Tokyo Vice

"It´s not how much you do that counts, it´s what you get done." Mannova pilotní epizoda dělá seriálu medvědí službu, jelikož nabízí něco jiného a jinak než zbytek série. Neříkám, zda lépe či hůře, ale diametrálně se liší. Jednak je na první pohled přesně v jeho typickém vizuálním stylu "ruční digitální kamery" a poté se to ilustrativně zuby nehty slovo od slova drží předlohy jak přisáté klíště. Což je paradoxní, protož zbytek seriálu razí jiný vizuální styl a předlohu využívá pouze jako podpůrnou kostru, na které se nebojí stavět vlastní příběhy a osudy postav. Každopádně platí, že z předlohy zůstal investigativní pohled za oponu odvrácené tváře (nejen) Tokia na přelomu milénií, na "odžitím odpozorovaných" detailech střetu západního a východního myšlení, sociálně-politická témata, prorůstání korupce do státní moci, detailní rozbory "jak to chodí v praxi" apod. Naopak přibyla vynikající jakuzácká linie pohledem jednoho z menších klanů, která je v podstatě nejlepší možnou adaptací kultovní videoherní série "Yakuza/Like a Dragon", a některé z postav, které v knize mají minimální prostor, zde patří k tahounům a nosným kamenům série. Byť je to kriminálně-reportážní zástupce žánru, tak to není tak úplně kriminálka. Osudy, postavy, kulturní specifika a neonový genius loci alkoholem rozevlátého nočního tokijského Kabukiča tu hrají jasný prim před zločiny a vyšetřováním. Výsledkem je zprvu poněkud odtažitě chladná, postupně vynikající a postavami k srdci se plíživě k srdci přivinující, a v druhé řadě opakovaně mnohdy přímo fenomenální, série, která vyžaduje, aby do ní divák investoval čas, šel jí v mnohém naproti a nejlépe ji dal vcelku jako jeden film. Hrdě tak kráčí v nezaměnitelném "it´s not TV, it´s HBO quality slow TV" odkazu a umí splatit onen nemalý divákův vklad i s úroky. | S1: 4/5 | S2: 5/5 | (16.04.2024)

„KAŽDÁ INFORMACE MÁ SVOU CENU…“   Seriál je o kulturních (tedy i život určujících) rozdílech Japonska. Jake vypráví svůj příběh, jak se setkal s Yakuzou, jak dokázal získat policejní zdroje, jak ho ojebali, jakou měl lásku (takže zároveň o životě luxusních společnic)… prostě ze života v zemi, kde věci přímo nebo nepřímo ovlivňuje mafie. Což je fajn, ale dlouho to nepůsobí to nějak extrémně třaskavě. Navíc je to místy nuda. Jo, kdyby tohle autentický svědectví  mělo tak o dva díly míň…, protože později začne přibejvat i těch drsnejch věcí a v ději přituhovat.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Knihu „Tokyo Vice: An American Reporter on the Police Beat in Japan „, kterou v roce 2009 napsal Jake Adelstein, neznám. 3.) Dvě jména: Michael Mann a Ken Watanabe.  /// Thx za titule „Vojtěch Tuček“.                          PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (17.10.2022)

Seriálu velice pomáhá neokoukané prostředí japonské kultury, díky čemuž je minimálně první část seriálu zajímavé sledovat. Jak ale čas plyne, stále více se kupí klasická seriálová klišé a postavy činí neskutečně okaté boty, které vedou k naprosto očekávatelným závěrům... Na druhou stranu, nejvíce se na seriálu chválí autenticita a je fakt, že v reálném životě asi lidé podobně jednají každou chvíli.. Když ale sleduji detektivku, chci něco chytřejšího :) (31.07.2022)

Mam slabost pro Japonsko, fascinuje me jejich kultura, kterou vlastne nechapu. To, jak se mohou tak slepe ridit pravidly, tak svazujicimi... Nechapu, jak tak muzou zit, prijde mi to hrozne nesvobodny.  V serialu nechapu pohnutky vetsiny postav, zaroven vizual je mi sympatictejsi nez u Eurforie, kterou jsem nemohla dokoukat, tohle jsem dala za 9 dni a kdybych nemela plny vecery, tak mozna i driv, protoze krome prvnich a poslednich dilu, jsem to dala v mhd. (26.07.2022)

Najprv som si užíval prostredie Tokia 90. rokov. Bohužiaľ neskôr som zistil, že postavy a ich vzťahy sú strašne stupídne odprezentované. Jake Adelsteina, absolútna novinárska nula, sa čoskoro stane ústrednou postavou celého Tokia. Kamaráti sa s vysoko postavenými policajtami, pachtuje s mafianskym poskokom, chodí na čaj k šéfovi mafie,... Nikto k tomu nemá žiadny zmysluplný dôvod, všetko sa deje tak nejako samo od seba. Navyše sa k všetkým chová ako k rovnocenným, a to k*rva pri rozhovoroch s mafiánmi pôsobí fakt drbl*. Je tu asi najväčší mafiánsky ubožák v histórii Sato. Neustále výraz šteňaťa do ktorého práve niekto kopol. Občas sa pokúsi byť drsný, čo je však okamžite utnuté, pretože si zobral väčšie sústo než zvládne. Hiroto Katagiri, výraz že má mesiac zácpu, je v neskutočnom šoku, že mu niekto vyhrožuje? A čo k*rva ako fízl šlapajúci Yakuze na krk čakal? No a Samantha? Tá je tak blbá, že ku koncu prvej série bola už skôr komediálnou postavou. Záverečný záber posledného dielu prvej série bol viac než výstižný. Pohľad na záhradnú hadicu skvelo ilustroval úroveň Tokyo Vice = nestojace za povšimnutie. (10.12.2022)