Candyman: Ďábelský přízrak

Klasika! Dlouho očekávaný Candyman se rozhodl vydat cestou černošské propagandy a oslavuje jejich nechvalně známou vlajkovou loď. Recidivistu a feťáka George Floyda. Obsah tohoto díla představuje směsici všeho špatného co v současné době proudí z USA směrem k nám. Hlavní postavy jsou od samého začátku utlačovány zákeřnou bělošskou většinou z níž vyčnívají zejména policisté, které ve filmu zmiňují neustále a je to prostě ta nejhorší sebranka jakou si lze představit. Tento film by se měl spíše jmenovat Policeman, jelikož to je postava, které se každý černoch bojí nejvíce. Naopak bubák Candyman je hodný černošský outlaw který trestá jakoukoli nekorektnost vůči své komunitě a vraždí všechny ty bílé svině. Příběhově nemá toto dílo co nabídnout a pokud si nelibujete v ochraňování menšin a oslavování jejich padlých idolů, doporučuji se filmu obloukem vyhnout. Příběh je totiž o ničem a naservíruje pouze dvě a nebo tři zajímavé hororvé scény. Pokud se však zamyslíte nad každou zvlášť, všechny jsou do detailu promyšlenými tahy a představují ukázkové situace s bělošskou nadvládou a šikanou černošské menšiny. Odpad jsem nedal z jediného důvodu, protože jsem byl schopen film celkem bez problémů dokoukat. Nicméně u psaní této recenze jsem již o tom vážně uvažoval. 15%  PS: Aby té korektnosti ještě nebylo málo, třešničkou na dortu je pak do filmu nasilně přidaný homo pár smíšených barev, který zde nemá žádnou výraznější úlohu. (20.09.2021)

Málokdy prožívám u nějakého filmu tak kolísavý "vývoj vztahu" k tomu, co vidím. Úvod s "novým Candymanem" mě uvedl spíše do rozpaků, kamera a atmosféra si mě ale poměrně rychle začala omotávat. První mord měl správné grády a pak do sebe kolečka, pokud jde o historické spojení "starého a nového", konečně správně zapadla. A pak zase změna, když se slíbené hororové orgie změní v sice nápaditě pojaté, ale žánrově podvyživené momenty. A když už jsem skoro na hru artového hororu přistoupil, vykolejil mě závěr, sice se zajímavou pointou (leč když se ohlédneme, tak spíše náhodně vytvořenou, než že by šlo o plán od počátku), v rámci chování postav ale připitomělý a hlavně nepříliš dobře natočený. Není to nicméně tak, že by nový Candyman dělal svým předchůdcům ostudu. Ale kdyby na něj nedošlo, vesměs by se nic nestalo. (16.12.2021)

Já jsem příjemně překvapený, jak dobrý to bylo. Asi jsem vystihl tu nejlepší chvíli na projekci a možná jsem, po přečtení x recenzí, nečekal víceméně nic dobrého, ale já si to zkrátka užil. Baví mě rozšíření příběhu, hodně částo jsem měl takový ten příjemně nepříjemný pocit a závěr mi vykouzil hororový úsměv na tváři. Povedená žánrovka, pokračování kultu ( čti - původního Candymana z roku 1990 ), které se nemusí vůbec stydět a těch pár aktuálních vsuvek, které zjevně už musí být v každém americkém filmu, se dají v klidu překousnout. Možná mi trochu a občas vadila ta digitální stránka, která je sem tam zbytečně poznat a pár hluchých míst v průběhu určitých pasáží jemně nelogické, jinak jsem si ale pošmáknul. (04.05.2022)

Má to atmo Mitchellova It Follows, což je vždycky dobrá věc, ale zároveň i něco unikátně svého, což se u mě projevuje hlavně v pasážích v galerii nebo s kritičkou, které přemítají o tom, jak se témata menšinového útlaku v umění často komodifikují, nebo se označují jako didaktická. V hororu, který má ale zároveň silný i zakrvavený pravý hák, dost nečekané. (26.09.2021)