Reklama

Reklama

Madla Satranová je půvabná mladá dívka, obecní sirotek. Žije v zapadlé šumavské vísce Lesov, kam jednoho dne přijede sběratel lidových písní dr. Šerk. Madla, nejlepší zpěvačka vesnice, mu zpívá chodské písně. Šerk je nadšen jejím líbezným zpěvem a se svým objevem se pochlubí příteli, sbormistru sirotčího pěveckého sboru Klánovi. Ten ji pozve ke spolupráci a venkovská dívenka svým stříbrným hláskem proslaví českou hudebnost po celém evropském kontinentě… Zdařilou adaptaci novely Jana Weniga natočil počátkem protektorátu režisér Václav Binovec s oblíbenou dívčí hvězdičkou Zdenkou Sulanovou. K popularitě filmu nepochybně přispěla i píseň "Ty lesovské stráně", která se v době protektorátu stala hitem. Vedle oblíbených herců – Ladislava Boháče, Zity Kabátové, Antonie Nedošinské, Františka Filipovského – si v dětských rolích zahráli i Jiřina Bohdalová a Antonín Jedlička. (Česká televize)

(více)

Recenze (50)

Aleee89 

všechny recenze uživatele

U tohoto filmu budu trochu střízlivější v hodnocení, rozhodně to není žádné světoborné dílo, spíše taková typická červená knihovna, která se jen výjimečně přetvoří v kvalitní film. Tady se to moc nepovedlo, ale úkoly a ambice filmu byly asi jiné, a to především pozvednout za války českého ducha. Pohádka o chudé dívce, která ke štěstí přišla. Takový scénář není originální a byl už asi stokrát viděn jinde a jinak, je to takový naivní film, kde dopředu víte, jak skončí. Písničky filmu nejsou šálek mého čaje, ale přece jenom, i přes tu kritiku, dívat se na to dá, takže hodnotím šedesátkou. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Nesporný herecký a především pěvecký potenciál mladičké Zdenky Sulanové bývá často nespravedlivě zpochybňován, částečně také vinou filmů, v nichž se tehdy jako jedna z nejmladších filmových adeptek ocitla. Vezmeme-li v úvahu poněkud spornou úroveň ústřední dějové linie, linoucí se kolem osiřelého děvčátka se zlatým hrdlem, přesto zůstává Binovcova Madla silným vlasteneckým dílem, rychle se objevivším v hledáčku nacistických úřadů. Někteří přední činitelé, za výrazného přispění prominentního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce, se prostřednictvím podloudných replik a zprvu nenápadných detailů pokoušeli do filmu doslova vpasírovat kolaborantskou podřízenost Hitlerově Třetí říši, ovšem bez úspěchu. Navzdory všem těmto neblahým událostem, které měly pochopitelně bezprostřední dopad na všechny zúčastněné, se snímek dokázal prosadit jak u diváků, lačných po dalších vystoupeních populární Zdenky Sulanové, tklivě pějící sad song o zpustošených lesovských stráních, až příliš upomínajících na později vypálené Lidice a Ležáky, tak u dobové kritiky, která chtě nechtě musela Binovcovi přiznat jisté umělecké výsady. Obsazení zkušených filmových matadorů v čele s Boháčem, Dohnalem, Filipovským, Nedošínskou i Zitou Kabátovou bylo překvapivě vyrovnáno angažováním hereckých benjamínků, z nichž si pozornost vydobývá především devítiletá Jiřina Bohdalová a budoucí strýček Jedlička v roli drzého teenagera. Přestože filmy Václava Binovce, až na čestné výjimky, téměř nikdy nepatřily mezi přelomová díla československé kinematografie, jejich obsah celkem bez problémů korespondoval s vkusem svých diváků, věrně přihlížejících trudným osudům osiřelých děvčátek a jejich nenadálému štěstí. Madla zpívala především jim, obyčejným lidem se srdcem na dlani. ()

Reklama

Sidonka 

všechny recenze uživatele

V současné době mi film připadá jako velká parodie. Co věta, to perla, například: "Kdyby za mnou Jára přišel, strýčku, můžeš ho klidně vyhodit ven, protože on za mnou stejně nikdy nepříjde." - Ovšem v dětství se mi tato romantická slaďárna složená z největších klišé docela líbila. Sulanová mi přišla sympatická. Zmiňovaný hudební film nyní působí opravdu úsměvné, ale furt je mně zpívající Madla osobně milejší, než nynější americká komiksová produkce. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Ve své době byla Madla v podání Zdenky Sulanové velmi populární, ale dnes už v žádném případě neobstojí ani jako oddechový snímek. Dnes z toho zbyl jen šílený a nesnesitelný sentiment se šťastnými náhodami a koncem jak ze španělské telenovely (doslova). Nechci zpochybňovat pěvecký talent Zdenky Sulanové, ale tohle je přesně ten druh filmu, který byl nádherně zparodován v Pytlákově schovance. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Docela se divím, že něco takového vůbec mohlo vzniknout. Veskrze nacionalistický film o českém folklóru o odstoupeném pohraničí (čteno mezi řádky), plný českých písniček s nimiž prorazilo prosté děvče ve velikém světě. V roce 1940 asi Germáni ještě nebyli tak bdělí, že tohle pustili do kin českému obyvatelstvu, které si tam to své našlo. Ano příběh je to naivní, ale kdo četl pár románů z té doby, nemůže být zas tak udiven. Příběhů z červené knihovny jak prosté děvče se náhodou potkalo s panem továrníkem a došlo k oboustrannému okouzelní bylo v knihách habaděj. Lid navíc miloval lidové písně mnohem více než dnes. Když jsem ještě sbíral stará lampová rádia, občas jsem k nim dostal i pár šelakových desek. Většina nahrávek byla vážná hudba a lidové písně, až v závěsu byl R. A. Dvorský, Kafka a další... Samotného mne to udivilo. Proto bych byl v odsuzování tohoto filmu dost opatrný a nahlížel bych na něj nikoliv optikou dnešní doby, ale té dřívější. Doby, kdy nám zůstala malá okleštěná republika - protektorát Čechy a Morava, nad Hradem vlála vlajka s hákovým křížem a nikdo nevěděl, zda tento stav už není navždy... Proto vida mladou Sulanovou zpívající v českém lidovém kroji píseň Ty lesovské stráně, cítím navzdori naivnímu ději lehké dojetí podobné tomu, které asi cítili diváci v zatemnělých válečných kinech.... Dávám za 4 hvězdy. * * * * ()

Galerie (6)

Zajímavosti (3)

  • Ve filmu se ve své poslední roli objevila Zdenka Sulanová. Na konci roku 1944 začala natáčet film Bludná pouť (1945), ten nebyl ale nikdy dokončen. (Marthos)
  • Ve filmu se mezi zkušenými herci objevují i dětské tváře budoucích velkých herců. Ve svém druhém filmu se objevila například Jiřina Bohdalová. (JARDAHONDA)

Reklama

Reklama