Bílý pes

Veľmi originálny námet, film s takouto témou som ešte nevidel. Ale aj napriek tomu, že filmy o rasizme na mňa zvyknú väčšinou silno zapôsobiť a som milovník psov, tak tento film mi nesadol, celý mi prišiel taký neprirodzený. Určite verím, že psov možno vycvičiť na napádanie ľudí podľa farby pokožky, ale správanie sa toho psa mi prišlo zvláštne. Keď už si toho toľko vytrpel pri cvičení a stal sa z neho zabijak, tak na môj vkus si až príliš ľahko navykol na novú paničku bez jediného problému. Postav Kristy McNichol je tiež trochu zvláštna, po útoku na jej kámošku sa psa zastáva a nechce ho dať utratiť, aj keď si asi ťažko mohla za tých pár dní k nemu vytvoriť až taký vzťah, aby po tomto incidente nemala z neho strach. Čo sa týka samotných útokov, nie sú príliš dobre filmársky zvládnuté. Pes sa zahryzne do nohavice alebo bundy, ale nevyzerá pri tom príliš krvilačne, skôr hravo. Potom ho ošpliechajú ružovou farbou a už je z neho zabijak. Aby pôsobil naozaj desivo, mali ho natočiť v spomalenom zábere (ktorých tu je požehnane), ako mu z papule kvapká krv a trčia kúsky mäsa. Proste cítiť z každého záberu takú tú B-čkovosť. Pre mňa priemer. (30.03.2021)

V éře PBP (před Bílým psem) jsem myslela, že když přijde na bezelstně upřímnou užvaněnost a studentskou doslovnost metafor o rasismu, té zatrachtilé rasistické dodávce se absolutně nic nevyrovná. Ale teď se i ten supernaturál jeví jako Spike Lee na vrcholu sofistikovanosti. (31.05.2020)

Překvapivě silné.. Dost mi to připomíná pologeniální můvíčko Orca (killer whale, 1977), jehož kvalit White dog sice nedosahuje, ale ta tragika šílenství zvířete (podkreslená Morriconeho melancholiemi) se pod kůži zaryje podobně působivě.. Problém je snad jen v tom, že jakkoliv krásnej pes prostě není kosatka, aby utáhnul sám celý film. Winfield sice parádně sekunduje, ale ani v černobílém tandemu se nedá úspěšně "zlomit" příběh který je sice zcela prostý, ale aby opravdu působil, musí být odvyprávěn pomalu, monotónně, po kapkách... (14.11.2019)

„Teda já už viděl něco průserů, ale ti namouduši podělali, co mohli.“ Neuvěřitelně naivní podívaná s topornými dialogy, ještě topornějšími herci a vůbec nejtopornějším zpracování problematiky rasismu, jaké jsem kdy viděl. Nejhorší je, že to někdo opravdu myslel vážně. To už je snad lepší, rozuměj méně povrchní, i Kult hákového kříže, a to je co říct. (31.05.2020)

Celý film si pro sebe ukradl R2D2, o jehož plakát jedna z postav věčně tupí šipky. V prvním plánu naráží Fuller na téma rasismus, které se stalo jakýmsi leitmotivem jeho snímků a nutno podotknout, že ačkoliv bylo promítáno z velice špatné kopie, pohled na bílou bestii cenící tesáky pořád dokáže mrazit a vzbuzovat patřičný respekt. (07.07.2011)