Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podle anekdotické historky sepsané Milanem Kunderou natočil začínající Hynek Bočan nahořklé, nakonec ani ne příliš veselé zamyšlení nad těžkým osudem slušného člověka, jenž nenalezne sílu jednoznačně odmítnout dotěrnost sebejistého grafomana. Ten totiž plachému kunsthistoriku tak vehementně vnucuje své bezcenné spisky, až mu rozvrátí veškeré pracovní i rodinné jistoty... Působivé je zasazení příběhu do věčně rozkopaných, neupravených pražských ulic.

Lhát se nemá! Zvlášť když se to neumí. Český film podle povídky Milana Kundery ze sbírky Směšné lásky.
Odborný asistent Akademie výtvarných umění Karel Klíma vede bezstarostný život. Má úspěch v práci i u své mladičké milenky Kláry, která se právě nastěhovala do jeho podkrovního bytu. Jednoho dne mu však přijde dopis od jakéhosi pana Zátureckého, který urguje odborný posudek své studie o Mikoláši Alšovi. Klíma nemůže rukopis najít, a tak Zátureckého odbude vyhýbavým dopisem. Netuší, jak moc si tím zavařil. Záturecký jej začne systematicky vyhledávat na fakultě i doma. Za každou cenu po Klímovi požaduje slíbený posudek, který má prý pro něj životní význam. Klíma se napřed dotěrnému chlapíkovi vyhýbá. Po čase jeho rukopis najde, ale zjistí, že jde o grafomanský výplod bez jakékoli hodnoty. Každý pokus zbavit se dotěrného autora je však neúspěšný. To co bylo na začátku drobnou lží, teď pomalu začíná ovlivňovat veškerý Klímův život... Tragikomický snímek vznikl podle povídky Milana Kundery, uveřejněné ve sbírce Směšné lásky. Film s typicky kunderovskou zápletkou o zcela banální události a o jejích nečekaně velkých důsledcích se stal celovečerním debutem scenáristy a režiséra Hynka Bočana. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (104)

Nathalie 

všechny recenze uživatele

Brilancí a hloubek knižní předlohy to (pochopitelně) nedosahuje, zato se k ní (nepochopitelně) přibližuje. Formálně experimentální, hudebně odvážný a po všech liniích hravý Bočanův debut přinesl životní roli pro Jana Kačera (mimochodem jeho fyziognomie vykazuje značnou míru podobnosti s MK) a pro mě osobně jedno z největších překvapení roku. S českou novou vlnou jsem sice rámcově obeznámena, ale tahle anekdota-tragikomedie-ironická hříčka a následné nutné zaplacení účtu v době uličních výboru, schůzí politbyra a všeobjímací kontroly velkého Bratra v podobě malého českého souseda mrazí, baví, okouzluje. Lehce amorální a těžce lehkovážný profil hlavního hrdiny je vytěžen v komických situacích jak vystřižených z amerických screwball comedies, v romanci i ve společenské ironii, jíž tenhle kunsthistorik proplouvá, dokud nenarazí na osudové jméno Záturecký. Pravda zraní, lež vás může zničit a žert dokáže oboje. Publikum v Ponrepu se smálo. A jedna starší dáma to kvitovala nelibě: "Spratkové jedni, nevědí, čemu se smějou. " ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Ten člověk je prostě debil. Malej, nenápadnej, ale snaživej debil.“ Hodně hořké, rýpající ale také zábavné. Zdravící rutina, vyšlapaná cestička, takřka žádný prostor pro soukromí, všudypřítomní sledující a poslouchající sousedé, pomluvy, síla kolektivu. Pak pronásledování a teror na jedné straně, na druhé zas vymlouvání a lhaní, a to vše začíná postupně nabývat čím dál větších a absurdnějších rozměrů, navíc pro hlavního hrdinu i zničujících. A přestože Klíma není žádný svatoušek, tak nějak mu divák fandí a doufá, že se z toho všeho nakonec dostane. Přitom závěr leckoho překvapí. Štvala mě akorát Klára a poněkud jsem nepobral tu narážku v podobě doupě neřesti mladých. Za mě to budou silné 4*. „Ty na nic jinýho nemyslíš!“ - „Myslíš?“ - „Já přece vůbec nemyslim. – „Taky myslim.“ ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Komorní psychologické drama s tehdy tak populárními prvky absurdního dramatu, které bylo v oblibě proto, že umožňovalo za pomoci metafory kritizovat poměry v totalitní společnosti. Film je součástí proslulé české vlny a stál na počátku uvolňování cenzury v českém filmu. Bezprostředně poté následovala řada podobných filmů, jako např. O slavnosti a hostech, které si braly na mušku postavení malého člověka ve společnosti svázané ideologií a mocenskými institucemi. Nikdo se nebude smát je snímek o lidské přizpůsobivosti, zbabělosti a vůbec o morálce. Vypovídá sice ledascos o socialistickém Československu poloviny 60. let, neblahém vlivu nejrůznějších domovních komisí, odborářských a komunistických schůzí, ale hlavní konflikt je nadčasový a s malými úpravami by mohl vzniknout i dnes. Jenže v současnosti se už takové filmy netočí. Nemají totiž patřičný komerční ohlas. Co horšího, srovnání tehdejší situace s dneškem zdaleka nevyznívá v náš prospěch. Vysokoškolský učitel v roce 1965 dá špatný lektorský posudek práci, kterou považuje za nepůvodní. Dnešní rozvinutý průmysl výroby vysokoškolských titulů na našich univerzitách, jehož pouhou špičkou ledovce jsou plzeňská práva, se může hrdinovým morálním dilematům vysmívat. Z recyklace starých materiálů těží nejen vysoké školství, ale stojí na něm do značné míry i publicistika... Po herecké stránce výborné, Jan Kačer předvádí, jako obvykle, maximální nasazení. Celkový dojem: 70 %. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Trojgenerační absurdní moralita, která je vůči manuálně pracujícím (a vždy všechny bedlivě sledujícím) soudruhům a soudružkám stejně sžíravá jako k elitářským intelektuálům a povrchní mládeži. Od drobného úhybu jednoho zpohodlnělého muže film graduje k celospolečenské kritice chorobného egalitářství, pokrytectví a závisti (čím se liší od úžeji zaměřené předlohy). Debutující Bočan prokazuje svůj talent dobrat se podstatného skrze drobnokresbu, když závažnost vyprávění stupňuje za užití nenápadných významových posunů (zprvu komické šmírování je později nemilosrdně obráceno proti Klímovi, z vizuálního gagu s vyšlapanou cestičkou se stává metafora lidské přizpůsobivosti). Zarážející pro mne byla pouze epizoda z mládežnického klubu, prezentující socialistickou mládež na způsob některých dílů Majora Zemana nebo normalizačního krimi Mravenci nesou smrt. 75% Zajímavé komentáře: Nathalie, gudaulin, Amputace, peetriss ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Předlohou pro film byla kratičká Kunderova povídka. Já jsem tu povídku někdy před pár lety čet a pokud si dobře vzpomínám, tak to mělo asi 20 stránek. Možná ani to ne. Osobně si myslim, že na celovečerní film je v předloze prostě málo materiálu, takže je tu opravdu hodně takový tý "umělecký" vaty, aby se nějak natáhla stopáž. Povídku jsem přečetl jednim dechem za pár minut, u filmu jsem se nudil. Mám pocit, že ta tzv. nová vlna je strašně přeceňovaná. Slabý 3 hvězdy. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (5)

  • Odborný režisérský dozor nad filmem držel Karel Kachyňa. V žádném ohledu však Hynku Bočanovi nemluvil do obsazení filmu. S jedinou výjimkou. Původně vybraného kandidáta nedoporučil a díky tomu si Hynek Bočan vybral do role Josefa Zátureckého Josefa Chvalinu. Herec byl nabídkou zaskočen, není divu, v té době měl už šestý rok distanc, a to do té míry, že první natáčecí den vůbec nebyl připraven a neuměl text. Když ho však ujistili, že Hynek Bočan si je svým výběrem jist, podal vynikající výkon. (helianto)
  • První celovečerní film Hynka Bočana. (Elisebah)
  • Jiří Stránský si ve filmu zahrál i roli Kanaďana. (triatlet)

Reklama

Reklama