Nikdo se nebude smát

Jakožto velký obdivovatel knih Milana Kundery jsem byl napjatý, jakým způsobem se s touto brilantní povídkou tvůrci vypořádají. Nutno říci, že se jim podařilo celkem hodnověrně přenést atmosféru knižní předlohy do filmové řeči, lhát se skutečně nemá. Motivace k "sebezapírání" byla v povídce teda poněkud jiná, řekl bych trochu přesvědčivější. Jan Kačer se zhostil své úlohy naprosto přesvědčivě, ve filmu nejsou hluchá místa, ani žádná vata. Nejděsivější scéna je scéna z domovní schůze, ta byla opravdu mrazivá. (15.03.2009)

Jan Kačer se zaplétá do labyrintu čím dál nesmyslnějších lží. Film občas hravý, občas mrazivý. A přesto vůbec nepůsobí roztříštěně. A je to zejména zásluha Hynka Bočana a Jana Kačera, kteří mezi protikladně působícími scénami vytvářejí jejich kontinuitu. Velmi funkční byla i drobnost v podobě výkopu na ulici před domem, ve kterém bydlel hlavní hrdina. Třeba chození jen po vyšlapaných cestičkách ve sněhu působí ještě humorně, ale pokud tu trasu dodržujete i poté, co sníh odtál, už to vůbec k smíchu není. (22.03.2009)

Formálně jde rozhodně o velmi zajímavý film, který na první pohled zaujme výtvarně působivou kamerou, bezchybnými hereckými výkony, hutným postižením atmosféry padesátých let (jakkoli se příběh odehrává v letech šedesátých) včetně množství přesně odpozorovaných drobností a malých absurdit z tehdejší každodennosti. Bočanova režie je jistá a zároveň velmi vynalézavá, ovšem ve srovnání s tehdejšími Formanovými či Passerovými filmy neobstojí. Je konvenčnější a místy dokonce trochu nudí. V kontextu filmů "České nové vlny" jde spíše o průměrný, jakkoli kvalitní a přínosný filmový počin... Kromě univerzální poučky o tom, že "lhát se nemá" je film především reflexí padesátých let, kdy se pod taktovkou komunistických mocipánů stala lež a přetvářka hlavní "zbraní" v "odhodlaném boji" za "naše nové a lepší zítřky". Podobně jako mnoho jiných filmů z daného období je ovšem, vzhledem k okolnostem pochopitelně a příznačně, nikoli otevřenou kritikou, ale rafinovanou alegorií, která je sice ideologicky nenapadnutelná, ale přitom pojmenovává mnohé velmi otevřeně a naprosto čitelně. Z tohoto hlediska jde nejen o pozoruhodný hraný film, ale také o zajímavý dobový dokument, dobře ilustrující co a jak ještě bylo a co a jak už naopak v té době nebylo možné veřejně říkat... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Nathalie, triatlet, Slarque, vok, Morloth, Marthos, insurgentes (18.09.2010)

Tak i mně zatuhnul úsměv na rtech. Jakmile vstoupil do Klímova života vlezlý a neodbytný Záturecký, bylo nad slunce jasné, že se jedná o nepříjemnost jako hrom. A to jsem ještě netušila, jak velké kolo dokáže roztočit úpornost a tupost jednoho člověka v době, kdy do soukromého života jedince zasahovali svazáci, soudruzi, výbory a komise. To potom prakticky kdokoli směřoval do temných míst rychleji než plachetník. Každopádně povedený kousek ve všech ohledech. (17.08.2016)

Tak na mě po třech letech, což je pro mě osobní rekord, skočila zase nějaká respiračka. Takže si svou dovolenou konečně po delší době mohu "zpříjemnit" povalováním a relaxací u filmů. Dnes jsem si dala šedesátkovou absurditku na motivy jedné z povídek Milana Kundery, a to Nikdo se nebude smát, kdy se na malou lež nabalují další a další, až je z toho lež jak věž... Ač jiná doba, ta myšlenka je nadčasově aktuální... (06.01.2023)