Metropolis
Metropolis
Metropolis
Režie:
RintaróKamera:
Hitoši JamagučiHudba:
Tošijuki HondaHrají:
Júka Imóto, Kóki Okada, Daisuke Rjú, Tomokazu Sugita, Tošijuki Honda, Rikako Aikawa, Norio Wakamoto, Masaši Ebara, Takaja Haši, Džunpei Takiguči, Kósei Tomita (více)Obsahy(1)
Příběh chlapce a jeho strýce, který je soukromým detektivem, se odehrává v daleké budoucnosti, kdy vedle sebe žijí lidé a roboti, nikoliv však ve shodě. Mnozí roboti jsou nuceni obývat vyhrazené oblasti a je jim přisouzena úloha pouhých lidských sluhů, což samozřejmě nepřispívá ke klidu ani k harmonickému soužití. Když se chlapec setkává s robotem Timou, dostávají se spolu do mnoha komplikovaných situací, v nichž pochopí, jak důležité jsou city, které lidi odlišují od ostatních bytostí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (81)
Nevim nevim. Celou dobu jsem čekal kdy se film nějak rozjede (tak jako Akira), ale bohužel se nijak nerozjel. Spíš se do konce doplahočil! Navíc mi celou podívanou kazil design postav, které vypadaly jako kdyby je kreslili ve studiu Walta Disneyho. Průměrný film s průměrnou zápletkou a průměrnou grafikou si rovněž zaslouží průměrné ohodnocení. 5/10 ()
U Metropolisu jsem se ukrutně nudil. Vážně ukrutně! Absolutně mi nesedl styl, jakým byl příběh vyprávěn - zaujímal víc perspektiv, byl děsivě roztahaný napříč těmi skoro dvěmi hodinami a vlastně jsem ani pořádně nepochopil pointu. Vztah robotky Timy a Kenichiho byl děsivě plytký, přitom na něm měl podle všeho příběh stavět, takže konec v podstatě nevzbudil žádné emoce. Definitivním hlavním hrdinou zde byl zkrátka detektiv Shunsaku, zbytek byl plochý a nezajímavý. To samé prezentovaný svět - povrchově naťuklé jeho fungování, ale jinak nic nebylo podkresleno jakoukoliv logikou, vysvětlením, čímkoliv, co by případného zájemce o fungování zdejších technologií mohlo trochu upoutat. Obecně vůbec nevím, jak se tohle někomu může líbit, ale pro mě, za mě. Já se prostě nudil, Tezuka evidentně není pro mě. ()
Na první pohled film pro děti, ale není tomu tak. V očích většiny evropanů je to bláznovina z japonska. Ve skutečnosti vidíme důstojný remake německé klaciky z roku1927, o které bych se jinak nedozvěděl. Rozjezd filmu byl trochu pomalejší, ale tak nádherná animace si zaslouží 80%. ()
Vcelku zajímavý snímek, vycházející z Metropolis a přidávajíc cyberpunk se lehce podobá Matrixu (i když onu síť zde tvoří jen elektrické obvody, měl jsem ten pocit). Ale co mě velmi zaujalo, byly skryté symboly, například Tima sedící na křesle, když se stane součástí věže, v záběru je tvar kříže, je to její ukřižování nebo se stává bohem? Tenhle film, i když se může zdát povrchní, má velkou hloubku, takže vidět jednou nestačí... Ale upřímně řečeno, zas tak mě to nezaujalo, abych rozkrýval dále než už jsem došel, na konci film ztratil své kouzlo, asi za to může zcela nesmyslná úplně poslední scéna, "záběr" na rádio a ona jedna věta, velký nesmysl, který pro film neznamená vůbec nic nebo úplně vše, a protože je to konec, vše to být nemůže... Snaha o přesah, trochu připomínající hollywoodský trik, kdy na konci filmu, který vlastně ani nemůže pokračovat, protože to hlavní umřelo, je vsunuta malinká tečka, která ve své podstatě je tečkami třemi, a zde je to neodpustitelné... Motiv chlapce a tajemné dívky mi velmi přimomněl Miyazakiho Laputa: Castle in the sky, zejména scénou, kdy Tima vypadá jako anděl, její vlasy silně vlají ve větru, "kamera" se kolem ní otáčí dokola, scéna jako vystřižená z Laputy... ()
K čemu byla platná perfektní animace, detailně propracovaný vizuál (s nezvykle staromilsky "dětinským" designem postaviček odkazujícím k letité manga předloze) a nesmírně nápadité "futuretro" město/společnost, když emočně plochý příběh honící příliš mnoho zajíců naráz mě prostě nevtáhnul ani nezaujal? I ta originální jazzová hudba mi chvílemi přišla nemístná a neatmosférická, nejvíc v přepáleném explozivním finále. ()
Na stupnici mým oblíbených anime, patří Metropolis druhá příčka. Pro zvědavé čtenáře, vede Vampire Hunter D: Bloodlust. Metropolis už jsme ho viděl několikrát a stále mám pocit, že není okoukané. Film se inspiruje svojí mnohem starší předlohou a snaží se ji tak trochu reprodukovat. Problematika, je tady ovšem trochu jiná. Stroje jsou zde, vykresleni jako bezprávní „otroci“, kteří nemají pro lidi žádnou důstojnost, přitom však jsou inteligentní i „citliví“ a rozhodě se nehodlají se svým osudem smířit. Setkáte se zde i s megalomanským majitelem Zikuratu, který sní stále po větší moci a také s robotem Timou, který má mnoho společného s lidmi a snaží se poznávat, sám sebe a své city. Příběh má tedy jednak sociální rovinu robotů ve městě, tak rovinu osobní mezi Timou a jedním malým chlapce. K dobrému příběhu si pak přidejte velmi dobrý hudební doprovod a zejména finální, závěrečnou scénu filmu, ta se vám opravdu vryje do paměti. Pokud hledáte kvalitní anime, tak neváhejte a poměrně nízkého hodnocení ostatních se nelekejte. :-) ()
Vyrazilo mi to dych. Nemám slov na toto úžasné anime. Časom možno napíšem aspoň nejakú tú myšlienku, lebo teraz som nimi prepchatý... ()
Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4 *. Avšak ocelové město, obzvláště s podzemními zónami, bylo okulahodící, zajímavá byla i hudba. Díky některým, pro mě ne tak zajímavým, pasážím to na 5* nevidím. ()
Celý film je koncipován jako pocta původnímu filmu (po stránce hudební a celkovou architekturou města). Díky silnému vtáhnutí do děje mě dostalo po deseti letech anime (před tím to byla Princezna Mononoke, po druhé když jsem viděl Pronceznu, tak to nebylo ono). Těším se až ho uvidím po druhé. ()
Obvyklé kyberpunkové tropy, utopené v omáčce podivuhodné chuti. Tak autisticky precizní urbanistické omalovánky by si zasloužily, aby se na jejich pozadí odehrávalo něco méně adolescentního, méně hikikomori, než jalově vyjádřené touhy po otcovském uznání a vlhké sny o nevinné, silné a zároveň ultra submisivní robotické sexuální hračce. To dobré: elektro jazzový soundtrack na pomezí Delty, soundtracků z filmů Woodyho Allena a tucky Parov Stelara; animace postav připomínající dílem Fallout, dílem Byl jednou jeden život; lehké, bohužel málo četné odkazy na nedostižnou klasiku Fritze Langa. ()
Skvělé anime. Příběh je vyrovnaný, závěr je silný a animace zajímavá. Hudba mi moc neseděla, ale spíše proto, že jsem u takového příběhu čekala jinou, dá se na ni zvyknout. Jen do toho. ()
Čekal jsem trochu více. První část se mi líbila, ale závěr byl poněkud hektický. Vizuální podání je zajímavé, ale příběh je velmi jednoduchý (skoro bych řekl fádní) a postavy příliš vyhraněné. Silné 3*. ()
k filmu mám stejně rozporuplný vztah jako k jiným ze soudku japonské anime - jednotlivé scény mě dokáží dost zaujmout, ale celek mě ne a ne nadchnout.... ()
krasne, ale v nekterych momentech prilis sladke. rozhodne ne dokonale. ale zase hodnotim neco, jehoz "original" sem jeste nevidela. takze si asi pekne sednu a kouknu se na variantu z roku 27 :) ()
Japonci opäť nesklamali. Čo scéna, čo pozadie, to polnohodnotné umelecké dielo v štýlovom sci-fi a dokonalé do posledného detailu. Zaujímavý character design bez dôrazu na proporcie mi pripadal veľmi nekonvenčný v tom najlepošom zmysle slova. Animácia perfektná, o tom sa ani netreba rozpisovať. Jediné, čo by som vytkla tomuto filmu bol príliš skorý strih, scény tak pôsobili, akoby boli predčasne ukončené. Takisto, objavovalo sa tu na môj vkus príliš veľa kruhových zatmievačiek, ktoré boli použité aj uprostred scény, napr. na upozornenie na určitý predmet, čo mi prišlo absolútne nepotrebné. V každom prípade, aj to sa dá pri takto vizuálne prepracovanom filme prepáčiť. ()
Musím pochválit hudbu. "I can't stop loving you!" bude asi patřit do mých nejoblíbenějších filmovo - hudebních momentů vůbec. Nicméně, z krásného vizuálu na mně číšil jenom chlad, což u filmu, který se zabývá emocemi je set sakramentsky špatně. ()
Japonská předělávka německé klasiky v animé stylu. Pro mě trochu zklamání z animované stránky, i když závěrečná destrukce byla úchvatná, lehce komplikovaný děj, poněkud nejasná motivace některých postav, zejména pokud neznáte původní verzi, zvláštní soundtrack vzhledem k ději. ()
Velká škoda, že se autoři rozhodli pro vzhled postav, jako z komiksů o Tin Tinovi. V porovnání s krásným a do detailu vymazleným designem města je to opravdu do očí bijící. Když pak takové postavy, co vypadají jak veselé figurky z nějaké pohádky, jednají jako dospělí, není to uvěřitelné ani za mák. Děj se tak nějak nekoná, vše se motá v kruhu stejně jako pohyb hlavních postav po městě. Konec je pěkný, ale nijak moc originální. Hudba se mi velmi líbila a to nejsem jazzový či bluesový fanoušek. Celkově rozpoluplné pocity s asi nakonec převládajícím zklamáním. 50% (hlavně za to nádherné město) ()
Chápu, že inspirací tomuto dílu bylo původní Metropolis (1927), a ani se nedivím, že se adaptace ujali Japonci skrz jejich oblíbený žánr sci-fi animé, jelikož robotika a příběhy o stvoření umělého nadčlověka, to už je asi takový jejich filmařský fetiš. Nicméně animáků z jejich dílen s touto tematikou jsem již zkonzumoval nemálo a tento dle mého utkvívá v podprůměru... 50% ()
Velmi zajímavé. Opravdu vynikající konec. Možná by příběh mohl být ještě o něco dospělejší ve všech směrech. ()