Nikdo se nebude smát

Tragikomický pohled na společnost prostřednictvím stíhání mladého akademika Klímy neúnavným Zátureckým. Některé scény vyvolají i úsměv, například němohra při skrývání v hospodě. Opakující se absurdita ovšem místy i nudí. Herecky zaujme nejen Kačer (Klíma), ale i Havelková (sekretářka) nebo Libíček (hospodský). (15.03.2009)

Nedivím se, že se ten film Kunderovi nelíbil - jako adaptace jeho stejnojmené povídky to moc zdařilé není. Scénář ke Kunderově textu přidává množství nových motivů i postav, které jsem osobně shledal jako redundantní a otravné. Navíc jsem nikdy moc nemusel Kačerovo herectví (v mých očích se dokonale jako herec zdiskreditoval hraním v přiblbých nekonečných televizních seriálech z posledních let) a přirovnávat ho v tomto filmu k Mastroiannimu mi osobně přijde jako výsměch. Na celovečerní debut to není zlé, ale v kontextu nové české vlny mi to přijde citelně slabší. Za mě spíše znuděnost a znechucení z toho, jak ten film zachází s Kunderovým textem. (27.02.2016)

I Hynek Bočan se v 60. letech krásně rozvlnil a přitom perfektně podchytil společenský úděl doby. Nikdo se nebude smát, protože maloměšťáctví a soudružství dohromady rozhodně není úsměvná záležitost v životě jednice, který si chce žít po svém. Stereotypní cynik a kunsthistorik, volnomyšlenkářská slečna, která má jasný profesní cíl, veřejné schůze, předsudky a jeden otravný grafoman. Humor, drama, ale i dobová satira. (07.08.2013)

Začíná to jako roztomilá komedie o neodbytném "ctiteli", pokračuje jako absurdní drama a končí jako výstižný obraz dusivého komunistického režimu a jím pokřivených lidských charakterů. Hynek Bočan měl v té době pouhých sedmadvacet let, ale režíroval sebejistě, svěže a nápaditě. Hrátky s kamerovými úhly, prostředím a hudbou dávají filmu zvláštní, téměř mysteriózní atmosféru, ovšem přesto bytostně opravdovou. Excelelntní film, bohužel nadčasový. Takové uliční výbory a schůze zapálených kádrováků se schází dodnes. Tentokrát ne v hospodách, ale na twitteru. Několik jsem jich viděl, a nebyl to hezký pohled. (08.07.2022)

Na české poměry dobře natočený film. Jenže geniálnost Milana Kundery spočívá též v tom, že se ve svých knihách snaží o chirurgický vhled do myšlení hrdinů, aniž by jejich osudy zdlouhavě okecával. Píše prostě, ořezává vše nepodstatné, a tak zůstává jen jednoduchý a přesto velmi hluboký pohled du nitra svých (to Kundera rád na začátku románů zdůrazňuje) hrdinů a hrdinek. Směšné lásky jsou fascinující právě touto jednoduchostí a sevřeností, kdy na ploše několika stránek obsáhneme vše podstatné, aniž by se jakkoliv ztratila síla příběhu. Bočan ve filmu okecává a natahuje každou větu, takže divák má pocit, že sleduje manekýnu, která má sice hezký obličej, ale taky obrovský supertěžký zadek, který ji táhne ke dnu. (24.10.2009)