Režie:
Vladimír SlavínskýScénář:
Vladimír SlavínskýKamera:
Ferdinand PečenkaHrají:
Adina Mandlová, František Paul, Zdeňka Baldová, Oldřich Nový, František Kreuzmann st., Jaroslav Marvan, Světla Svozilová, Bedřich Veverka, Raoul Schránil (více)Obsahy(1)
Sympatická dívka Julinka Svobodová (A. Mandlová) pracuje jako řadová úřednice u importní firmy Hrubý a syn. Bydlí v podnájmu ve stejném domě jako ministr obchodu dr. Horák (J. Marvan). Ten ji jednou náhodou z vrozené galantnosti sveze výtahem. Aniž to oba tuší, v domě se hned rozkřikne, že pan ministr je do Julinky zamilovaný a že s ní má poměr. V té době se proti firmě Hrubý a syn objeví v novinách pomlouvačný článek. Pan Hrubý mladší (O. Nový) se rozhodne využít domnělé Julinčiny známosti. Jmenuje ji svou sekretářkou, zvýší jí plat a hlavně ji požádá, aby se u ministra přimluvila. Julinka se mu marně snaží vymluvit, že se s dr. Horákem zná jen od vidění, šéf ji ani nepustí ke slovu. Shodou okolností však ministr zasáhne ve prospěch firmy. A tak se Julinka proti své vůli stane „obětí“ zvláštní pomluvy, která tentokrát nemusí uškodit, ale naopak pomoct chudé dívce ke štěstí… (Česká televize)
(více)Recenze (105)
Az neskutecne krasne natocene rozjeti " akce s ministrem ". Film ma sice pro me dost vaznou trhlinu v restauraci, kdy uplne ztrati tempo. Zaver s pozadanim o ruky mezi dvermi je vsak uctyhodny a vrati film na uroven, do ktere mel nakroceno zdarilym zacatkem. Adina Mandlova to zahrala bravurne a vzdy, kdyz se ukazala v zaberu, film uplne rozzarila. Jeji mimika a pohled do oci je nepopsatelny. ()
Jak obyčejná písařka ke štěstí přišla. Pikantní na tom všem je, že film v podstatě odráží tehdejší realitu – jen s tím rozdílem, že Adinu Mandlovou fáma o jejím smyšleném intimním poměru se státním sekretářem Frankem nakonec (po válce) přivedla až na Pankrác. Buď jak buď, Slavínský tehdy chytil příležitost za pačesy a z původně nevinného klípku stvořil nadčasový příběh o lidské závisti, hlouposti a romantické lásce, která překračuje hranice času. Že se tak stalo především zásluhou půvabné Mandlové a šarmantního Oldřicha Nového je zřejmé, jejich jiskřivé partnerství plné zamilovaných pohledů i důvěrného špitání překlenuje už bezmála sedm desetiletí. Protektorátní filmová tvorba je, obecně vzato, jakýsi omamný přelud, který po určitý čas, vymezený začátkem a koncem promítání, vyvolává pocit blažené spokojenosti a vzájemného porozumění. Tehdy i dnes. ()
V každém filmu, kde hraje Adina Mandlová se svými vrstevnicemi, jsou do vedlejších ženských rolí obsazeny záměrně méně půvabné herečky, případně jsou ty očividně hezké makeupem i účesem mírně upraveny, aby po boku Mandlové vypadaly ošklivěji. Adina Mandlová krásou (alespoň z mého pohledu) rozhodně nevynikala. Obličej jí sice zdatně vylepšoval za první republiky nezbytný masivní make-up, mužskou postavu ale nezapřela ani po boku svých pánských protějšků. Přesto muže hluboce okouzlovala. A to pečlivě vykalkulovanou nedostupností a od dětství trénovaným manipulativním umem. Ten, jak víme, jí nakonec v životě mnoho štěstí nepřinesl. Ale právě díky němu se Mandlová objevuje snad v každém druhém předválečném filmu. Často je to ku prospěchu filmu. Právě v herectví totiž mohla tyto své kvality bravurně využít. „Přítelkyně pana ministra“ ale k těm trefám nepatří. Hlas, jímž Mandlová prezentuje svou nevinnou a poctivou postavu, je natolik nepřirozený a falešný, že vyzrazuje sám sebe. Brzy se stává protivným, její koketérie topornou a herectví až příliš předstíraným. Navíc to často vypadá, jako by ve filmu vlastně ani nebyla a šla náhodou kolem. Zatímco v postavách lstivých znuděných dcer továrníků Mandlová exceluje, do rolích poctivek se zkrátka nehodí a nespraví to ani elegantní róby. Námět i dialogy odpovídají klasické prvorepublikové veselohře a potud svou funkci plní na výbornou. ()
Další tuctový kousek z éry konverzačních komedií třicátých a čtyřicátých let, tentokráte se zápletkou na téma fáma... Vtipné jako desítky všech těch rutinních dobových komedií, postavených na dialozích a hereckých >kreacích< tehdejších hvězd, s dějem naprosto odtrženým od reálného života... Úsměvný průměrný film, s úsměvem průměrné hodnocení. ()
Nenáročná a zábavná romantická komedie se špetkou zdravého národního uvědomění. Nenáročný až naivní příběh, založený na klevetech, příjemné herecké výkony ať hlavních, či vedlejších postav. A tak i přes počáteční nedorozumění, vztah mezi velkoobchodníkem Janem Hrubým (dobrý Oldřich Nový) a jeho zaměstnankyní Julinkou Svobodovou (Adina Mandlová) nabírá očekavaný směr a tím vše směřuje ke šťastnému konci. Další zajímavé postavy: Hrubého roztomilý otec (Franta Paul) a jeho upovídaná a zvědavá maminka (Zdeňka Baldová), svědomitý prokurista (dobrý František Kreuzmann), drbající švadlena a bytná Julinky Pokorná (Světla Svozilová), "italští" bratři Rosůlkové (Václav Vydra a Vladimír Řepa), Hrubého rozverný kamarád Mirek (Bedřich Veverka), a samozřejmě pan ministr Novák (Jaroslav Marvan). Příjemně nenáročná komedie o tom jak chudá dívka ke štěstí přijde, navíc i k bohatému a uznávanému muži. ()
Galerie (3)
Photo © Bromfilm
Zajímavosti (5)
- Námětem pro film se stala fáma o románku Adiny Mandlové s říšským ministrem pro Protektorát Čechy a Morava K. H. Frankem. Madlová si tak zahrála sama sebe. (Teres)
- Píseň „Oči tmavohnědé“ se měla původně jmenovat „Oči čokoládové“, ale Oldřichu Novému se to nezamlouvalo, a proto text trochu změnil. [Zdroj: Zavřete oči, přichází…] (MahYa)
- František Paul hrál otce Oldřicha Nového, který byl ve skutečnosti pouze o rok mladší. (MahYa)
Reklama