Reklama

Reklama

Julie Vachová přijde do nemocnice pro svého uzdraveného synka Pavla. Zdá se jí však, že došlo k záměně a že dítě není její. Ošetřovatelka omyl vyloučí. Během let Julie vychovala pět dětí, ale mnoho radosti z nich nemá. Ludvík rozhazuje peníze s barovou zpěvačkou, manikérka Anči uteče do Paříže, rozmazlený Petr mámí z matky peníze. Jeho dvojče Pavla neměla matka od příhody v nemocnici ráda, přestože on jediný z dětí jí pomáhá. Pavel pracuje v továrně na rozhlasové přístroje a je velmi úspěšný. Miluje dceru majitele továrny Marcelu, ale ta dá přednost Petrovi. Fotografie v novinách potvrdí matčino tušení. Podle naprosté podoby pozná, že Petrovým skutečným dvojčetem je houslista Jan Svatoš, a nikoliv Pavel. Bohatý Janův otec, kterého Julie navštíví, připustí možnost záměny. Na Jana je však hrdý a když vysvětlí Vachové, že by rozhodně nebylo v jejích finančních možnostech podporovat Janovu začínající uměleckou kariéru, rozhodnou se, že vše zůstane při starém. K záměně dětí se přizná po letech i ošetřovatelka. Petr se rozejde s Marcelou a bohatě se ožení. Zklamaná Marcela, která mezitím poznala Pavlovy přednosti, ráda přijímá jeho lásku. Jan Svatoš tragicky umírá a jeho otec chce, aby se Pavel k němu vrátil. Ten však jeho návrh odmítne. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (8)

zette 

všechny recenze uživatele

Na rozdil od vetsiny uzivatelu jsem videl vyborny film, ktery i po letech vede k zamysleni. Pouto mezi Julii Vachovou a jejimi detmi a odstup k Pavlovi, z toho az misty mrazilo. Jsou zde vyborne vykresleny postavy cele rodiny a film nezapada mezi radu komedii a veseloher, ktere se v te dobe tocily v hojnem poctu, ale radi se k celkem povedenemu dramatu. Rolf Wanka musel byt pro fanynky skutecny predmet touhy, roli zahral dobre, v kritickych situacich deje ale hodne prehrava. Ferbasova svou roli "popleteneho" devceta zvladla vyborne a Theodora Pisteka v roli tovarnika si musi kazdy zamilovat. Vyborny film, u ktereho jsem uvazoval i o plnem hodnoceni. ()

Bart 

všechny recenze uživatele

Ne příliš zdařilý film s vesměs špatnými hereckými výkony. Představitelka titulní role, členka činohry ND, Helena Friedlová svojí roli nezvládla. Její výkon byl až příliš teatrální, stejně tak i výkon Rolfa Wanky. Z toho důvodu přecházeli některé dojemné scény až do trapnosti. Jako by šlo o mor, i Raoul Schránil, který má jindy naprosto civilní projev, hrál tentokrát spíš divadlo, než film a Hana Vítová byla stále taková..... no stejná. Celkový dojem trochu vylepšují komické scény dvojice Ferbasová - Pištěk. Jak sám o sobě režisér Slavínský říkal, netočil nikdy filmy s vysokými uměleckými ambicemi, filmy pro kritiku, ale točil především pro lidi. V tomto případě to platí dvojnásob. I když se jedná zjevně o brak, diváci v době hrozícího nacismu hledali spíše filmy odlehčené. A tenhle tedy opravdu je. ()

Reklama

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Předválečné romantické drama pojednává o osudu ovdovělé matky a jejich pěti nevydařených dětí, jejichž dramatické osudy, které jsou útokem na city diváků, bych přirovnala k současným telenovelám. Herecké obsazení je slabou stránkou filmu, protože Helena Friedlová svou mateřskou roli nezvládla a její divadelní herectví se odrazilo i na výkonech jejich filmových dětí. Rolf Wanka i tak patří k hercům, kteří o co líp vypadají o to hůř hrají. Je to ale fešák, tak mu to přehrávání promíjím. Prkenný Roaul Schránil se moc nevytáhl a Hana Vítová ve své poloze unylé krásky rovněž neoslnila. Zachraňoval to bodrý Theodor Pištěk a třeštidlo Věra Ferbasová. Výprava i hudba je odpovídající době a prolínání pěti různých osudů dodává filmu na dynamice. Rozhodně jsem se nenudila. Záměna dítěte v nemocnici, jakkoliv se zdá nemožná, je i v současnosti reálná. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Po všech stránkách velmi naivní. Klasická romance a jakýsi pokus o psychologické drama, ústící do dosti divoké telenovely s překombinovaným scénářem, jenž mohl ve své době působit silně, nicméně dnes si film užijí spíše čs. fajnšmekři. Příběh se vyvíjí docela zajímavě, i když vedle rodinného dráma a životních selhání jednotlivců, jde vlastně jen o zajištění finančně nezávislé existence, čehož se nakonec skoro všichni dočkají a tím pádem je happy end završen, také režie je snaživá, vyhýbá se např. klasickým statickým záběrům, každopádně herectví je chvílemi až tragické a není zde vlastně nikdo, kdo by to zachraňoval. Spíše taková raritka, celkově vypadající trochu jinak, než daleko známější filmy ze stejných let. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Stejnojmenný román Maryny Radoměrské i jeho filmová adaptace v režii Vladimíra Slavínského vypovídá o dobových proměnách kultury a společnosti. Vzkříšení filmového i literárního kýče prostřednictvím dojímavé historie utrápené matky a jejích pěti potomků ovšem i v jedenadvacátém století v mnohém rozšiřuje historické obzory – např. funkce rodiny a vztahů mezi rodiči a dětmi naznačují jistou neukotvenost vlivem střídání prostředí a výchovných přístupů, úpadek významu mezilidských vztahů, osamělost. To, že herecky i režijně se film pohybuje na hranici kýče, souvisí s dobovým vývojem, kterým prošel pojem masy a masové kultury. A přestože tento typický produkt filmové červené knihovny nevyniká uměleckými kvalitami, může být pro současného diváka její patetický schematismus alespoň vděčným zdrojem pobavení. ()

Zajímavosti (2)

  • Dobová kritika označila film za "nejdokonalejší příklad kýče, jaký si umíme představit". (Kulmon)
  • Kalvarie matčina srdce Maryny Radoměrské původně vycházela časopisecky na stránkách Hvězdy československých paní a dívek na přelomu let 1935/6. Knižně pak vyšla souběžně s filmem v roce 1936. (NinadeL)

Reklama

Reklama