Režie:
Peter BogdanovichKamera:
Robert SurteesHrají:
Timothy Bottoms, Jeff Bridges, Cybill Shepherd, Ben Johnson, Cloris Leachman, Ellen Burstyn, Eileen Brennan, Clu Gulager, Sam Bottoms, Randy Quaid (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Příběh městečka, kde nikdo nechtěl zůstat. Na začátku 70. let zaznamenal Hollywood svůj zatím poslední umělecký rozmach. Jedním z nejdiskutovanějších filmů té doby se stalo Poslední filmové představení režiséra Petera Bogdanoviche (nar. 1939). Někteří kritici ho dokonce označili za „nejlepší filmový debut od Občana Kanea“, neboť netušili, že režisér už má za sebou jeden hraný film, natočený pro Rogera Cormana (Terče z roku 1967 s Borisem Karloffem v hlavní roli hororové hvězdy, která silou své osobnosti zlikviduje sériového vraha). Dějištěm je texaské městečko Anarene v roce 1951. Vítr se prohání jeho prázdnými ulicemi a ti lidé, kteří tu ještě bydlí, nacházejí rozptýlení v místní hospodě s hernou a ve starém kině. Obojí vlastní Sam, zvaný Lev, svědomí městečka a jeho obyvatel, který ještě pamatuje dávno minulé dobré časy. Jeho chráněnci, kapitáni školního fotbalového týmu Sonny a Duane se snaží užívat si života v pomalu umírajícím městečku. Jeho zánik symbolizuje poslední představení v místním kině, kam už skoro nikdo nechodí, protože většina lidí má doma nový druh zábavy – televizi. Zánik kina znamená nejen zánik posledních zbytků místní kultury, ale také zánik komunikace mezi lidmi. Bogdanovich natáčel na černobílý materiál (vynikající kamera veterána Roberta Surteese) a místo konvenčního hudebního doprovodu použil řadu dobových nahrávek (zejména písničky Hanka Williamse), což se od té doby stalo běžnou praxí. Mezi hereckými výkony nezazní jediný falešný tón. Vynikají zejména westernový veterán Ben Johnson (Sam Lev) a Miss Chicago z roku 1946 Cloris Leachmanová (trenérova manželka Ruth), kteří za své kreace obdrželi Oscary, ale také oba mladí představitelé Timothy Bottoms (Sonny) a Jeff Bridges (Duane), pro něž film znamenal první velkou hereckou příležitost. V úloze Jacy debutovala modelka Cybill Shepherdová, jejíž intimní vztah s Bogdanovichem během natáčení negativně ovlivnil jeho i její další kariéru. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (101)
Tak tímhle se u mě Bogdanovich nesmrtelně zapsal. Možná nejlepší retro, jaké jsem viděl. Černobílá evokuje šedou poválečnou realitu a hlavní postavy žijí v pustém zapadákově a prožívají svoje slasti a strasti. Silný nostalgický prožitek za melodií odrhovaček Hanka Williamse. Cybill Shepherdové se debut více než povedl, herecké výkony obecně bez chyby. Nevtíravý a podmaňující filmový zážitek. ()
29. Zlatý Glóbus za rok 1971 - cena (1) - *Nejlepší herec ve vedlejší roli - Ben Johnson + nominace (5) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Ellen Burstyn, Nejlepší herečka ve vedlejší roli - Cloris Leachman, Nejlepší režie - Peter Bogdanovich, Objev roku (herečka) - Cybill Shepherd ()
Takovej zajimavej film o obycejnejch vecech. Prvni, co me pri jeho sledovani napadlo, bylo, ze na dobu vzniku je dost odvaznej, ze zacatku sice holky vyrvavaj, ze otehotni, uz kdyz jim kluci strkaj ruce pod sukne, ale jak pribeh postupuje, tak si to stale vic lidi zacne ve filmu rozdavat a dokonce neni ani nouze o nejaky ty odhaleny kozy a jednu party bez obleceni u bazenu. Jinak pribeh je sice pomalej, ale nenudi, i kdyz druha polovina uz je precejen zbytecne dlouha a dost roztahana a je to proste film o osudech par mladejch lidi v jedny desny prdeli nekde v Texasu, kde je jedno kino, jedna herna a jedna restaurace a cely vypada jak kdyz vypadlo z westernu. Z hercu stoji za zminku mladickej Jeff Bridges, kterej uz se bohuzel v druhy polovine filmu vyskytuje jen zridka, pekne mrchu hrajici Cybill Shepherd a samozrejme Timothy Bottoms. Taky se tu mihne mladej Randy Quaid. Ale celkove hrajou dobre vsichni. No a jeste musim zminit paradni dobovou hudbu, ktera hraje prakticky neustale, i kdyz misty dost potichu, ze neni skoro slyset. Na 5* to sice neni, ale i tak me to prijemne prekvapilo. ()
Zvláštní, smutný závan nostalgie. Jako okamžik života zaznamenaný na černobílý polaroidový snímek, který už dávno odvál vítr a dneska leží pod prachem zašlých vzpomínek. Radosti i bolesti jednotlivců, o nichž by zdánlivě byla škoda mluvit, přitom jejich příběh budete sledovat napjatě a jedním dechem, jako by se vám odehrával přímo před očima. Neskutečně živoucí podívaná, která rozhodně sílí s každým dalším zhlédnutím. Bogdanovich uměl zaznamenat esenci prostředí a doby. ()
Galerie (81)
Zajímavosti (36)
- Ben Johnson sa stal prvým hercom, ktorý za svoju rolu v tomto filme získal najlepšieho herca vo vedľajšej úlohe na Oscaroch, BAFTA a Zlatých glóbusoch. (Arsenal83)
- Snímek vychází z románu „The Last Picture Show“ z roku 1966 od Larryho McMurtryho. (Zetwenka)
- Bogdanovich povedal, že si celý film strihal sám, ale odmietol sám seba titulovať ako strihač, pretože usúdil, že mu stačí rola režiséra a spoluscenáristu. (Arsenal83)
Vivisekce životních nadějí, bolestivé lámání křídel, rozbíjení iluzí, jak v procesu dospívání narážejí mladí v rozletu na omezené možnosti svého životního losu v ospalém texaském maloměstě, jež se jim před dokořán vytřeštěnýma očima ještě prudce smrskávají s každým chybným krokem, jehož se v panice a sobectví z mláděcího pudu sebezáchovy a nerozvážné soutěživosti zbrkle dopustí, s každou nechtěnou hrubostí a krutostí vůči ostatním, lapeným s nimi příliš natěsno ve stejné pasti. *** Člověk se tak může snadno o všechno cenné z toho bídného přídělu připravit dřív, než to pochopí, jenže ta iniciační zkušenost, při níž může napáchat nevratné škody na sobě i na druhých, se nedá předat z generace na generaci, aby ti nově dospívající byli opatrnější, či snad vypočítavější, každý ji musí bolestivě a trapně prodělat sám za sebe za tichého, napjatého přihlížení a sekundování ostatních, kteří drží palce a pragmaticky počítají možné škody a přínosy. Mladí dovedou být krutí a cyničtí, protože ještě nerozumí, dříve narození proto, že rozumí, a přestože všichni zkoušejí strategie a taktiky a poučení rodiče se snaží zajistit dětem lepší podmínky, tu hru stejně nemůže nikdo vyhrát na úkor ostatních a nakonec jsou v tom stejně všichni společně a víc než kdy jindy tu platí, že peklo jsou ti druzí, dost často námi zranění a zrazení. Čest výjimkám, jež to všechno, co se napáchalo v začátcích, relativně včas velkoryse překlenou a s tím málem, co jim po sečtení ztrát zůstane, dokáží nakládat se získanou pokorou, smířlivostí a respektem - ledaže právě tahle rezignace je jen dalším kruhem pekla v příští instanci, sebemrskačským pokrytectvím a nejcyničtější strategií ze všech možných, s níž se budou tiše podílet na bolestivé a trapné vivisekci mladší generace, sbírat drobky z jejich rozprášených snů a hladově se rozhlížet, čím by si v tom zmatku jejich rozhlížení se a bezútěšném sebeuvědomování mohli sami na chvíli přilepšit ke svému údělu. Vždyť nejspíš stejně žádná dobrá cesta, jak z toho ven, neexistuje, tak jakýpak copak. Leda ven z toho - jako se možná vymkla Jacy a jako se - možná - vymkl Duane, ale to by znamenalo natahovat ruce po nezaručených chimérách holubů na střeše a tohle je příběh těch, kdo se drží svých jistých vrabců. Snímek obnažuje limity naší provázané lidské koexistence až na holou, tvrdou kost, a nasvěcuje (byť neposvěcuje) pravdy a principy, jejichž platnost se ani náhodou neomezuje na nezáživné texaské maloměsto z padesátých let. Mrazí z něj právem a právem vyvolává marnou (?) tesknotu po vyšším, lepším, čistším, ušlechtilejším a včasnějším spolubytí a cílech, jež by se krok za krokem neměnily pro svou čistotu, bezelstnost a stále menší představitelnost v prach o tolik dřív, než se prachem staneme i my. *** I filmařsky je to velký skvost, debut Cybill Shepherdové nemohl být přesvědčivější, i všichni ostatní hrají tak, jako by se tam narodili, vyrostli a zmalomyslněli, a snímek sám je zachycuje s nekonečnou něhou, pochopením a nostalgií. Mistrovské dílo, jakých je málo. ***** Kdybych tenhle film promítala v kině, pustím spolu s ním v rámci skladebného večera Štvanici (https://www.csfd.cz/film/7191-stvanice/komentare/?comment=9513403) a Americké graffiti a další den Kolt pro leváka a Rebela bez příčiny. Další večer pak Tramvaj do stanice Touha a Kočku na rozpálené plechové střeše. Pak Kdo se bojí Virginie Woolfové. A na závěr po krátkém oddechu osmidílnou sérii Ostré předměty (https://www.csfd.cz/film/439815-ostre-predmety/komentare/?comment=11322193). *~ () (méně) (více)