Víly z Inisherinu

Filmově zvěčněná irská duše 20. let 20. století. Zmar, zoufalství, samota na ostrově kousek od západního irského pobřeží a široko daleko nic jiného, než jen kameny a centrum všeho – tamní hospoda. Prostředí úchvatně smutné, herecké výkony exkluzivní ve všech ohledech, místy vzorově černé a s myšlenkami, kterým jsem občas rozuměl. (13.03.2023)

Druhá MekKhoblihova žvanivá interakce Kolína s Bryndalem už nedopadla tak slavně, jako když kluci tenkrát řádili v Bruggách. Irská občanská válka metonymizovaná do absurdní, pomalu zrající pitoreskní soutěže o největšího a nejzarputilejšího vesnického idiota v zapadlé irské ostrovní ovcošukárně je velmi okatou rádoby Beckeťárnou, možná dokonce méně otravnou, ovšem i tak se spíše jedná o absurdní materiál pro artové hnědopichy a divadelní snoby, kteří tolik milují hledání nestrávených zbytků v hovnech. Absurdní materiál, jehož poetické či černotumorné finesy plně docení snad jen řádně vyincestovaný a s drobným hospodářským zvířectvem léty pokřížený starousedlík keltských widlí a v němž se nepřeqapivě Kokota zase nedočkáte. Čili to tak nějak vcelku nudně, ovšem docela příjemně a rázovitě plyne, zejména díky naprosto skvělým kašparům a nepokrytému honění autora nad krásami Irska. A že je, kurva, nádherné, a nestydí se to ukázat! Pseudoyntelechtuální pětku tedy degraduji na homoseksuální čtyřku a tu na estetickou a výkonnostní objektivní trojku. (20.12.2022)

„DOMA MÁM VELKÝ NŮŽKY. A OD TEĎ, KDYŽ MĚ BUDEŠ OTRAVOVAT, VEZMU JE A USTŘIHNU SI S NIMA JEDEN PRST. A TEN TI PAK DÁM…“ Názornej příklad toho, jak z hovna uplést dramatický drama. Bohužel ani McDonagh s ním „zapráskat“ nedokázal… Takový komorní a smutný a taky občas nudný. Ale vidět se to dá.  Hlavně kvůli kvůli Colinovi, kterej hraje jak o život. Nebo jestli máte kámoše, protože tohle je „velkej“ film o přátelství, ale taky trochu píčovina.   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Hledám způsob, jak ukončit přátelství. 2.) To že jedna ruka netleská vím, ale zajímá mě, kolik prstů je třeba k hraní na housle.  /// Thx za titule „Ivana Ragusa“.                 PŘÍBĚH  ***  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (22.12.2022)

Gleeson je skvelý, hoc áno, asi je pravdou, že mal menej práce. Je to taký klasický bručoun, ale len do chvíle, kým neprehovorí a my si uvedomíme, že na to ide veľmi dobre, akurát prevedenie do praxe je absurdné. Práve kuriózna zápletka je jedným z hlavných plusov sympatickej snímky. Ďalej treba vyzdvihnúť Colina Farrella, ktorý si myslím dostal rolu oveľa náročnejšiu na zahratie. Aj ostatní sú skvelí (Barry Keoghan, Kerry Condon), ale na týchto dvoch, a najmä teda na Farrella, sa predsa len až tak nechytajú. Nádherná výprava a s tým súvisiaca atmosféra. A hudobná zložka. Čakal som, že vzhľadom na údernú, ale jednoduchú zápletku sa začnem po polhodine nudiť, ale ono sa to stupňovalo, takže po hodine som čakal, že sa to môže skončiť skutočne všelijako a pýtal som sa, či to vôbec chcem vedieť/vidieť. Nebudem spoilerovať, ale napokon mi záver pripomínal slovenské filmové zábery: také to hmlisté „nejako sa to asi skončilo, ale nikto nevie ako presne a ak to aj režisér vedel, natočil to naschvál tak hmlisto a otvorene, aby si veci divák domyslel“. To ma trochu sklamalo, mám rád, ak nie je povedané všetko, ale takéto konce sú príliš. Páčilo sa mi, aké držkaté všetky postavy boli; počúvať ich hlášky a dialógy (pripomínajúce tenisový zápas) je fakt radosť. (18.02.2023)

Víly smrti z Inisherinu začínají jako taškařice o nafouknutém egu, ale přerostou v jinotajný příběh o laskavosti a marnivosti. Farrell s Gleesonen pod vedením Martina McDonagha znovu excelují. Špičkové dialogy, pátrání po důvodu toho všeho a velmi pomalu eskalující konflikt pohltí a až na drobnou pomalejší pasáž v polovině jde o excelentní práci. Burwellova minimalistická hudba krásně pasuje. Prostě už tě nemám rád. (17.12.2022)