Candyman

„Ver vo mňa. Staň sa mojou obeťou a budeš nesmrteľná.“ Svojho času o Candymanovi v českej Cineme písali ako o nedocenenom horore. A (zase raz) mali pravdu. Tento horor (nakrútený podľa poviedky klasika žánru Clivea Barkera) patrí k najzásadnejším hororom desaťročia, pretože vrátil žánru dôstojnosť, strach a rešpekt, hodil do koša zábavných zabijakov á la Freddy Krueger a Jason Voorhees a stavil na bezradnosť, neistotu a smrť. Smrť, ktorá si vás bez problémov našla nielen na samote alebo v lesnej chate, ako bolo dovtedy zvykom, ale uprostred ľudí, v meste, v činžiaku, na sídlisku. kde je síce plno ľudí, ale aj tak vám nikto nepomôže a radšej sa bude tváriť, že vás nevidí, len aby sa nenamočil do problémov, ktorých má beztak dosť svojich vlastných. Vďaka Candymanovi sme sa opäť začali príjemne nepríjemne báť. Príbeh otroka, ktorý sa zamiloval do nesprávnej ženy, vracia desivé mýty naspäť do sídliskového folklóru ako urban legends, ktoré sa dedia z generácie na generáciu a aj najmladší pred nimi stále majú zdravý rešpekt, lebo veď čo keby náhodou... Parádna ošarpaná atmosféra (a samozrejme logicky tým pádom aj výprava) chudobného sídliska, kde Boh nikdy nebol, skvelá Virginie Madsen a fantastický Tony Todd. Ten mal len dva roky dozadu v hre parádnu kladnú rolu Bena vo farebnom remaku Noc živých mŕtvol a ako Candyman patrí k najstrašidelnejším hororovým kreatúram 90. rokov (a mne sa páčili aj obe pokračovanie, už to síce neboli beštiálne dobré filmy, ale pohodové horory áno). Candyman. Candyman. Candyman. Candyman. Candy... (18.12.2004)

Postavte se před zrcadlo, řekněte 5x jeho jméno a pořádně vám natrhne prdel. Urban legend se stává realitou... CANDYMAN je povedený atmosferický horor (nebránil bych se ani označení nadpřirozený slasher, i když si zde neužijete takové té klasické hry vraha s obětí), navíc jeden z mála seriózních, ve kterém hlavní hrdinka odhalí komplet prso:) Tony Todd s hákem na pahýlu je vážně stylový přízrak, posprejovaný černošský sídliště zase zajímavý prostředí. What's blood for, if not for shedding? (11.03.2009)

Celé je to takové schizoidní a do toho ta paneláková ghetto atmosféra a působivá hudba. Inu čekal jsem rutinní vyvražďovačku a dostal jsem originální horor. Tyhle mýty, pověsti a urban legends opravdu mají sílu a myslím že každý má v okolí svého bydliště nějakou děsivou storku či strašidelnej dům nebo něco na ten způsob. Finální scéna, když jde ghetto uctít oběť a vlastně ti jedinní chápou, co se doopravdy stalo se mi opravdu líbila. Někdy, když nejste "zdejší" pochopíte hovno. A teď přestanu s blábolením a napíšu že Tony Todd byl cool a krvavost taková nepříjemná, jelikož nebyla přehnaná, ale už zase ne decentní. Poprvé jsem zaregistroval Virginii Madsen a zahrála to uspokojivě. (05.06.2008)

Meta horor na téma městských legend, který se sám stal městskou legendou. Stejně jako ve svém úchvatném debutu, přízračném filmu o dospívání "Paperhouse", propojuje režisér Bernard Rose světy reality a fikce pohlcující atmosférou. Ovšem v zájmu provázanosti obou sfér zde není žádná jasná hranice mezi nimi. "Candyman" je jedním z nejlepších hororů nejen devadesátých let proto, že se zcela vymyká obvyklé žánrové produkci, což je dílem právě Roseho svrchovaně koncepčního zpracování. Režisér a scenárista v jedné osobě zásadně rozvíjí původní ideu Barkerovy povídky a dává nám nahlédnout zvenčí na střípky spletitého světa, které spolu s hlavní hrdinkou napjatě probádáváme, až náhle zjistíme, že nás Candyman pohltil a zcela si podmanil. Bravurní gradace vyprávění a stylově precizní sugesce rozklížené reality za pomoci souhry kamery, výpravy a hudby dává dohromady horor, který ačkoli bývá řazen po bok klasických řezníků hororu jako Freddyho Krugera, má mnohem blíže spíš k podobně singulárním a mimoběžným fenoménům jako je "Jakubův žebřík". Oproti němu je Roseho výtvor dokonce stylově nuancovanější právě ve svém balancování na hraně reality a díky tomu také ambivalentnější, ačkoli současně zůstává žánrově ukotvenější a v souladu se svým tématem přízemnější, nebo lépe řečeno v tom dobrém slova smyslu lidovější. Prostě městská legenda, které se nejprve smějeme, myslíme si, že si ji můžeme přivlastnit a analyzovat, jenže pak náhle zjistíme, že se bojíme jít sami na záchod a vyhýbáme se pohledu do zrcadla. (31.05.2020)

Heh, Candyman se mi dnes večer, s blesky a krupobitím za okny, nesledoval vůbec lehce, opravdu jsem měl místy bojácné pocity... Velmi oceňuju originální a nepředvídatelný děj, neustále jsem byl zvědavý, co se bude dít dále. Luxusní byly některé lekačky, stejně jako gore, hustá atmosféra se povedla také na jedničku s hvězdičkou. Je to jeden z těch opravdu dobrých hororů, kterých by se na téma Urban Legends dala natočit spousta - škoda že je to (zatím) oblast dost nevyužitá. Horror movie of the year (02.05.2008)