nemají nikdy dost. U nich se do takových dluhů ani dostat nemohou, protože by jim to jejich vrchní velitel nedovolil a také hlavně proto, že tam tyto výdobytky moderního kapitalismu ještě jaksi nestačily dorazit, takže tam neviditelná ruka trhu ještě nestačila zasáhnout a nestačila tam otrávit spodní vody místních dolních vrstev obyvatelstva. V seriálu se poměrně často střídají vzestupné a posléze klesající tendence a kvalitou se pohybuje jako na horské dráze, kdy hutné akce vystřídá nicneříkající nicota ve které se nic důležitého neděje Ale je nutno dodat, že všem se samozřejmě líbí, když lidé umírají a když teče hodně krve. U toho se totiž nejlépe obědvá a člověku pak více chutná a má větší apetit, když vidí cizí neštěstí a zároveň jsou rádi, že nejsou na místech těchto nešťastných hrdinů. A také zde platí jedno moudré přísloví, které nám říká, že z cizího krev neteče. Nějací spiklenci v tom zase vidí konspiraci, že svět ovládá jedno procento bohatých lidí, kteří těch zbylých devadesátdevět procent užitečných ovcí chovají ve svůj prospěch a později, když už jsou nepotřební, tak hybaj na porážku. Protože, co by s nima asi tak měli dělat jinýho. Tvůrci se nechali inspirovat celou řadou věhlasných filmů ze kterých si půjčili jisté prvky. Pro příklad uvedu Hunger Games, Fantomase, Running Mana s Arnoldem Schwarzeneggerem, SAW a mnoha dalších skvostů světové kinematografie. Ale koncept zůstal vcelku originální a spokejeně se zde podíváme na příběhy inspirované dětskými korejskými hrami  převedené do dospělého světa a garantované vysokými výhrami. Je to něco, jakoby vám někdo řekl, ať skočíte třeba ze skály a když to přežijete tak za to dostanete třeba milion dolarů. Většina populace takovou nabídku odmítne, ale vždycky se najde nějakej trotl, kterej do toho půjde. Dále se mi zde líbila hudební stránka ať už od klasika Haydna či Modrý Dunaj od Strausse. Prozatím dávám 80% a do budoucna jsem zvědavý, čím nás překvapí tvůrci tohoto veleúspěšného seriálu. (24.10.2021)

Aneb jak mainstream-fandom objevil ve 21. století Ameriku. Kupodivu (na Koreu) až nečekaně konvenční reflexe kapitalismu a role lidské morálky a svědomí v něm. Pěkně natočené, pěkně zahrané a někdy i pěkně symbolické. Není to ale nic, co by přineslo do žánru nic moc nového (španělské El Hoyo mi v tomto směru přišlo poněkud výmluvnější, odvážnější a sympatičtější). Eric Berne by při sledování tohohle seriálu ale určitě měl žně. (17.10.2021)

Luxusní parafráze na Battle Royale, která se vychýlí trochu jiným směrem, ale silná podoba tam stále je. Přišlo mi vtipné, že tam jsou, zřejmě neúmyslně? symboly Playstation na každém rohu, jakoby připomínka, že se stále jedná o hru, ikdyž bez možnosti restartu po neúspěšném průchodu levelem. Seriál mě nadchl, ale mimo herní pole obsahuje i spoustu pro mě hluchých míst z obyčejného života, tak proto hvězda dolů. (21.09.2021)