A Time to Love and a Time to Die
Režie:
Douglas SirkScénář:
Orin JanningsKamera:
Russell MettyHudba:
Miklós RózsaHrají:
John Gavin, Liselotte Pulver, Jock Mahoney, Keenan Wynn, Erich Maria Remarque, Dieter Borsche, Barbara Rütting, Thayer David, Charles Regnier (více)Obsahy(2)
„Když člověk nic nežádá, je ze všeho dárek.“ Příběh lásky, která rozkvetla na špatném místě a ve špatnou dobu... Mladý německý voják Ernst Graeber strádá na východní frontě. Po několika letech se konečně dočká vytoužené dovolené a rozjede se do rodného města. Namísto domova však nachází jen ruiny, o jeho rodině nikdo nic neví. V rozbombardovaných ulicích potká bývalou spolužačku Alžbětu a začne se s ní scházet… Americký režisér dánského původu Douglas Sirk vyrůstal v Hamburku a s Německem jsou také spjaty začátky jeho tvůrčí dráhy. Prosadil se jako režisér melodramat a hudebních snímků, zejména dvojicí titulů s populární švédskou zpěvačkou Zarah Leanderovou K novým břehům (1937) a La Habanera (1937). Pak odešel do exilu a v roce 1939 získal smlouvu v Hollywoodu. Vrcholem jeho tvorby je série melodramatických filmů z padesátých let, jež realizoval pro společnost Universal. Dva z nich, Nádhernou posedlost (1954) a Psáno ve větru (1956), uvedla v minulých letech i Česká televize. Nyní divákům přinášíme i jeho předposlední film – adaptaci světoznámého protiválečného románu E. M. Remarquea, který si ve filmu dokonce zahrál roli profesora Pohlmanna. (Česká televize)
(více)Recenze (41)
No Konecne Dagles Sirk /Tarnished Angels, Psane ve vetru/ bez Roka Hadsna. Pribeh o laske nemeckeho vojaka k zene, o rozbomardovanej krajine plnej ruin. Jo, jo viem kto bol Eryk Marija Remark - a ze najprv dal sladky zaciatok, pohodu, klud a harmoniu, aby potom bol drsny a rad lame iluzie o stasti a klude. Napokon, na tomto sa nesie aj spominany d film. A dovodom vysokeho hodnotenia je ze je to rezisersky na urovni a dialogovo tiez : 77 % ()
Remarqueovu predlohu som čítal dávno a mnoho z nej som zabudol. Ani presne neviem, či bola výrazne kvalitnejšia ako to, čo z nej vytvoril Douglas Sirk. Film disponuje všetkými nedostatkami, ktoré boli typické pre väčšinu produkcie Hollywoodu v tých rokoch. Nenašiel som prakticky nič, čo by ma na filme zaujalo. Tri hviezdičky sú dôsledkom mnou nastaveného hodnotiaceho systému, nie prejavom môjho celkového dojmu. ()
I na malé ploše (začátek filmu) se Sirkovi podařilo působivě zprostředkovat syrovost a bezútěšnost východní fronty (rok 1944), John Gavin je výborně obsazen do role slušného Němce (příslušníka wehrmachtu), ale proboha, když pro scénu dojíždějícího večírku u Ernestova bývalého spolužáka Bindinga angažoval režisér dvě krásné herečky (blondýnu a brunetu) a svlékl je do spodního prádla (černého a bílého), proč se pak věnoval jen blondýně a tu druhou nechal povalovat se mimo záběr na předložce ze lví kůže? Celá práce s kontrastem vyšla úplně vniveč. ()
Nie je to ako kniha, ale určite sa k tomu blíži a zdá sa že samotný spisovateľ bol spokojný. Inak by sa na tomto projekte nezúčastnil a sám som vlastne v šoku pozeral, že Remarque si tu struhol normálne že vážnu rolu. Film prináša to tradičné remarkovské spojenie šťastných chvíľ s neútešnou situáciou, ktoré môže vyústiť len v tragédiu. Zároveň tu vidíme "dobrých" náckov, chlapcov, ktorí boli len niekam poslaní plniť určitú úlohu, ale vo svojom vnútri túžia žiť normálne. Dnes sa už také nevidí, všetci sú paušálne nazývaní fašistami a náckami, dokonca aj takí, čo s fašizmom majú pramálo spoločné. Na druhej strane Klaus Kinski ako ten pravý nácek bol už len ksichtom výnimočne zahraný. ()
Typický Remarque. Keď ide o vojnu, tak najskôr romanticky poblázni a zaláskuje, ďalej čitateľa/diváka veľmi pevne spojí s postavami, aby potom na záver zobral všetky ilúzie o budúcnosti a šťastí... Okúzlujúci snímok, no zároveň i veľmi depresívny, takýto guláš rôznorodých pocitov po filme sa dostaví len málokedy. 85/100 ()
Galerie (52)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (5)
- Režisér Douglas Sirk, který se narodil v Německu dánským rodičům, začal svou kariéru natáčením filmů pro německé Ufa Studios, ale během nacistického režimu ze své země uprchl. Když byl tento film natočen, Sirk nemohl používat studia Ufa, protože se nacházela v sovětském sektoru okupovaného Berlína. Proto se studiová práce prováděla v Central Cinema Company Studios ve Spandau. (sator)
- Sekvence ruské bitevní fronty byly natočeny v severním Bavorsku. Pro natáčení ve válkou zničeném Berlíně postavil štáb vchody, východy a schodiště v bombardovaných budovách a zpevnil budovy, kde se plánovalo natáčení. Oddělení speciálních efektů vyhodilo do povětří čtyři částečně zdemolované budovy v Berlíně pro scény bombardování. (sator)
- Film byl zakázán v Izraeli a Sovětském svazu kvůli jeho neobvyklému soucitnému zobrazení Němců během druhé světové války. (sator)
Reklama