Starci na chmelu

Legenda, která mi dlouho unikala, a ze které jsem znal jen pár písní a vět. Zcela nepřipravenému mi tak zasadily tvrdý direkt v tom nejlepším slova smyslu "oldschoolově cool" předěly pánů v černém a jejich kontrast s "realitou", stejně jako prostinká stylizace celého filmu, živelná chemie mezi ústředními postavami a vůbec to, jak to všechno funguje. Přitom kdybyste někomu chtěli popsat, o čem to je, tak by vám nejspíš poděkoval a šel o film dál. Čím to je, že je takový rozdíl mezi obscénně prostou hudbou té doby a dnešní prostoduchou produkcí? Asi kouzlo;) Takže ať vám to je či není milé...90% (08.01.2012)

Generační výpověď generace mých rodičů. Symbol učitele (v tomto konkrétním případě učitelky s nomen omen přezdívkou Jana Ámos) - intelektuála jako toho, který selže a nechá se zmanipulovat totalitní mocí a v pomýlení namísto empatie zaujímá nejtvrdší stanovisko, výstižná metafora o úloze inteligence v tragické době 50. let. Film z epochálního zlomu (v důsledku XX. sjezdu KSSS a Chruščovově odhalení tzv. Kultu osobnosti), kdy se ještě téměř nic nesmělo, ale přesto už se mnohé prostě muselo celospolečensky ventilovat, třeba prostřednictvím neškodného muzikálu. Starci na chmelu jako jedni z prvních zvěstovatelů politického tání a celospolečenských změn, později pojmenovaných jako Pražské jaro. (29.12.2012)

Těšil jsem se na romantický příběh o lásce k tekutému chlebu národa našeho a dočkal jsem se bohužel jen lásky mezi lidmi, přičemž pivíčko se za celou dobu neobjevilo jediné. Celkový děj byl úplně o hovně. Zasmát se dalo několika málo hláškám, které bych spočítal na prstech jedné ruky a mému uchu lahodilo několik krásných a vysoce chytlavých písní. Až v průběhu snímku jsem pochopil, že se dívám celou dobu na asi 10x propadnuvší 25leté středoškoláky. Do té doby jsem měl pocit, že sleduji záběry z dobové kumunistické chmelové plantáže. Jsou filmy,které nezestárnou a pak jsou filmy, které se snaží zavděčit svým chlebodárcům propagováním jejich myšlenkového směru a takové filmy zestárnou velmi rychle - zpravidla změnou uznávaného myšlenkového směru. Obávám se, že z této komunistické propagandy už nezůstalo nic než pár krásných písniček. [58 %] (26.07.2020)

Chodili spolu z čisté lásky a sedmntáct jim bylo let... Dřív snad Svatá Hora spadne, než by zestárnul tento skvost. První a dosud nepřekonaný český muzikál plný nádherné atmosféry (snad z žádného tuzemského filmu nevyzařují tolik šedesátá léta), nestárnoucích nadčasových písní a životního poselství. Silný motiv lásky a víry jeden v druhého. Vladimír Pucholt ve své nejlepší a nejslavnější roli je "českým rebelem bez příčiny" (nebo snad s příčinou), outsiderem, který má v životě smůlu. Nad vodou ho drží pouze zájem a posléze láska krásné Hanky, která dala jemu přednost, před urostlým frajerem. Herecký osaz je do posledního puntíku bezchybný (výborný Josef Kemr v jedné ze svých nejméně sympatických rolí), stejně jako celý film, který bude navždy zářit na filmovém nebi. ...tak jeden mladík s jednou slečnou se spolu sešli na trati, kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí. 100%. (06.04.2007)

Krásny zhluk nepríjemne znejúcich pesničiek, pri mnohých som si prial, aby mi ušný maz naveky zakalil sluch. Ja osobne uznávam len produkt chmeľu a som šťastný, že som na takéto zväzácke akcie chodievať nemusel. Vidím, že to tam bola dosť nuda. Tí čo vtedy žili a pre ktorých je to nostalgia určite ocenia film viac, ale podľa mňa aj ako muzikál spĺňa len tie najslabšie normy, aj to tie komunistické. Ale dalo sa aj pousmiať. Tí traja čo tam so strnulými výrazmi tváre brnkali na gitare a do vetra púšťali pomaly dadaistické texty boli komediálnou ozdobou filmu, hoci to zámerom zrejme nebolo. (19.07.2021)