• Roman Albach
    ***

    Ano, film Madla zpívá Evropě je založen na velmi jednoduchém, už tolikrát opsaném příběhu. Aneb kterak chudé děvče svého štěstí došlo. Přesto tento film mám rád, a to především pro jeho "protest song", co Zdenka Sulanová zpívá. Slavné "Ty lesovské stráně" divákům v té době měly evokovat bývalé československé pohraničí. Tvůrcům se do písně dokonce podařila "propašovat" slova z československé státní hymny. Pro mě takto tento film získal nový rozměr, aproto jinak naivnímu příběhu dávám tři hvězdičky.(25.8.2010)

  • S_M_Lomoz
    ***

    Červená knihovna in its best. Jeden ze základních kamenů Pytlákovy schovanky. Koloraturní sopránek Zdeny Sulanové; dojemná píseň Ty lesovské stráně, zpívaná Madlou poté, co se dozví, že její rodný Lesov vyhořel; zamračený Ladislav Boháč; a v dětských rolích strýček Jedlička, Vladimír Salač a Jižinka Bohdalová :-) "Tak proč mi tedy obec odpověděla, že moje sestra zemřela po porodu mrtvé holčičky žalem nad ztrátou milovaného manžela, kterého zabila v lese padající jedle?"(17.5.2002)

  • ostravak30
    **

    Madla zpívá v Evropě je film z roku čtyřicet a je to docela vidět. Mísí se v něm optimismus z cest po Evropě. Patrně to mělo divákům dát zapomenout na to, co se na starém kontinentu skutečně chystalo. Tím spíš pohádkou pro dospělé o moderní Popelce s talentem. Vzhledem k roku vzniku mě překvapil dnes už běžný rozdíl dvanácti let mezi mužem a ženou. Tím spíš, že původně se mluvilo o tom, že je Madle sedmnáct. Právě o hudbě je celý film a ta se dá docela poslouchat. Ale jak už bylo níže zmíněno, je vcelku předvídatelné, jak to celé skončí, což se na druhé straně prvorepublikovým filmům stávalo celkem běžně. Možná je to přeci jen zčásti romantický film, rozhodně je hudební, ale určitě bych jej nezařadil mezi dramata. Škoda, že kromě velké nudy, právě vzhledem k očekávanému konci, neshlédneme třeba více komediálnosti.(16.2.2020)

  • IrisB
    **

    Pravda je, ze tento film je sentimentalni zvast, ale dovedu si predstavit ze v tech tezkych casech vsem ulevil alespoň trochu od starostí a těžkostí tehdejší každodennosti. A hlavně: "Ty lesovské stráně. Tam jsem žila v mládí, tam je domov můj..." Myslím, že to byla hodně velká trefa do černého (nebo spíše šarlatového a černého).(21.7.2011)

  • Marthos
    ***

    Nesporný herecký a především pěvecký potenciál mladičké Zdenky Sulanové bývá často nespravedlivě zpochybňován, částečně také vinou filmů, v nichž se tehdy jako jedna z nejmladších filmových adeptek ocitla. Vezmeme-li v úvahu poněkud spornou úroveň ústřední dějové linie, linoucí se kolem osiřelého děvčátka se zlatým hrdlem, přesto zůstává Binovcova Madla silným vlasteneckým dílem, rychle se objevivším v hledáčku nacistických úřadů. Někteří přední činitelé, za výrazného přispění prominentního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce, se prostřednictvím podloudných replik a zprvu nenápadných detailů pokoušeli do filmu doslova vpasírovat kolaborantskou podřízenost Hitlerově Třetí říši, ovšem bez úspěchu. Navzdory všem těmto neblahým událostem, které měly pochopitelně bezprostřední dopad na všechny zúčastněné, se snímek dokázal prosadit jak u diváků, lačných po dalších vystoupeních populární Zdenky Sulanové, tklivě pějící sad song o zpustošených lesovských stráních, až příliš upomínajících na později vypálené Lidice a Ležáky, tak u dobové kritiky, která chtě nechtě musela Binovcovi přiznat jisté umělecké výsady. Obsazení zkušených filmových matadorů v čele s Boháčem, Dohnalem, Filipovským, Nedošínskou i Zitou Kabátovou bylo překvapivě vyrovnáno angažováním hereckých benjamínků, z nichž si pozornost vydobývá především devítiletá Jiřina Bohdalová a budoucí strýček Jedlička v roli drzého teenagera. Přestože filmy Václava Binovce, až na čestné výjimky, téměř nikdy nepatřily mezi přelomová díla československé kinematografie, jejich obsah celkem bez problémů korespondoval s vkusem svých diváků, věrně přihlížejících trudným osudům osiřelých děvčátek a jejich nenadálému štěstí. Madla zpívala především jim, obyčejným lidem se srdcem na dlani.(3.10.2008)

  • - Ve filmu se mezi zkušenými herci objevují i dětské tváře budoucích velkých herců. Ve svém druhém filmu se objevila například Jiřina Bohdalová. (JARDAHONDA)

  • - Ve filmu se ve své poslední roli objevila Zdenka Sulanová. Na konci roku 1944 začala natáčet film Bludná pouť (1945), ten nebyl ale nikdy dokončen. (Marthos)