Řeka

Rovenského Řeka je perlou v prvorebublikové tvorbě. Je žánrově čistší než Machatého Extase, originálně pojaté poetické drama. Zní to jako rozpor, ale skutečnost takové je. V českém luhu není ojediněná, známe řadu poetických tvůrců. Teď už chápu, proč se líbila Vojtěchu Jasnému - je totiž nezapomenutelná. Její příběh se na první pohled může zdát tucovým, ale není. Je osobní, vypravěný bez klišé, zasahuje do hloubky. I závěr filmu je decentní, je lidsky přirozený nikoliv natočený pro efekt. Kdo se chce podívat na parádní kousek československé kinematografie, s Řekou nesáhne vedle. (08.10.2017)

Jsem sám komu to přišlo notně... debilní? Jednoduchoučký příběh, takřka němé zpracování (mluvilo se tam, ale krom toho bylo vše jako v němém filmu, záběry, herci). Příroda je tam hezká to ano. Kolik měl scénář stran? Jednu? Dvě? "Řeka plyne zdánlivě poklidně, není v ní nouze o klíčové dramatické zvraty, které filmu dodávají na sugestivní intenzitě, srovnatelné s nejlepšími scénáři současné kinematografie." COŽE?! " Konflikt houstne v okamžiku, kdy je z vězení propuštěn pytlák Zimák plný nenávisti vůči bývalému příteli Sychrovi." COŽE?! Zimák je v tom filmu asi dvě minuty, opravdu nestihne nic zahustit. A co Pepička? Co když skočila do řeky? Kdyby se neobjevil nápis konec, tak si myslím, že mám useknutý konec. (10.02.2011)

S chutí a s přitakáním jsem si přečetl pozitivní komentáře - málokde je vidět tak zřetelně, jak ty negativní pokulhávají. Kromě toho, co zde bylo již popsáno, není možno se zdržet úvahy nad tím, kolik sázavské vody se za posledních 84 let přelilo, a co všechno vzalo s sebou. V podstatě celý, po celá staletí tradovaný zůsob bytí. Tehdejší berzboté existenci se dnes sice jen lehce uchichtáváme, ale bolelo by to, kdyby nás všechny naše boty koply do zadku... Kluka poslali do města, aby se odnaučil lesu; asi se to odnaučení naučil dobře. Pozn.: Řeka je jedním z filmů, na který navazoval lyrický proud nové české vlny, který se jasně vydělil od filmů sarkastických, ironických a holedbavých, které nakonec převládly. (05.05.2017)

Podlehne syn Pavel Sychra (V. Jalovec) rodové vášni svého otce bohatého sedláka a pytláka (J. Vojta)? Jeden z nejlepších starých českých filmů o tehdejší člověkem ještě téměř nedotčené a nádherné přírodě (tuším že někde v Posázaví) co jsem kdy viděl. Příroda zde není pouhým dekorativním prvkem sloužícím k dotvoření atmosféry filmu. Je to samostatný zosobňovaný subjekt schopný zasahovat do lidských osudů. Až na pár scén je celý tento příběh snímán velmi jednoduchým způsobem. Myslím si že herec a režisér J. Rovenský neměl moc jiných příležitostí projevit takhle naplno svůj talent a především svou filmařskou osobitost. Jedno malé velké překvapení. Pro Svika: Je to od autora J. Snížka. Krásný lyricko-poetický film, který nám posloužil také jako jako přírodní oslava krás české země: malebné krajinné záběry, vykreslují např. ranní rozbřesk, kdy se nad poklidnými vodami Sázavy trhají cáry ranní mlhy, v jiné podobě se tu zjevuje stejná scenérie v čase večerního soumraku. Na tento film a vůbec na tento žánr jakési ho přírodního lyricko-poetického filmu, později v návaznosti a v jakési tradici, navazovali svými velkými filmovými děly takový režiséři jako byli F.Čáp a V.Krška či Vojtěch Jasný (Touha). Námět, realismus, časté lyrické přírodní záběry v nádherné kameře Jana Stalicha, a poetické kouzlo to jsou nejsilnější faktory tohoto velmi úspěšného mezinárodního filmu. (28.05.2006)

Škoda jen nudných částí a ne zrovna nejlíp udělaného konce, protože jinak to je velmi příjemný a dost poetický filmeček, který je perfektně natočený a jsou v něm skvěle vybrané lokace. Navíc má i sympatické hlavní postavy (byť to občas u hereckých výkonů drhne) a celkově se na to dobře dívá a to hlavně svojí klidnou, příjemnou poetickou atmosférou. Akorát bych ten film nedával do dobrodružného žánru, jinak ale souhlasím se všemi. Fakt škoda těch mínusů, bez nich by to asi bylo na 5*. Takhle je to za 4* (14.05.2020)