Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V malé chodské vsi žijí lidé s každodenní starostí o živobytí. Mnozí jsou odkázáni na práci na velkostatku. Proti zdejším nedůstojným poměrům se dokáže vzepřít pouze farář Jiří, ale stejně se nedočká vděku, protože šafář štve vesničany proti němu. Na panském pracuje také strojník Staněk, jehož syn Ondřej studuje na gymnáziu. Chlapec by rád pokračoval v Praze ve studiu práv a je velmi zaskočen matčiným přáním, aby se stal knězem. Matka spoléhá na faráře, že Ondřejovi domluví. Jiří byl však kdysi ve stejné situaci, a tak ví, jak těžké je dobře vykonávat poslání, které si člověk sám nezvolí. Navíc Ondřej má rád Hanči Vachudovou a rád by ji jednou viděl po svém boku. Mladík na chvíli uvěří zlým pomluvám a na Hanči zanevře. Ta zjistí, že bude matkou, otce však neprozradí... (ČSFD)

(více)

Recenze (6)

mchnk 

všechny recenze uživatele

Docela slušný dramatický příběh z kulisové vesnice naráží na přehnaně tlačené emoce, Šmeral vyloženě zklamal, a na ukvapený závěr, který dříve neřešitelné situace dokázal během několika málo minut vyřešit. Morální souboj služebníka božího s rozmařilou vesnickou buržoazií a bezohlednými praktikami fabrikantů má sice silné vyznění, ale celkově je pro mne snímek spíše průměrný. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jiří Slavíček vůbec nebyl špatný režisér, naopak, tomuto filmu lze vytknout jen máloco, snad jen to, že byl prakticky celý natáčen v barrandovských exteriérech, což bylo až příliš znát. Herecké výkony byly výborné, i Vítové tahle role sedla snad víc než její slečinky, s věčně kňouravým "ále, mamko...". Kreuzmann výborný, Štěpánek sehrál faráře, jemuž byla lidská spravedlnost nade vše, standardně skvěle... A tak bych mohl pokračovat a jen chválit. Romány J. Š. Baara z prostředí fary jsou plny spisovatelova vlastního osudu, a tak i Cesta křížová ukazuje, jak těžké bylo rozhodnout se pro kněžskou dráhu a vzdát se světských radovánek, přitom pak čelit podrazům, které na něho dělali jeho farníci. Ten film vůbec není nábožný, je takový, jak život poznal Baar, a ač vědecký ateista, jeho romány mám velmi rád. ()

Reklama

Mariin 

všechny recenze uživatele

Drama z chodského venkova podle románu J. Š. Baara je napínavější než leckteré americké thrillery. Všechno je velmi reálné a pravděpodobné: hamižnost velkostatku, chudoba lidu, pokrytectví bab, ješitnost a zákeřnost pantátů a osamocenost faráře, kterému jde o dobro a pravdu. Film se drží literární předlohy, ale přece jen tu trošičku chybí více klasických kladných postav, nechce se věřit, že by většina vesnice byla tak zlá. Zde jsou kladní kromě faráře Jiřího jen místní outsideři: opilec Vachuda, Staňkovi a Hanči. V tomto smyslu by film mohl sloužit komunistům jako sociální kritika, ale skeletem dobra jsou tu ještě patrné křesťanské principy a proto se- pokud vím - film v televizi před rokem 1989 nevysílal. Kromě vlastního děje jde o velmi cenný etnografický materiál, doklad dobového života na vesnici (kolovrátky, tkalcovský stav, mlátička, úředník velkostatku, patronát nad kostelem, hanba svobodné matky, osud sirotka atd.). ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Toto vesnické drama s náboženským podtextem natočené podle románu J.Š.Baara jsem viděla prvně. Zaujaly mne skvělé herecké výkony. Že byl Zdeněk Štěpánek ve své roli venkovského faráře brilantní a přesvědčivý, to je samozřejmé. On totiž být jiný ani neumí. Velmi příjemně mne překvapila Hana Vítová, která si střihla venkovskou děvčicu s nasazením a přirozeným temperamentem. Takto hrát jsem ji ještě neviděla. Nepřehrávala, jak se ji to občas stává v rolích slečen z vyšších kruhů. Také herci malých rolí se snažili. Trošku mne mrzela horší technická kvalita snímku. V nedostatečném nasvícení utrpěla převážně studiová výprava, vesnický folklor a bohaté kroje. Samotný příběh není nijak originální, ale zajímavé je zobrazení sociálních problémů té doby, jako je nedostatek peněz na vzdělání a špatné životní podmínky osiřelých dětí, které místo školní docházky musely pracovat na statku. Vrcholem byla obecní dražba sirotka ve prospěch toho, kdo se ho ujme nejlevněji. Přece jen se v sociální oblasti udělal od té doby velký pokrok. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

V druhé polovině třicátých let čerpal český film svá témata často z odkazu našich předních spisovatelů, k nimž náležel také chodský rodák Jindřich Šimon Baar. Jako kněz získal silné a hluboké vazby k obyčejným lidem i k prostředí, v němž působil. Román Cestou křížovou rekapituluje nejen Baarovo působení na českém venkově, ale přináší také předsudky nezatížený pohled na život tehdejších kněží, kteří se v mnohých případech stávali výraznými nositeli pokroku a osvěty. Tuto roli potom ve Slavíčkově filmu převzal Zdeněk Štěpánek, herec mimořádného uměleckého rozpětí a vynikající představitel robustních lidských postav. Z diváckého hlediska je potom nesmírně zajímavá partnerská dvojice Hany Vítové a Vladimíra Šmerala, lehce poodhalující nové možnosti v obsazování filmových rolí. Slavíček, nositel věhlasného jména, získal praxi v hollywoodských ateliérech, kde zhruba rok usedal ve střižně ke stolu, aby se mohl dokonale seznámit s touto profesí. V Čechách potom inklinoval především k oblasti vesnických dramat, v nichž zdůrazňoval sociální rozporuplnost a nedokonalost světa. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (2)

  • Premiéra proběhla 15. dubna 1938 v kinech Máj a Světozor. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama