Divoké včely

Poněkud nepravdivý, nadsazený a nepřesvědčivý pohled do života venkovského lidu zrakem nezkušeného režiséra (nebo snad scénáristy?). Ani herecké výkony nepřesvědčují a vcelku je tedy tento snímek rozpačitý. Inu, nepodařený debut ale neznamená celoživotní prohru Bohdane Slámo. Kdo se snaží, dojde jednou ocenění. "Venkovský učitel" se povedl nesporně lépe. (29.12.2008)

Naprostý souhlas s PinokKiem, když jsem film viděla kdysi dávno se školou v kině poprvé, dala bych mu bez milosti odpad. Pak se dopracoval na tří hvězdy, nyní musím o hvězdu přidat a až budu mít někdy hodně melancholickou náladu bude to hnedka plná palba. Tak nějak mi tento film připomíná tezi z Kytice od Erbena, že kdo se vzpírá svému osudu bude potrestán a osudu stejně neuteče i kdyby se snažil na sto tisíckrát. Docela to děsí a je to jeden z mála filmů, kde bych uvítala kladný konec. Jsem z toho nějaká přešlá, že bych měla asi taky tu deprési. ? No, jo mně už všechno taky sere. U Divokých včel je to krásný kontrast třeba k filmu Cesta z města, kde se snaží utéct zpátky do lůna přírody a tady se tak pachtí, aby se z toho vidláckého lůna vyhrabali někam dále a nakonec stejně zjistí, že je to vlastně úplně jedno. (18.11.2014)

Miluju tento film. Viděla jsem ho už asi 10x a nikdy mě neomrzí. Do Jiříkova, kde se film točil, to nemám z domova daleko a tak mě nic nepřekvapilo, ani babky popíjející zelenou, ani rádoby solidní babička Pavla Lišky hrající automaty. Překvapilo mě jenom, příjemně samozřejmě, jak trefně dokázal Bohdan Sláma tuto drsnou realitu zobrazit, přišlo mi, jakoby natočil film o naší vesnici. Vilhelmová, Liška a Dušek byli tak přesvědčiví, až to vypadalo, že byli stejně jako Zdeněk Raušer nalezeni přímo v zapadlých koutech severní Moravy. Pro hodně lidí to bude film o ničem, ale pro mě je pravým opakem, všeříkajícím filmem ze života a o životě, s veškerou krutostí a beznadějností, kterou život přináší, obzvláště když žijete na tak „bruntálním“ místě. 26.11.2006 (26.11.2006)

Ten, kdo žil alespoň chvíli mimo satelitní městečko v nějaké české vesnici, cítí a ví, že Bohdan Sláma ve svém celovečerním debutu nepodvádí, ani nelže. Jeho film je tak autentický, že jsem ve svém okolí při jeho prvním zhlédnutí byl schopen identifikovat téměř všechny postavy z něj. Je to sice mírně stylizovaný, ale velmi realistický obrázek zapadlého a polozapomenutého světa, o kterém si lidé z Prahy myslí, že už ho dávno odnesl čas. Je pravda, že je to obraz posunutý tak do data vzniku tohoto snímku, dnes již se situace hodně mění, ale zajeďte si někdy na hasičský ples někam do Sudet či navštivte třeba jen na pár hodin takový Květušín na hranicích vojenského pásma Boletice...a náhle budou kolem vás chodit postavy z této trpké komedie. Nedějovost je záměrným tvůrčím prvkem, jelikož přesně odráží zakonzervované bezčasí zobrazovaného prostředí. Sláma navíc exponuje panoptikum postav, většina z nich je sociálně či existenčně handicapovaná, jediné, co je spojuje, je silná síť sociálních vazeb, které také určují pevnou společenskou roli. Výčet je skutečně přesný - ten, který dokázal z daných poměrů odejít (Marek Daniel), arogantní sebestředný macho (geniální Jaroslav Dušek, v té době ještě na mediální vlně), vesnický frája, který se vyzná, umí se otáčet a má před sebou zajištěnou budoucnost (dokonalý Pavel Liška), nepraktický a ve svém konání směšný zhrzený intelektuál - ,,zapadlý vlastenec" (Cyril Drozda), mladá pohledná, ale dosud svobodná matka (Vanda Hybnerová), neustále vitální a rázná postarší dáma atd. atd. Co odlišuje Slámův vynikající a popisný debut od podobně tematicky usazených lidových komedií Troškových? Především upřímnost, neokázalost, syrovost, doslova antikomerčnost... Tam, kde chce Troška především populisticky bavit své publikum, tam se Bohdan Sláma snaží cosi popsat, na cosi poukázat, zachytit genia loci, vydat svědectví... To samé dělali režiséři české nové vlny, zvláště pak Miloš Forman, který, stejně jako Sláma, jako místo, kde se nejlépe zobrazí vesnické charaktery (tedy dojde k dějové katastrofě), vnímá taneční zábavu (potažmo tedy hasičský ples). Sláma ji inicioval dokonale (to stejné zopakoval později i ve Venkovském učiteli) a je to, podobně jako v Hoří, má panenko, umělecký i dějový vrchol filmu. Pod rouškou zábavy se něco pozvolna mění...i když možná vlastně ani ne... Nehledě na to - taneční ,,číslo" lokálního Majkla (dostávající rychlým vývojem děje úplně nové konotace) je skutečně silným obrazem... Tak kdyby už nic jiného, tak jsou Divoké včely v tuzemsku filmem s tím nejoriginálnějším hudebním doprovodem - kde jinde zaslechnete slovenské lumeny Tornádo Lou či neodolatelnou coververzi Hlavsových Muchomůrek od zábavové kapely Pohodovka?:-) Podobné filmy: Indiánské léto, Mistři, Hoří, má panenko, Venkovský učitel, Utrpení mladého Boháčka, Intimní osvětlení, Dým bramborové natě (16.11.2006)

Takový formanovský snímek o lidech z vesnice. Naštěstí se to nebere příliš vážně, herci hrají skvěle, jen větší myšlenku nebo příběh to zkrátka nemá. U toho Formana totiž bylo vždy něco řečeno v podtextu. Tohle je film "jen" o těch lidech, bez onoho podtextu navíc, který ozvláštňuje Hoří, má panenko nebo Lásky jedné plavovlásky. Proto jen silnější tři, na slabé čtyři hvězdy to nevidím. (05.07.2014)