Ryba na suchu

Filmů s Vlastou Burianem jsem viděl hodně a většina z nich mě dokázala skvěle pobavit. Některé z jeho komedií jsou tím nejlepším z filmů pro pamětníky z období první republiky. Bohužel snímek Ryba na suchu patří k těm nejslabším. Těžko říct, proč tomu tak je. Možná se projevila obtížná doba natáčení - rok 1942, kdy zuřila válka. Přeci jen se naladit na veselohru bylo obtížné. Také se muselo zvolit neutrální téma a narážky na současný stav nebyly možné. Příběh je proto velmi jednoduchý, stejně tak jako napsané postavy a není až tak co hrát. Navíc samotný mistr Burián už není v plné síle. Není se ovšem čemu divit a za snahu všech tvůrců v nelehké době alespoň nějak pobavit národ, je všechny dokáži ocenit… tři hvězdy. (30.06.2021)

František Ryba (Vlasta Burian) bydlí celý život v chaloupce u řeky, ve které se velmi často někdo topí. Ryba už zachránil devadesátdevět lidí a nyní čeká na toho stého, který by mu vynesl uznání po celém kraji. Toho se ale patrně nedočká, protože mu chtějí jeho milovanou řeku zregulovat. Regulaci navíc provádí mladý inženýr, který si zrovna namluvil Rybovu jedinou dceru a tak je velký problém na světě...Při volné chvíli o neděli jsem se nechal zlákal televizním programem a jen tak z nudy si pustil tohoto Buriana. A světě div, perfektně jsem se bavil. Škoda, že je film tak hrozně předvídatelný, možná bych si dal říct a ještě v hodnocení přitlačil. Ve starých filmech mám velké mezery, je na čase je začít zaplňovat. 60% (06.11.2014)

Bože, Ryba zachránil Vodičku a ne jednou, degustací málem i zabránil i regulaci řeky. Poručíme větru dešti, narovnáme řeky i charaktery. To jsou cíle hodny rozvinutého socialisty, Vladimír Jasinský, Slavá, byl jasnozřivý. Dnes už víme, co je tísíciletá voda, díky regulacím. Nekamenujte proroky a ryby, když regulace tak vnitřní, jednu na zahřátí. .88,6% (10.11.2013)

Na nejlepší burianovky samozřejmě nemá, ale pořád je to velmi dobrý film. Spíše než o legraci zde jde o jiné věci, třeba o uznání dobrého člověka, nebo o to, že se člověk má prát se životem, a ne hned páchat sebevraždu. Protektorátní filmy měly obecně hlubší poselství než poněkud mělké kousky z let třicátých. Vlastík zde ukázal, že je rovněž velmi dobrý herec, a ne jen komik. V tomto ohledu se "Ryba na suchu" řadí k "Revizorovi" či "U snědeného krámu". Ve vedlejší roli opět skvělý pan Trégl. (24.01.2022)

Nejkrásnější ze všech řemesel, má převozník u vesel... Doba byla nanejvýš zlá, důvodů k radosti čím dál méně a zdálo se, že vystrašený národ upadl do naprosté agonie. Z té jej měl pozvednout, jako už mnohokrát předtím i potom, milovaný král komiků Vlasta Burian. Jeho převozník a zachránce tonoucích, otec sličné dcerulinky a podivín každým coulem, svádí (marný) zápas o svou řeku, o zdroj obživy i potěšení, hledajíc při svém neúspěšném tažení proti poslům zkázy spásu v nedaleké hospůdce a skleničce něčeho ostřejšího. Obviňovat Slavínského a de facto i Buriana z jakékoli kolaborace by bylo ovšem nanejvýš troufalé, už proto, že scénář staví na zcela jiných principech, s nimiž politika neměla a nemá nic společného. Z historického hlediska se zajímavým a svým způsobem i kuriózním jeví herecké obsazení, v němž nalézáme budoucí operní pěvkyni, vynikající interpretku janáčkovského repertoáru, Marii Štrosovou-Steinerovou, pozdějšího komunistického podržtašku Petra Víta-Vejražku a také Annu Letenskou, jednu z fatálních obětí heydrichiády. Mizerná doba a ještě mizernější život, který ale navzdory svým tragickým okamžikům poskytoval alespoň v biografech jakýsi mlžný opar bezstarostné zábavy a zapomění, vděčnou posilující vzpruhu do dalších dní, zdobených jasně červenými plakáty se jmény popravených. Název Slavínského filmové veselohry bezděčně ilustruje dobu, v níž vznikl. Protektorát na suchu. (03.10.2008)