Reklama

Reklama

Jeden z příběhů známého cyklu komedií o bandě podvodníčků – Pepanovi, Járovi a Marcele, která se neustále snaží všemožným a hlavně bezpracným způsobem rychle zbohatnout. Tentokrát šéf bandy Pepan vymyslí geniální plán s falešnou stodolarovou bankovkou, s prodejem kradených gobelínů, s okrádáním důvěřivců povětrnými ženštinami a další. Ovšem jako vždy je pronásleduje smůla, ze zisků není nic a všichni nakonec skončí v rukou zákona. Pro Pepana se tento zákon objeví v podobě rodiny dívky Anežky, kterou chtěl oklamat jako sňatkový podvodník… (Česká televize)

(více)

Recenze (65)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Víte, já mám k téhle šéfovské sérii tak trochu ambivalentní vztah. Na jedné straně samozřejmě nejsem slepý a vidím v ní všechny ty filmařské nedostatky, dobu vzniku i třeba to, že Naďa Konvalinková se nehodí pro roli oprsklé prostitutky. Jenže na straně druhé - herci se do toho pustili s tak evidentní chutí, scénáře nejsou až na drobné výkyvy špatné a všechny ty finty i charakterově velmi vyhraněné komediální postavy... prostě se mi to líbí. ()

GIK

všechny recenze uživatele

Skvělá jízda se žigulíkem. Výborné nápady, jak okrást spoluobčany. Ke konci ovšem totálně bezvýchodná situace a tísnivý pocit z toho jak tři vazouni skřípnout Pepana. Přeci jenom pět na jednoho (ještě s jejich otcem a ségrou) je velká přesila. Potrestat podvodníčka ano, ale co je moc, to je moc. 60 % ()

Reklama

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Pepíček pojede bez tlučení. Že jo? Byt máme, svatbu popoženeme. To podvodnictví ti taky vyženeme z hlavy." Být přistiženým sňatkovým podvodníkem není žádná sranda, ale tohle poměrně slušná zábava je. Veksluje se, podvádí se, kradou se koberce z porad, auta, vábí se, probíhají konfrontace s úspěšnějšími podvodníky a šéf to má všechno "pod kontrolou". Používá totiž mozek a proto všechno ví, všechno zná a umí najít nejlepší cestu zpět za soudruhy bachaři. Tak to, Pepane, rozjeď. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Ať si to tu někdo nazývá normalizační komediíí, mně to bavilo. Nárožného mám moc rád a když jsem na konci viděl jak ho odvádějí... :-). Tenhle hodinových film je vlastně složen z kratičkých epizodek ve kterých se partička zlodějů snaží přijít k nějaké té zelené stovce nebo ještě lépe pětistovce. A jelikož partě v níž je jeden specialista na vdovy (Nárožný) a opuštěné paničky a druhý na auťáky (Heřmánek) moc pčenka nekvete, rozhodnou se změnit trestnou svoji klasickou činnost a tím zmást VB. Doposud když se ztratilo auto nebo byly z nějaké osamnělé ženy vymámeny peníze, VB si čla na jisto rovnou pro ně. Jenže někdy je lepší dělat podvodnické řemeslo v němž je člověk zběhlý, než se pouštět do hlubokých a neprobádaných vod zločinu. Na to nakonec přijde i povedená parta a musím říci, že jsem se bavil. Hlavně herectví Petra Nárožného jsem si velice užíval... Když vyprávěl o tom jak byl s bratrem sirotkem v dětském domově a oknem volala - maminko! Dal bych mu nějaké prachy i já :-) ! Tři gobelíny! * * * ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Při pohledu na trojici vypráskaných podvodníčků, jejichž pokoutní alotria končí, jak jinak, nezdarem a potupnou kapitulací, jako by ožil svět Schulhoffových komedií. Bohužel, Hynek Bočan potenciál tohoto (ne)dobrovolného dědictví příliš nevyužil a vsadil všechno na jednu kartu – na osvědčené herce, kteří sice nezklamou, ale jejich komické etudy mají někdy až podobu nevázaných klauniád, jejichž kvalita kolísá. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Prahe, presnejšie v častiach Dejvice, Vinohrady a Staré Město. (dyfur)
  • Natáčelo se i v obci Bělušice a v Praze Vokovicích. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Kriminální prostředí zde používá pro označení policisty slovo „klifton“. Léon Clifton byl fiktivní románový detektiv. Za skutečné autory Cliftonových příběhů jsou považováni Jaroslav Pulda a Alfons Bohumil Šťastný. Cliftonovy fiktivní paměti vydával mezi roky 1906–1911 pražský nakladatel Rudolf Storch. V meziválečném období na něj pak navázalo několik vydavatelů, především Anna Tylová, Václav Jenč a následně Václav Palán. V převážné většině se však už jednalo jen o reedice předešlých Storchových vydání. (sator)

Reklama

Reklama