Reklama

Reklama

Brancaleonova armáda

  • Itálie L'armata Brancaleone (více)

Obsahy(1)

Italský barevný film režiséra Maria Monicelliho Brancaleonova armáda, je úsměvným pokusem o parodii dobrodružných rytířských filmů. Již sám název je ironický, protože armáda potulného rytíře Brancaleona se skládá z pětice ubohých venkovánků majících ke všemu, co se vztahuje k vojsku, pěkně daleko. Příběh se odehrává kolem roku 1000 n. l., kdy se tato armáda dala na pochod patrně od Faleri u Viterba a měla dorazit do jakéhosi města Aurokastra, ležícího patrně poblíž Crotone. Cestou prožívá tisíc a jedno dobrodružství. Brancaleone bojuje na turnajích, vyzve na souboj potulného rytíře, zabloudí do města, jehož obyvatelé vymřeli morem, marně ochraňuje počestnost krásné dívky, nakonec dosáhne cíle, ale jen proto, aby upadl i se svou armádou do rukou saracénských pirátů a po nich do zajetí neméně sveřepých křesťanských nepřátel. Nezbývá mu, než se vydat s procesím kajícníků přes moře a tam pokračovat v dobývání nesmrtelné slávy, jak mu přikazuje jeho rytířská čest. K přednostem filmu patří řada dobře postavených komických situací, slovní humor dialogů a vynikající herecké obsazení. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (53)

xaver 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně vtipná parodie na rytířské příběhy. Naturalistické snímky z plenění barbarů jsou vystřídány donkichotskými počiny hlavního hrdiny z jeho neuvěřitelně splácanou miniarmádou. Vynikající dabing se projevuje zejména v hláškách jednotlivých hrdinů. V tomto směru je téměř nepřekonatelná postavička Žida Habakuka. Všechno je podáno tak humorně, že "ostré hrany" drastických snímků jsou hned jaksi otupeny a divák se musí smát. Celý film je sérií nápadů a gagů, které prakticky nenechají v klidu bránici diváka. Takže za 5. ()

Courtemanche 

všechny recenze uživatele

Je to celkem dobrá bláznivá komedie, ale po začátku jsem si myslel že bude to zajímavější. Vévodí tady vynikající Gassman a jeho energická hra, několik podobně dobrých scének, -třeba bitka kolem stromu, na poli a další, ale taky má i dost částí, kdy sice se to nezastaví, ale spíše jen velký haló než víc v tom. /v režii vidím problém, ne ve scénáři/. Celkově Monicelli zase mě nezklamal, točí zajímavé filmy, a Pan scénárista Incrocci i tady srší nápady. 3,5/5 ()

Reklama

edie sedgwic 

všechny recenze uživatele

Monicelli je jednoznacne kralom talianskej komedie a este k tomu ked obsadi svoje esa ako Vittoria Gassmana, uspech je zaruceny. Dej filmu je zasadeny do obdobia kriziackych vyprav a morovych epidemii, a hoci je film miestami naozaj krvavy a nasilny, atmosfera je velmi odlahcena. Monicelli skratka presne vie, ako zaposobit na divaka a dat mu to, co si ziada. ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Branka, branka, branka - leon, leon, leon. Tuhle písničku shledávám nejsvětlejším okamžikem filmu. Občas je scénka blbější, občas je scénka lepší, ale celkově se s humorem brutálně šetřilo. Brancaleonovo putování je natáhnuto téměř do dvou hodin a ke konci se o mě pokoušel spánek. Musím se přidat k ocenitelům českého dabingu, protože jsme skutečně mívali dobré dabéry. Zmínku si zaslouží i docela pohledné prostředí a nejedna pěkná památka. 2* ať nežeru. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

(ne)Rytířská satira o donquijotském hrdinném rekovi, jeho povedené svitě vychcaných zbabělců a jednom žlutém oři, který z těch všech pobral rozumu zdaleka nejvíce. Komedie mládí mnohých z nás a především film, který (podobně jako Mrazík) stojí na geniálním českém dabingu z děvětašedesátého, který sice s originálem nemá společného zhola nic (stejně jako ten Mrazík), ale ke škodě to tedy rozhodně není (stejně jako u Mrazíka). A jeden z očividných zdrojů pro budoucí Monty Pythoní Svatý grál (narozdíl od toho Mrazíka). ()

Galerie (19)

Zajímavosti (11)

  • Scénář připomínal scénář Monicelliho filmu I soliti ignoti – 1958 (ošuntělá a zchátralá společnost, která se snaží dosáhnout velkého úspěchu, což se jí nedaří), a to i podobností postav, které v obou filmech ztvárnili Vittorio Gassman a Carlo Pisacane, a také některými konkrétními sekvencemi, například tou, v níž Gassman, oslovený, aby se přidal ke společnosti, nejprve odmítá, aby po porážce v zápase (box v Soliti ignoti a na turnaji v Brancaleonova armáda) přijal. (classic)
  • Když se Catherine Spaak (Matelda) podílela na natáčení filmu, bylo jí teprve dvacet let. Italštinu a jazyk, který scénář vyžadoval, neznala. Francouzsko-belgická herečka uvedla: „Už studium scénáře pro mě bylo velmi obtížné, když jsem dorazila na plac, čekalo mě pak škádlení a nadávky. Zpočátku jsem jen stěží zadržovala slzy, ale chápala jsem, že se baví, a nemohla jsem jim kazit zábavu. Tak jsem také poznala přísnost a hloubku velké italské kinematografie.“ (classic)
  • Výběr Giana Maria Volontého do role Teofilatta dei Leonziho vnutil režisérovi producent Mario Cecchi Gori. Milánský herec byl v té době známý díky své účasti v rolích antagonistů ve westernech režiséra Sergia Leoneho. Mario Monicelli neskrýval svůj nesouhlas a v rozhovoru u příležitosti čtyřicátého výročí filmu prozradil, že pro stejnou roli by vybral raději Raimonda Vianella. (classic)

Reklama

Reklama