Censor
Censor
Režie:
Prano Bailey-BondKamera:
Annika SummersonHudba:
Emilie Levienaise-FarrouchHrají:
Niamh Algar, Clare Holman, Michael Smiley, Sophia La Porta, Max Bennett, Adrian Schiller, Vincent Franklin, Beau Gadsdon, Andrew Havill, Nicholas Burns (více)Obsahy(2)
Filmová cenzorka Enid je hrdá na svou pečlivou práci: jejím úkolem je chránit nic netušící publikum před škodlivými účinky krvavých scén a jiných drastických záběrů. Její ochranitelský pud je umocněn pocitem viny, že si nedokáže vzpomenout na starý případ zmizení své sestry, která byla nedávno prohlášena za mrtvou. Když Enid dostane za úkol prohlédnout si znepokojivý film z archivu, v němž se vracejí její vlastní mlhavé vzpomínky z dětství, začne rozplétat záhadu a zjišťovat, jak toto děsivé dílo souvisí s její vlastní minulostí. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (58)
Príjemný výlet do VHS-kovej minulosti, kedy mať vo video zbierke Cannibal Holocaust bol zločin. Britské obdobie Video Nasty, kde panoval názor, že horory robia z normálnych ľudí psychopatov (a nie, že zo psychopatov robia kreatívnejších jedincov), je z dnešného pohľadu naozaj zaujímavé. Celkom pekne je tu vykreslená práca cenzorov, ktorý rozhodovali o tom, čo je vhodné a čo nie. Film v pomerne v znepokojujúcej atmosfére a za zvukov zaujímavej hudby rozohráva "psychoanalýzu" jednej takejto cenzorky, ktorá si nesie ťažké bremeno z minulosti. Atmosféra úžasná, príbeh zaujímavý, štylistika viac ako uspokojivá, len škoda záveru, ktorý si išiel až príliš artovou cestou a v konečnom dôsledku spôsobuje, že film nenapĺňa potenciál, ktorý tam rozhodne bol (je). ()
Cenzuru jsem nikdy neměl rád a táhne se to se mnou dodnes. Neměl jsem rád tu někdejší socialistickou a je pro mě těžkým zklamáním, že je ta současná, politicko- korektní, ještě horší. Přesto mám paradoxně v hlavě krátký (relativně) seznam filmů, u nichž si myslím, že by byl jejich zákaz pro diváckou obec přínosem. Ale mlčím, protože i tyto snímky mají své příznivce a bylo by špatné, kdyby jim jejich radost kazil jakýkoliv cenzor (mě nevyjímaje). A o tom, že filmy plné násilí inspirují budoucí násilníky si taky myslím své. V tom případě by měly na diváckou obec působit i snímky plné pravdy, lásky a nezištné pomoci bližním, ale to asi příliš nefunguje, že? Jestli to spíš nebude tak, že záleží na tom, co má ten který divák v hlavě. Sakra, jsem se nějak rozjel... Musím, bohužel, přiznat, že mě Cenzorka bavila víc v prvních dvou třetinách, protože se mi celá záležitost ve finále poněkud táhla, a nezachránily to ani nevystříhané násilné scény. Abych řekl pravdu, byla mi závěrečná třetina více méně ukradená včetně osudů všech zúčastněných. Čekal jsem gradaci, ale místo ní se u mě dostavila nuda, která mi pokazila výsledný dojem. / Poučení: Pokud se ti dělá nevolno, zkus to prodýchat. 3*- ()
Nejak ma to nechytilo. Pravdupovediac, dosť mi to pripomínalo The Hills Run Red z r. 2009, ale bez explicitnosti (až na pár detailov). Zo začiatku dobré, atmosféra hustá, ale od návštevy domu skazeného hororového tvorcu (môj obľúbený Michael Smiley z Luthera a polovičného folk hororu Zoznam smrti) sa to vybralo značne desivým smerom a z minúty na minútu ma to bavilo menej a menej. Kvôli podľa mňa nevydarenej finálnej 20-minútovke nemôžem dať až 3*. ()
Prostředí censorské kanceláře, která za časů Železné lady prostřihávala céčkové krváky tak, aby se z nich Angláni nezbláznili, se mi líbilo a to tak že hodně. A totéž se dá říct o Niamh Algar. I ta zápletka se ztracenou sestrou se dala. Jenže režisér si chtěl hrát na umělce a oslovit především festivalové publikum, což v drtivé většině znamená nevyjádřit se jasně. A to už mi leze krkem. Škoda. 35% ()
Neotřelé a originální i tak by se to dalo popsat. Mít na práci cenzurování filmů může být super práce, ale taky si to musí logicky vybrat svou daň na psychice. Zvláště když máte ještě trauma z dětství ze ztráty sestry. Mělo to solidní atmosféru i napětí. Fajn postavy. Horor co zaujme, ale ne uchvátí. ()
Reklama