Čtyři pokoje

5 / 10 Takže to zoberieme pekne poporiadku: prvá poviedka je jedna z tých, na ktorú sa veľmi dobre pozerá, za čo môže najmä sexy Valeria Golino (škoda, že aj ona nehrá hore bez), ale keď príde, resp. nepríde, záverečná pointa, človek sa len sklamane zahľadí do zeme. Čo už, film ešte len začína, povedal som si. Ale čo to?! Druhá časť je len nudnou a trápnou snahou urobiť z ničoho aspoň niečo a človek začína pochybovať o tom, či mu tento zlepenec vôbec stojí za obetovaný čas. Našťastie, pomocná Rodrigezova ruka prichádza práve včas a s prehľadom a šarmom vás prebudí z letargie - The Misbehavers je dokonalý príklad toho, ako má vyzerá krátka filmová poviedka. Divák je bez zdržovania vhodený rovno doprostred diania (mimochodom veľmi vtipného diania) a až do samotného konca nedostane ani jednu príležitosť vydýchnuť si. Super! No a potom tu máme hlavného ťahúňa celého snímku, samotného veľkého Tarantina ako Muža z Hollywoodu - jeho príspevok síce nemá také zdrvujúce tempo ako Rodrigezova raketová smršť, ale má excelentné herecké kreácie, extrémne dlhé kamerové zábery a vynikajúce dialógy, ktoré vás len utvrdia v tom, že aj napriek sláve a peniazom je Quentin ešte stále 'ten pošuk z videopožičovne' na akého sme zvyknutý. Resumé: prvá poviedka je slabý priemer, druhá silný podpriemer a obe posledné sú vynikajúce. Je len na vás, či do tohto hotela vkročíte - ja osobne by som to riskol. (05.01.2006)

Pikolík - ratlík ozaj výstižne prirovnanie, keď sa z človeka stáva poslušný pes poskakujúci hore dole, plniaci všetky túžby svojho pána samozrejme za štedrú odmenu. Priloženie Tarantinovej ruky do tohto komického repolera sa stalo citeľným takmer v každej časti. Odzrkadlilo sa to hlavne v dobre prepracovanom spojení a opodstatnení príbehu (ako povedal Tarantino "osud preplietol naše cesty fatálne") a samozrejme na zmar nevyšli ani dialógy a chladné gangsterské vystupovanie. Prvá zápletka s čarodejnicami mi pripadala dosť neohrabane druhá so žiarlivým manželom to trocha napravila a pri tretej som sa, už bavil takmer na každom kúsku malých nespratníkov. Nevedel som si zvyknúť na trocha dementné stvárnenie a vystupovanie pikolíka, ale nakoniec by túto prácu asi úplné normálny človek nezobral a Tim Roth ho zahral ozaj dobre a presvedčivo.60 % (25.02.2013)

Úvodní povídka je vážně slabá, druhá už lepší a třetí a čtvrtá nemají jedinou chybičku. Ať už to jsou Rodriguezovy kouřící a popíjející děti nebo Tarantinovy hravé dlouhé záběry, konečně to je zábava a radost sledovat. Navíc se dočkáme pořádně působivých point a oba pánové také zřejmě věděli, jak zkrotit Tima Rotha, protože se v jejich pokojích najednou stal o něco snesitelnějším trotlem. Chválím také povedené úvodní "růžovopanterovské" titulky. (06.02.2016)

Ten film, na který všichni koukají kvůli Tarantinovi. Tima Rotha mám rád, ale u jeho pitvořícího se pikolíka nevím nevím... Někdy mi přišel jako docela oukej blázen, ale někdy mně přišel trapný. Myslím, že to bude i tím, že se chová poměrně dost rozdílně podle toho, v jaké je zrovna povídce od kterého scenáristy a v jaké režii. Což mi teda připadá jako docela chyba, když se vše má odehrávat v jednu noc. Hodně často je film ve stylu bláznivé grotesky, která se snaží zazářit především nápady a dialogy - jenže ty jsou všechny průměrné, až mizerné. Poslední Tarantinova povídka má sice skvělý konec a dobrý výchozí nápad, ale kazí to příšerné rozmluvy všech postav. Hodně tam žvaní sám Quentin, kterého si hrozně rád poslechnu v různých rozhovorech, ale tady si bohužel napsal nudného debila. Celkově se ve filmu najdou dobré věci, ale ty se ukrývají spíš v detailech, jednotlivé příběhy nejsou dobré. Čtyři pokoje jsou ujetý, v něčem stále zajímavý film, ale nijak zvlášť kvalitní. (5/10) (05.12.2020)

Občas o ničem, občas chybí pointa, hlášky jdou mimo mě a fajn dvě povídky mi zkrátka nestačí. Filmu jako celku chybí atmosféra a může za to jeden muž - Tim Roth. Jeho poslíček je jen hloupou karikaturou, která chce vypadat jako mix Rowana Atkinsona a jemu podobných, ale místo toho jen srší trapností. (17.07.2006)