Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podle lidového románu Ignáta Herrmanna natočil Vladimír Slavínský příběh domovnické dcerky, která se vdala do "lepšího". Poslušná matinky a sama toužící se "vyšvihnout" podnikla Nanynka všechno pro to, aby nezůstala u kýblu a hadrů a mohla se přestěhovat o pár pater výš. Jenže provdat chudou dcerku není zas tak docela snadné... Děj Herrmannova románu byl přesazen ze 70. let 19. století do 30. let století 20. Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem režisérem M. J. Krňanským v roce 1925. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (14)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Po deseti letech od objevení Ignáta Hermanna filmaři, došel pokrok v českém filmu tak daleko, že se zdálo vhodné i tohoto ryze dobového autora převést do aktuální současnosti. Po listopadové premiéře Bezdětné, kterou M. J. Krňanský s Otakarem Vávrou zasadil do světa povrchní až zpátečnické mondénní vyšší společnosti, bylo načase oprášit také příhody kolem Vdavek Nanynky Kulichovy. Na první den po vánocích připravil Vladimír Slavínský (a opět Otakar Vávra) aktualizaci klasického českého němého filmu. Je velice zajímavé, jak se proměnily typy oblíbených tváří, kdo se stal následovníkem koho ve stejném žánru a kdo jen dozrál za neustálého opakování týž úloh. Nejpůvabnější je zřejmě zrcadlo tehdejšího oblíbeného páru Ondráková / Lamač, na který navázal Ferbasová / Dohnal. Žabec a filuta byli ideály po celou éru prvorepublikového filmu a je fantastické, pokud má divák možnost srovnat si obě verze. Zatím je toto pouze raritní situací, která se ale snad do budoucna stane zcela běžnou. ()

Ainy 

všechny recenze uživatele

Tak tenhle film byl pro mě do dneška skryt, ještě jsem ho neviděla a musím uznat, že jsem velmi mile překvapena. Není to typická komedie jakou jsme zvyklí u filmu pro pamětníky sledovat a kde má hlavní roli pouze jakoby jeden člověk, jeden pár nebo jedna rodina. Tady mají de facto hlavní roli všichni z domu. Neprožíváme jen jeden příběh, ale je jich víc dohromady. Nadcházející svatba jedné obyvatelky domu dá dohromady skoro celou ulici, všichni se těší a zároveň prožívají i své radosti. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Jakkoliv vyznívají Vdavky Na.nynky Kulichovy prvoplánovitě, mají přes svou přímočarost něco vesměs pozitivního. Zrcadlí totiž dobu svého vzniku a to velice věrně. Pro nás už je nepochopitelné, aby se rodičům líbala ruka, už se moc nenosí chystat nevěstě výbavu ani si chodit k rodičům pro požehnání nebo si vybírat družičky. Dokonce ani vdavky jako takové se už moc nenosí ...Ale ve třicátých letech mělo rozhodnutí požádat někoho o ruku dopad nejen pro nejbližší rodinu, ale i pro široké okolí. Film nemá větší ambice než tento kolotoč událostí představit. Plně tedy dostál svého názvu. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Já, milovník starých prvorepublikových pamětnických filmů musím s hanbou přiznat, že si nevzpomínám, že bych tento film někdy viděla. V hlavních rolích vystupovaly téměř všechny herecké hvězdy tehdejší doby, které ruku v ruce podávaly ostudné herecké výkony, Járou Kohoutem počínaje a Jindřichem Plachtou konče. Komedie, která se v závěru změnila na parodii, jakou snad ani Ignát Herrmann nezamýšlel. Herecké výkony byly příšerné, výprava studiová, příběh kýčovitý, ale dohromady to působilo tak roztomilým starosvětským dojmem, že i přes všechny tyto nedostatky nebo právě kvůli nim, jsem se královsky bavila. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

V poměrně rozsáhlé literární tvorbě spisovatele Ignáta Herrmanna převládají zcela jednoznačně příběhy z měšťáckého prostředí, zobrazující tzv. střední vrstvu obyvatel na přelomu století (obecně jsou označovány jako žánrové humoresky). Vedle populárního generačního románu o Kondelíkovi se do čtenářského povědomí brzy prosadil i román Vdavky Nanynky Kulichovy a co se kolem nich zběhlo (jak zněl původně celý název). Po první světové válce, kdy filmový průmysl začal zaznamenávat stále vyšší divácký zájem, sáhli tvůrci několikrát také po Herrmannovi. Slavínského aktualizovaná verze Vdavek je typickým komerčním produktem své doby a v ničem nezastírá účely, pro které film vznikl. Šanci zachránit dnes již trochu směšné dílko má jen plejáda prvorepublikových hvězd, pomyslnou hranici přijatelného humoru zde zastupují Plachta, Kohout, Šlemrová, Nedošinská a Ferbasová. Ostatní předvádějí naprostou křeč a zoufalství. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama