Jako zajíci

Film pro mládež, kterému paradoxně nejvíc škodí dějová linka o mládeži. Zaprvé mi byli dětští hrdinové svým vztahem ke zvířatům silně nesympatičtí (ať už se jednalo o Michala Dlouhého a Štěpána Kmenta kuchající ryby zaživa nebo partu jejich rivalů mlátících pro nic za nic krysy golfovými holemi) a zadruhé mi bylo úplně jedno, jak dopadne jejich zápletka (jestli Dlouhý vyhraje sázku o vzduchovku). V pasážích o dospělých je snímek mnohem zajímavější, něco jako spojovací článek mezi Na samotě u lesa a Slavnostmi sněženek. Styl Karla Smyczka je samozřejmě o něco méně poetičtější než Jiřího Menzela, nicméně hned úvodní příjezd Zdeňka Svěráka spolu s pohodovým hudebním motivem Zdeňka Johna navnadí na komedii z prostředí chatové oblasti, která se ale nakonec nedostaví. Škoda, že takto nabušený herecký ansámbl nedostal prostor spíše v ní. (06.07.2021)

Film určený především pro mládež, neboť jde o jejich pohled na život v rekreační osadě, v tomto případě na Slapech, kde si jsou v podstatě rovni pouze oni. Mezi dospělými převládá jen závist a zášť, které vyústí buď k vzájemné výpomoci anebo k naschválům až k udavačství. Byť se jedná o kritiku socialistického soužití, dalo by se říct, že ani dnes to mnohde není jinak. Příběh je vyrovnaný, takže si děj plně všímá jak mládeže, tak i dospělých. Pří dnešním pohledu, jako je např. snaha donutit Václava Duška (Zdeněk Svěrák), aby zařídil razítko k zapnutí elektřiny aniž by byla provedena revize, může dnes už vypadat kýčovitě, ale pamětníci ví své. Takže co tu máme. Námětově letní typické dobrodružství mládeže u přehrady v souběhu ve vzájemné nevraživosti dospělých, což onu mládež ve značné míře nemálo ovlivňuje. Nenáročný letní odpočinkový film k zamyšlení, při jehož sledování nejeden současný divák nechápavě zakroutí hlavou. Inu, doba je různá. (10.10.2020)

Chalupářství jako fenomén mě vždycky dost iritovalo, tenhle film ale nabízí sympaticky kousavý pohled s půvabnými postavičkami. Všimněte si například, že Oldřich Vlach se pro tenhle typ postav snad narodil (viz například Na samotě u lesa). Pokud se budu držet tématu souvisejících filmů, tak třeba scéna hořícího hausbótu úplně evokuje Hoří, má panenko a padají tu nádherné hlášky ("Mirku, jestli se chceš dívat, dojdi si pro svetr!"). Hlavní dějovou linií je ovšem hezký příběh prázdninového klukovského přátelství podbarvený příhodnou hudbou navozující atmosféru zlatého času trampingu třicátých let. Někdo už tu poznamenal, že v nočních scénách je celkem hovno vidět. To ano. Film navíc jistě nepatří ke klenotům naší tehdejší kinematografie. To taky ano. Přesto zcela bez uzardění dávám 4 z 5. (30.10.2012)

Velmi zřídka na našich obrazovkách objevující se film, který zaujme hned z několika důvodů: zajímavá postava Zdeňka Svěráka, která je velmi civilní. Dále poměrně otevřená kritika poměrů v dobách normalizace. Romantický pohled na život u přehrady očima kluků je v ostré konfrontaci s pohledem a problémy dospělých, úcta k životu a přírodě je v rozporu s pohledem lidí z města, kteří si hrabou jen na svém písečku. Kluci hráli docela pěkně, i když postava Michala Dlouhého mi příliš sympatická nebyla. Možná, kdyby byl film vysílán častěji, tak bych nehodnotil tak vysoko, ale (nejen) pro tu vzácnost dávám 4*. (19.09.2011)

To prostředí chatový osady bylo vykreslený fakt výborně. Pokřivený vztahy mezi sousedama, různý žabo-myší války, atd... to se povedlo. Navíc osvědčený herecký obsazení ála třeba Vesničko má středisková (Svěrák, Štibich, Vlach a další). Problém je, že minimálně půlka filmu se soustředí na nějaký nevychovaný fakany, který by potřebovali pořádnou gumoléčbu. Mam z toho pocit, jak kdyby Smyczek nevěděl, jestli chce točit film pro děti a nebo pro dospělý, tak natočil od každýho trochu. dětská část - odpad, dospělá část - 4 hvězdy = celkově 2 hvězdy (04.09.2011)