Čest a sláva

Neprávem opomíjený snímek, jeden z plodů uvolněné tvůrčí atmosféry konce 60. let. Silnou stránkou jsou dialogy a úsporná délka filmu. Herecký koncert tří velkých osobností - Högra, Hrušínského a Bohdanové. Historie podaná bez příkras, národoveckých a obrozeneckých mýtů. Jen škoda, že film není barevný. Celkový dojem 90 %. (07.05.2007)

História nie je mojou parketou, ale Bočanov film, ku ktorému som sa dostal až teraz, mi poskytol skvelý zážitok. Nie je to jednoduchý príbeh o osudoch jedného rytiera na konci zničujúcej vojny. Pre podobenstvo o postojoch ľudí v zlomových časoch ho komunistickí cenzori zaslúžene poslali do trezoru, odkiaľ však vyšiel rovnako aktuálny, ako pôvodne bol. Je zbytočné chváliť herecké výkony hlavných predstaviteľov a fascinujúcu hudbu Zdeňka Lišku. Asi najviac ma zaujala autentickosť ľudí tej doby. Poznám tri - štyri vynikajúce české filmy s obdobnou tematikou a Čest a sláva zaujíma dôstojné miesto po ich boku. Tak prečo "iba" štyri hviezdičky? Chvíľami mi prekážal chaotický strih a takmer celý film výborne zahraná, ale s dejom málo kompatibilná postava, ktorú stvárnil Karel Höger. (14.03.2011)

„Posraná rytířská sláva“ Špína na povrchu i uvnitř. Nihilismus absolutní a všeprostupující zde vzhledem k dobovému zasazení nachází větší opodstatnění než v podobně černém Pasťáku. Nemilosrdné črtání národní povahy ruší jenom momenty, kdy scenárista skrze postavy vyjadřuje něco cíleně nadčasového. Do přízemního slovníku se nepřirozeně vkrádají vznešené myšlenky (jakýkoli náznak majestátnosti je jinak okamžitě shozen). Věřím, že Vláčilovi by stačila řeč obrazů. A hudba Zdeňka Lišky, která však prokazuje neocenitelnou službu i Bočanovi, když pomáhá lyrizovat syrové výjevy. 80% (08.05.2012)

Surové a místy až mrazivé drama mě uzemnilo svou atmosférou. Hudební kompozice se zapíše hluboce do nitra a ještě dlouho po skončení filmu zní v uších. Jednotlivé scény a rozhovory jsou také působivé (ať už Rynda s Dorotou nebo Kateřinou, Rynda s knězem, Rynda s Kemrem, Rynda s Donovalským), ale celkové dokonalosti přeci jen něco chybí. Atmosféra a silné dialogy jsou trochu na úkor srozumitelnosti děje. Bez znalosti historie (povrchní představa nestačí) je pochopení pohnutek méně jasné, mnohé je nevysloveno a divák musí smysl některých výjevů odtušit. Přesto je Čest a sláva úžasným zážitkem. Člověk je nejen blíže historii, ale i generaci diváků, kteří zažili největší slávu tohoto snímku. (15.12.2012)

Naštěstí jsem v té době nežil, ale takhle nějak si představuji dobu temna v období po třicetileté válce. Zima, bláto až po kolena, hlad a místo hradu spíš ruina. To jsou podmínky českého šlechtice a rytíře Ryndy v podání Rudolfa Hrušínského. Žádná romantika to rozhodně nebyla, a proto se nelze divit, že jeho hlavní cíl bylo jídlo a ne nějaká politika. Plné břicho je zkrátka přednější starost než nějaké ty ideály. K plusům bych přidal minimalistický příběh plný běžných starostí i velkých ideálů, skvělé obsazení, působivou kameru zejména ve velkých detailech a temnou hudbu, která se parádně hodila k černobílé kameře. Vše dohromady dalo místy až uhrančivou atmosféru, ze které mi nebylo dobře po těle. I přes ten nelehký pocit dávám čtyři hvězdy. (08.09.2020)